Č. 8215.

Pojištění nemocenské. — Zaměstnanci veřejní: O řízení stran námitek proti volbám členů okresního sboru Léčebného fondu veřejných zaměstnanců.
(Nález ze dne 4. listopadu 1929 č. 19 650.)
Věc: Viktor T. a spol. v K. piroti zemské správě politické v Opavě o volbu skupiny A okresního sboru Léčebného fondu veřejných zaměstnanců v K.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Při volbě členů a náhradníků okres. sboru Léčebn. fondu veřejných zaměstnanců v K., konané dne 15. března 1927, byli ve skupině A zvoleni za členy Josef M. 306 hlasy a Ladislav S. 298 hlasy, a za náhradníky Dr. Jiří P. 298 hlasy, František V. 297 hlasy, Josef P. 281 hlasem a Theodor G. 278 hlasy. Z dalších kandidátů na členství obdržel největší počet hlasů Karel S. 184 a na náhradnictví Alois K. 186 hlasů. Námitky, jež proti této volbě podalo 61 voličů, mezi nimi i dnešní st-lé, byly v cestě instanční, posléze nař. rozhodnutím zamítnuty.
Pojednávaje o stížnosti do rozhodnutí tohoto podané, vycházel nss z těchto úvah:
Ve svých námitkách proti volbě domáhali se st-lé zrušení volby z těchto důvodů: 1. že při volbě byla porušena předepsaná zásada tajnosti tím, že v 6 případech příslušníci četnictva se dostavili k voličům, mluvili s nimi o kandidátech, jež mají voliti, některým také volební lístky sami vyplnili a v jednom případě dokonce voliči takto vyplněný lístek odňali; 2. podle § 6 odst. 2 vl. nař. č. 146/26 nemají volby, vychází-li vyhláška od předsedy okr. sboru, býti vyhlášeny později než 8 neděl napřed; v daném případě byla volba v rozporu s tímto předpisem v místních listech vyhlášena teprve dne 26. a 27. února 1927; 3. vyhláška tato byla neúplná, neboť neobsahovala zejména proti jasnému předpisu § 7 odst. 2 cit. nař. nic o tom, do kdy a kam mají zaměstnavatelé zaslati seznam svých zaměstnanců, kde budou voličské seznamy vyloženy, kde bude možno do nich nahlédnouti, jakož i do kdy a kam bude možno proti nim podati námitky. Zamítnutím svých námitek shora ad 1. uvedených cítí se st-lé neprávem ve svých právech dotčeni. Jak uvedeno, vytkli zde, že porušeni tajnosti voleb stalo se v 6 případech, že tedy závadou touto bylo stiženo 6 odevzdaných hlasů. Vzhledem k tomu, že rozdíly mezi hlasy, jež na sebe soustředili kandidáti zvolení, a těmi, jež odevzdány byly pro ony nezvolené kandidáty, kteří obdrželi nejvíce hlasů, činí u členů 117 hlasů a u náhradníků 92 hlasy, je zřejmo, že oněch 6 hlasů, jež st-lé označují za závadné, nemohlo na výsledek volby míti vůbec vlivu. Ale pak i kdyby se byla skutečně u nich sběhla vytýkaná závada a kdyby ji skutečně bylo lze uznati za závadu příčící se zákonu — nemohla závada taková býti žal. úřadu důvodem pro zrušení volby. Proto zamítl-li žal. úřad tuto námitku st-lů — třebas z důvodů věcných — nemohl tím právo st-lů vůbec porušiti, pročež jest stížnost jejich v tomto směru bezdůvodná.
Výtka ad 2. uvedená neměla vůbec věcného podkladu, neboť v daném případě nekonala se volba samostatná do jednoho okr. sboru ve smyslu 2. odst. § 6 cit. vl. nař., nýbrž konaly se volby všeobecné podle odst. 1. tohoto předpisu, při nichž přednostovi okr. sboru nějaké vyhlašování volby vůbec uloženo není, tím méně pak pro vydání takové jeho vyhlášky jest stanovena nějaká lhůta. Byla proto námitka tato bezpředmětná a nemohli zamítnutím jejím st-lé opětně býti ve svých právech zkráceni.
Leč i kdyby bylo lze tuto námitku st-lů chápati tak, že v ní chtěli vytýkati nedodržení lhůty, dané v odst. 1. cit. předpisu pro vyhlášení všeob. voleb představenstvem Léč. fondu, nebylo by lze dáti jim za pravdu. Lhůta v tomto předpisu stanovená (a prodloužená vl. nař. č. 249/26 na dobu 10 týdnů) není dána vůbec na prospěch voličů, snad proto, aby se na volby lépe připraviti mohli, neb podobně. V cit. předpisu praví se výslovně, že volby jest vyhlásiti tak, aby pravoplatně zvolení členové mohli nastoupiti svůj úřad bez odkladu po uplynutí funkční doby dosavadních členů okr. sboru. Jest tedy jediným účelem tohoto ustanovení, aby bylo zamezeno nepřípustné prodlužování funkční doby dosavadních členů okr. sboru. Tomu pak ovšem také odpovídá, že cit. vl. nař. stanoví na nedodržení uvedené lhůty sankci zcela samostatnou, t. j. že za liknavé představenstvo vyhlásí volby min. vnitra. Tím vylučuje zákon sám, aby tu bylo použito sankce jiné, t. j. zrušení voleb. Jest tedy stížnost i v tomto směru bez podstaty.
Pokud jde posléze o námitku ad 3. uvedenou, dlužno uvážiti, že nař. rozhodnutí bylo vydáno v řízení námitkovém, t. j. v řízení, v němž úřad není oprávněn přezkoumávati volbu z moci úřední, nýbrž jest vázán na obsah námitek podaných osobou legitimovanou. Z této povahy řízení námitkového — ve spojení s tím, co řečeno bylo již shora, že totiž úřad o námitkách rozhodující smí provedenou volbu zrušiti jen pro takové vady, jež měly neb mohly míti vliv na výsledek volby — se podává, že volič jest povinen podané námitky tak konkretisovati, aby z nich bylo patrno, zda vada jím vytýkaná měla nebo mohla míti vliv na vykonanou volbu. V tomto směnu však st-lé neuvedli žádný konkretni případ, z něhož by se dalo souditi, že vytýkaná jimi neúplnost vyhlášky způsobila, že voleb se nezúčastnil takový počet voličů, jenž při volbě mohl padati na váhu, nýbrž omezili se jen na pouhé všeobecné, ničím nedoložené tvrzení, že následkem uvedené neúplnosti bylo zajisté největšímu počtu voličů znemožněno svoje voličská práva již v řízení přípravném řádně uplatniti. Takto nedostatečně konkretisované námitky byl žal. úřad oprávněn odmítnouti bez meritorního jejich přezkoumání. Proto zamítl-li je z důvodů věcných, nepoškodil ani v tomto směru subj. práv st-lů.

Citace:

č. 8215. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 355-357.