NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 2

Ministerstvo železniční.
Ministerstvo železniční.

Ministerstvo železniční zřízeno bylo na základě nejv. roz. ze dne 15. ledna 1896 a dle vyhl. min. železn. ze dne 28. července 1896 č. 129 ř. z. zahájilo svoji činnost dnem 1. srpna 1896. Vyhl. min. obch. a min. železn. ze dne 19. ledna 1896 č. 16 ř. z. vydán byl organisační statut pro státní železniční správu v královstvích a zemích na říšské radě zastoupených.
I. Všeobecný obor působnosti.
Ministerstvu železničnímu přísluší nejvyšší státní řízení veškerých železných drah a dozor k nim v královstvích a zemích na radě říšské zastoupených, jmenovitě pak nejvyšší jednotná správa železnic státem samým na jeho vlastní nebo cizí účet provozovaných (čítaje sem i rak. přepravní ústav a paroplavby na jezeře Bodamském), jakož i nejvyšší řízení státních železničních staveb. Dále má ministerstvo toto neustále míti zřetel ku zvelebení a zdokonalení domácích železnic a dávati podnět ke všem administrativním opatřením, která se mu k tomuto účelu jeví býti způsobilými. Za mobilisace vyšle ministerstvo železničné orgány, k zastoupení státní železničné správy potřebné, do ústřední správy pro dopravu železničnou (§ 1 org. stat.). Ministerstvo jest rozděleno na sekce (odbory) a tyto opět na departementy (oddělení).
II. Orgány ministerstvu železničnímu podřízené.
1. Ke správě místní dopravní služby na železnicích státem provozovaných, včetně rakouského přepravního ústavu a paroplavby na Bodamském jezeře, zřízeny jsou v místních okresích, které vytčeny budou dle hlavních dopravních cest takovým rozsahem, aby služba co možná byla ovládána, zvláštní úřady, zvané státní železniční ředitelstva. Pro stavbu nových železnic, jež by Ministerstvo železniční. 367
státním nákladem byly zřizovány, stavby, na železnicích již ve státní vozbě jsoucích, budou zřízeny železniční stavební správy, které rovněž bezprostředně podřízeny jsou železničnému ministerstvu, leč by ministerstvo toto v jednotlivé případnosti nařídilo, aby železničná stavební správa byla podřízena některému státnímu železničnému ředitelstvu (§ 2 org. stat.).
2. Místní dopravní služba na Železnicích státem provozovaných bude obstarávána následujícími orgány, státním železničním ředitelstvím podřízenými:
a) železničná dozorčí a železničná udržovací služba včetně staveb, pro které nebyly zřízeny stavební správy, železničnými sekcemi udržovacími;
b) dopravní a komercijní služba železničnými staničnými úřady (zástavkami), které při zvláštní služebné důležitosti nebo větší dopravě, a zvláště jsou-li bydlištěm četnějšího personálu, obdrží název: železničný vozební úřad;
c) služba pro dopravu vlaků a služba v dílnách jednak správami topíren, jednak správami dílen;
d) služba materiálová správami materiálových skladišť.
III. Zvláštní obor působnosti.
Ke zvláštní samostatné působnosti ministerstva náležejí tyto záležitosti:
1. přípravy a předběžná vyjednávání pro uzavření železničných státních smluv a mezinárodních úmluv ve věcech železničných i dohled ku provádění takovýchto mezinárodních úmluv;
2. všechny záležitosti, které týkají se vztahů tuzemských železnic k cizozemsku, pokud přesahují pravidelný styk sousedních neb aspoň v přímé dopravě jsoucích správ železničných nebo pokud potřebují diplomatického spolupůsobení, zejména také účast v mezinárodních železničných odborných kongressích a spolčeních, které zabývají se poradou a usnášením o všeobecných železničných záležitostech, jež týkají se veškerého organismu tuzemských železnic nebo státní správy železničné;
3. všechny železničné záležitosti, které vyžadují zákonodárného upravení nebo které pro všechny tuzemské železnice mají upraveny býti cestou nařizovací dle jednotných zásad;
4. vyjednávání o zabezpečení nových státních a soukromých drah v technickém, obchodním a finančním směru, čítaje sem i úmluvy s účastnými zemskými zastupitelstvy, žadateli o koncessi a soukromými účastníky;
5. vyjednávání o udělení koncessi ke stavbě a vozbě soukromých železnic podle zákona o povolování železnic ze dne 14. září 1854 č. 238 ř. z., a zákona o drahách nižšího řádu ze dne 31. prosince 1894 č. 2 ř. z. z r. 1895, i dle zákonů a nařízení, které by o tom snad budoucně byly vydány;
6. všechna vyjednávání o převzetí dosavadních nebo budoucně zřízených železnic ve vlastnictví nebo ve vozbu státní i provedení takovýchto úmluv;
7. povolovati, resp. nařizovati, aby vykonány byly technické předběžné práce pro nové želežničné tratě, a nařizovati, aby stavba nových drah byla provedena státními orgány;
8. schvalovati všeobecné a podrobné návrhy, pak obchůzkové operáty a jinaké stavební operáty, státnímu rozhodnutí podrobené, pro nové stavěné státní a soukromé dráhy, i pro stavební zařízení na provozovaných již. tratích, Ministerstvo železniční.
co týče se zařízení právě dotčených na drahách státních však toliko dle zvláštní výhrady pro stavby zvláště vynikající nebo rozsáhlé a zvláště důležité;
9. vynašeti všechna tato rozhodnutí a předsebráti i ona úřední jednání, která dle platných všeobecných železničných zákonů a nařízení v příčině staveb vyhrazena jsou výslovně obchodnímu ministerstvu, nebo která příště železničnému ministerstvu budou vyhrazena;
10. schvalovati a určovati ve příčině státních drah všechny normální konstrukce a typy pro stavební a strojní zařízení, pro vozidla i pro mechanická a elektrická zařízení vozební, schvalovati příslušné změny a úchylky i upotřebení nových zásad konstrukčních;
11. povolovati, aby zahájena byla vozba na nově vystavěných železničných tratích, všeobecné dopravě sloužících, schvalovati nebo měniti provozovací způsob zavedením vozby podružné nebo vozby drah drobných nebo vozby drah úplných, i stanovití, aby vozba na jednotlivých tratích zcela byla zastavena;
12. schvalovati jízdní řády dle příslušných předpisů;
13. vyjednávati s říšským ministerstvem vojenství o sestavení jízdných řádů válečných i s přílohami, a vůbec o požadavcích, které ministerstvo toto činí na vojenskou výkonnost státních i soukromých drah, pak kontrolovati opatření pro účely válečné;
14. všechna meritalní rozhodnutí a schválení týkající se zdělání, změny a výkladu tarifů a dopravních předpisů pro dopravu osob a zboží, a to jak pro místní dopravu, tak i pro dopravy připojovací a svazkové, u soukromých drah dle koncesních ustanovení a příslušných předpisů;
15. péče o řádné vykonávání nemocenského a úrazového pojišťování, i příslušný vyšší dohled, pak působiti к tomu, aby zaopatřování podle poměrů přiměřeně dále se vyvíjelo;
16. nejvyšší jednotné řízení zdravotní a zvěrolékařské služby na státních a soukromých drahách a dohled k ní;
17. vésti veškerou statistiku tuzemského železnictví, zejména pak státní správy železničné, vydávati všechny publikace sem náležející, zejména výroční obchodní zprávy pro státní železničnou správu;
18. všeobecná státní úprava odborného železničného vzdělavatelství;
19. mimo práce tuto zvláště uvedené přísluší ministerstvu vzhledem k státním drahám a soukromým drahám, na státní účet nebo státními orgány na účet koncessionářů provozovaným, obstarávání, resp. nejvyšší řízení státní služby železničné, při soukromých drahách vrchní dohled ke stavbě a vozbě, pak ku společenskému a finančnímu hospodářství podle platných zákonů a nařízení, i dle příslušných koncessních a smluvních ustanovení, dále vzhledem ke státním a soukromým železnicím zejména také vykonávati železničný dopravní řád ze dne 16. listopadu 1851 č. 1 ř. z. z r. 1852;
20. konečně příslušejí ministerstvu všechna jednání, zastupování a jinaké práce v železničných záležitostech, které dosud náležely k působnosti obchodního ministerstva (§ 5 org. stat.).
IV. Státní železniční služba.
Ve příčině státní železniční služby vyhrazena jsou ministerstvu následující opatření a rozhodnutí:
1. všechna opatření organisační; Ministerstvo železniční. 369
2. jednotná a stejnoměrná, zásadní úprava služby v celém oboru státní železničné správy; stanoviti, měniti a zrušovati všechny služebné instrukce, normalie, podmínky a jinaké zásadní předpisy, zejména také všechny normy upravující práva a povinnosti i platy personálu, pak řády a stanovy všech v oboru státní železničné správy zřízených zaopatřovacích ústavů pro případ stáří nebo invalidity a jinakých dobročinných ústavů;
3. zásadní úprava vztahů státní železničné správy a orgánů její k jiným státním odvětvím správním, zejména k vojenské správě, ku poštovské a telegrafní správě, k policejní správě а k finanční správě, a to ve shodě s příslušnými nejvyššími úřady ústředními, a dohled, zda zachovávají se předpisy o tom platné a úmluvy učiněné;
4. vyřizovati všechny záležitosti, které se týkají státní železničné sítě jakožto celku nebo větších její dílů, několik ředitelských okresů obsahujících, pokud příslušné správní práce nejsou výslovně přiděleny buďto účastným státním železničným ředitelstvům, by je samostatně vyřizovala shodou společnou, nebo jednotlivému státnímu železničnému ředitelstvu, by je jednotně obstarávalo, buď pro celou státní železničnou síť, nebo pro větší část její;
5. systemisovati osobní stav všech ministerstvu podřízených míst služebných státní správy železničné, zříditi a vésti osobní status i seznamy všech úředníků;
6. přijímati úředníky všech tříd, povyšovati všechny úředníky, pak překládati a zprošťovati služby (dávati na odpočinek) všechny úředníky kromě tří nejnižších služebných tříd, dále v tomto rozsahu také obsazovati úřednická místa, konečně všechna překládání úředníků z jednoho ředitelského okresu do jiného, jakož i od jedné samostatné stavební správy k jiné; o úřednících, ku kterým vztahuje se zákon ze dne 15. dubna 1873, č. 47 ř. z., platí ve všech těchto směrech ustanovení o všeobecné působnosti ministerstev;
7. povolovati přídavky úředníkům, i všechny přídavky jiným zřízencům, dále povolovati remuneracc a podpory, pokud za jeden účetní rok přesahují 100 zl. pro jednu osobu;
8. povolovati všechny dary z milosti z peněz státní železničné správy nebo z fondů jí po ruce jsoucích osobám mimo aktivní služebný svazek stojícím, pokud by ministerstvo v tomto ohledu neudělilo státním železničním ředitelstvům zvláštního zmocnění;
9. schvalovati rozdělení železničných lékařských okresův a honoráře jich, a jmenovati zdravotní konsulenty státním železničným ředitelstvům přidělené;
10. zdělávati řádný a mimořádný roční rozpočet státní železničné
správy na základě dílčího rozpočtu od podřízených ředitelstev pro úřední
jich obvod učiněného a ministerstvu ke schválení předloženého; rovněž
zdělávati hlavní závěrky účetní;
11. vydávati úvěry řádné i mimořádné dle příslušného finančního zákona státní železničné správě po ruce jsoucí podřízeným ředitelstvům a stavební úvěry správám stavebním; dále pak schvalovati podrobné programy o zpotřebě úvěrů, v ordinariu na přeměny povolených, a všech úvěrů v extraordinariu uvedených; stanovití poměr, ve kterém náklady ústředního řízení státní železničné vozby a státních železničných staveb mají býti rozděleny na jednotlivé tratě; Ministerstvo železniční.
12. povolovati všechna vydání, která nebyvše ve finančním zákoně předvídána, nemají rozpočtové úhrady nebo vyžadují překročení povolených úvěrů, povolovati dodatečné úvěry, převody úvěrů, i upotřebení mimořádných úvěrů v nezbytných případnostech ještě před ústavním vyřízením rozpočtu;
13. všechny disposice o vlastnictví státních drah neb o fondech státní správou železničnou spravovaných, pokud tyto disposice přesahují obyčejné hospodářství neb obsahují v sobě postup nebo zavazení majetku, proto také, šetříc při tom direktiv v této příčině s finanční správou umluvených, všechny prodeje pozemkové, pokud nenaskytují se ani při stavbě nových železničných tratí, ani před otevřením definitivní vkladby knihy železničné, nebo jestliže by stavební účet dříve byl uzavřen, před jeho uzavřením;
14. promíjeti účetní vady nebo nedobytné pohledávky, resp. povolovati odepis jejich, pak ztrát na materiału a inventárních předmětech, pokud peněžitá hodnota v jednotlivé případnosti převyšuje 500 zl. a v témž roce v jednom ředitelském okresu 5000 zl.;
15. schvalovati narovnání o nárocích, jakékoli jméno majících, proti státní železničné správě neb od ní vznesených, pokud suma narovnací při náhradě jednou dané převyšuje 5000 zl, a smluví-li se dávka opětovná,, roční sumu 500 zl.;
16. schvalovati, aby dobrovolné dary a příspěvky poskytnuty byly z peněz státní železničné správy к cizím, dobročinným nebo veřejným účelům, pokud ministerstvo státním železničným ředitelstvům nepřidělí úvěrů pro určité takovéto účely, dále stanoviti, zda státní železničná správa účastniti se má ve veřejných kongressech, výstavách atd.;
17. zadávati stavební práce pro nové železničné tratě, jakož i dle zvláštní výhrady v jednotlivé případnosti také pro jiné, zvláště vynikající nebo rozsáhlé stavby na železničných tratích již provozovaných, jakož i vůbec schvalovati zadání staveb a dodávek nebo jiné smlouvy o jednotlivých výkonech, když — při stavbách čítajíc každý los pro sebe — smluvní částka při všeobecné veřejné konkurenci a při přidělení nejlepšímu podateli přesahuje 150000 zl, jinak však 50000 zl.; u těch pak staveb, které byly zadány se schválením ministerstva, schvalovati též zúčtování závěrečné s podnikateli stavebními;
18. schvalovati nájemné nebo pachtovné a jiné smlouvy o dávkách opětovných, když nájemné nebo pachtovné nebo jinaká opětovná roční dávka převyšuje ročně 1000 zl, nebo když smlouva učiněna býti má na dobu delší jednoho roku; schvalovati prominutí činže částkou větší nežli 100 zl;
19. povolovati, aby vykonáno bylo vytčení železnic a jiné přípravné práce na účet osob třetích; dále povolovati, aby převzaty byly železničné stavby státní železničnou správou na účet cizí, a schvalovati příslušné stavební smlouvy, jakož i nejvyšší řízení a dohled ku provádění takovýchto staveb podle pravidel pro státní železničné stavby platných;
20. úmluvy, aby státní železničná správa byla připuštěna ku spoluvozbě po cizích železničných tratích, neb aby cizí železničné správy byly připuštěny k vozbě nebo spoluvozbě po železničných tratích státem provozovaných, dále schvalovati všechny smlouvy se správami železničných podniků nebo jiných dopravních ústavů o připojení dopravy a o podmínkách tohoto připojení Ministerstvo železniční. 371
neb o modalitách, pod kterými státní železničná správa převezme za ně úplné provozování vozby;
21. schvalovati jízdní řády pro dopravu osob, kteréžto řády na počátku každého zimního a letního období budou vyhlašovány, zejména schvalovati zavedení, změnu a zrušení všech rychlovlaků a všech osobních a poštovských vlaků a lodních jízd, kromě osobních vlaků výhradně místní dopravě jednoho a téhož ředitelstva sloužících, dále stanovití zásadní pravidla pro dopravu nákladních vlaků;
22. opatřovati vozidla pro celou síť, schvalovati vypůjčení cizích vozidel i zařadění jich do oboru rakouských státních drah:
23. evidence veškerého oboru podřízené sítě železničné, rozdělení jeho na určité železničné obvody a na jednotlivé ředitelské okresy, jakož i nejvyšší vyrovnávací disposice zejména o vozích;
24. povolovati všeliké jízdné výhody i všechny slevy dopravného a jinaké výhody povahy tarifní při dopravě zboží, pokud povolování toto zvláštními předpisy není výslovně přenecháno podřízeným úřadům, a vyjímajíc toliko slevy místních poplatků vedlejších, kteréž ředitelstva dle zvláštních instrukcí poskytovati mají, jako na př. poplatek nakladací a skladací, překladači, jeřábné, vážné, skladné, poplatek za zpozdění vozů a pod.;
25. úmluvy s jinými tuzemskými a cizozemskými dopravními podniky o dopravách připojovacích a svazkových včetně rozdělení dopravy, pak o úpravě dopravní a reklamační služby, i o zúčtování příjmů a o službě zúčtovací;
26. zřizovati a zrušovati obchodní jednatelství;
27. schvalovati, aby podány byly ministerské rekursy a ztížnosti k správnímu soudnímu dvoru а k říšskému soudu ve věcech státní správy železničné;
28. dohled k veškeré službě ve všech oborech její a vzhledem ke všem úřadům státní železničné správy.
Železničné ministerstvo může kdykoli také jiné záležitosti nežli dříve uvedené buďto trvale do své vyhrazené působnosti pojati, buďto, pokud tím předepsaný pořad instancí se neruší, v jednotlivé případnosti ze zvláštních důvodů svému uvážení a rozhodnutí podrobiti, jakož i naopak jednotlivé záležitosti svrchu dotčené, pokud svou povahou vůbec к tomu se hodí, odvolatelné podřízeným státním železničným ředitelstvům, resp. železničným stavebním správám přiděliti, by je vyřizovaly jménem ministerstva (§ 6 cit. org. stat.).
Železničné ministerstvo rozhoduje všechny stížnosti, podané na rozhodnutí a opatření od podřízených jemu státních železničných ředitelstev a železničných stavebních správ ve vlastní jejich působnosti učiněná. Takovéto stížnosti, pokud zvláštní předpisy pro určité případnosti výslovně nic jiného neustanovují, buďte podány nejdéle ve čtyřech nedělích ode dne, kterého bylo doručeno opatření v odpor vzaté (§ 7 org. stat.).
V. Pomocné orgány.
A) Generální inspekce rakouských železnic.
1. Generální inspekce rakouských železnic jest podle § 8 organisačního statutu pro státní železničnou správu v královstvích a zemích na radě říšské zastoupených, Nejvyšším rozh. ze dne 15. ledna 1896 schváleného, pomocným orgánem železničného ministerstva; úlohou její jest, vykonávati dozor a kontrolu ku stavebnímu stavu a ku provozování státních Ministerstvo železniční.
i soukromých železnic veřejné dopravě odevzdaných, aby zachován byl pořádek a bezpečnost podle platných zákonů a nařízení, a zvláště podle předpisů vozebního řádu železničného ze dne 16. listopadu 1851 č.1 ř. z. z r. 1852 (§ 1 služ. instr. ze dne 28. července 1896 č. 130 ř. z.). Dle toho přísluší generální inspekci vůbec nad tím bdíti, aby všechny zákony, nařízení, předpisy a instrukce, vztahující se ku bezpečnosti a pořádku železničné vozby na státních i soukromých drahách, veřejné dopravě ode- vzdaných (včetně drah s ozubenými koly, lanových, elektrických, koňských, pak vlečných drah, ku drahám veřejným se připojujících atd.) přesně byly zachovávány, zpozorované vady aby co možná rychle byly odstraněny, a stane-li se něco proti služebnímu předpisu, aby vinníci byli vzati k odpovědnosti podle zákona.
2. Obor působnosti. Působnost generální inspekce obsahuje zejmena tyto výkony:
a) konati technicko-policejní prozkoumání všech nově vystavěných drah, jakož i udčlovati konsens k používání pro stavby rozširovací neb obnovovací na soukromých drahách, na kterých se vozba provozuje, zkoušeti podle předpisu všechny nově vystavené a rekonstruované mosty a povolovati prozatímnou vozbu lokomotivní na drahách ještě nedostavěných, nikoli státem samým na vlastní nebo cizí náklady stavěných a svolovati ku použití vozby lokomotivní na drahách vlečných, ammainimi silami provozovaných při drahách soukromých a horních (§ 2 železničného řádu vozebního ze dne 16. listopadu 1851 č. 1 ř. z. z r. 1852, nařízení min. obch. ze dne 25. ledna 1879 č. 19 ř. z. ze dne 15. září 1887 č. 109 ř. z. a ze dne 29. května 1880 č 57 ř. z.);
b) dohlížeti k udržování dráhy i s příslušenstvím a dopravními prostředky v dobrém stavu (§§ 2, 3, 20 až 24, 41, 43 až 54, 75 a 76 želez. řádu voz. ze dne 16. listopadu 1851 a nař. min. obch. ze dne 15. září 1887 č. 109 ř. z.);
с) konati úřední tlakové zkoušky lokomotivních kotlů a technicko- policejní zkoušku lokomotiv (§ 21 želez, řádu voz. ze dne 16. listopadu 1851);
d) dohlížeti ku vlastní službě vozební (§§ 4, 5, 6, 7, 12, 13, 25 až 40 a 77 želez. řádu voz.);
e) přezkoumávati nehody na drahách a dohlížeti к tomu, aby rozkazy v té příčině vydané byly vykonány, jakož i vésti statistiku o nehodách (§§ 16, 17 a 18 želez, řádu voz.);
f) dohlížeti к úředníkům a sluhům při drahách (bdíti nad zachováváním jejich instrukcí, dodržováním normální doby odpočinku atd.) (§§ 14 15, 42, 55, 57, 61, 62, 63 želez. řádu voz.);
g) dohlížeti ku zvláštním závazkům železničných podniků naproti obecenstvu a naopak (doprava osob a věcí, poškození staveb s drahou sousedících atd.) (§§ 8, 9, 11, 93, 95, 96 103 želez. řádu voz.;
h) bráti do přísahy personal správ soukromých drah, ustanovený pro výkony železničné policie (§ 102 želez. řádu voz.);
i) bdíti nad tím, aby všechny úpravy a zařízení určená k upotřebitelnosti železnic vojskem, podle příkazů železničného ministerstva byla pohotově chována a v řádném stavu udržována;
k) spolupůsobiti při komisionalních jednáních v příčině drah, na kterých se vozba provozuje, pokud to podle zákonů nebo nařízení generální Ministerstvo železniční. 373
inspekci náleží nebo pokud jí to železničným ministerstvem bude odevzdáno;
l) podávati dobrá zdání při vydávání a změnách všech předpisů, které pro veškeré rakouské železnice jednotně ustanoviti jest, pro dopravu, výpravu vlaků, udržování drah a pro dohled ku drahám a o jinakých otázkách, o kterých si ministerstvo železničné vyžádá dobré zdání od generální inspekce;
m) konati státní dozor na nemocenské a úrazové pojišťování podle nařízení ze dne 5. ledna 1889 č. 4 ř. z. a ze dne 29. května 1890 č. 95 ř. z. bez újmy příslušného samostatného oboru působnosti státní železničné správy a vyjímajíc finanční dohled ku nemocenským pokladnám železnič- nému ministerstvu vyhrazený (§ 3 cit. služ. instr.).
3. Organisace.
a) Generální inspekci spravuje přednosta, který má titul: »Generální inspektor rakouských železnic« a zařaděn jest do IV. dietní třídy státních úředníků.
b) Jemu přidán jest náměstek, do V. dietní třídy státních úředníků zařaděný.
c) Aby dozorčí služba, generální inspekci přikázaná, a to jak technický dohled ku stavebnímu stavu drah a jejich příslušenství, tak i ku vlastní službě vozební, byla pravidelně konána, zřízen bude při generální inspekci podle místních komplexů drah, vztažmo také jednotlivých technických od- borů speciálních (mosty, vozební prostředky atd.) jistý počet inspektorátů, z nichž každý spravován bude z pravidla »vrchním inspektorem«, do VI. dietní třídy státních úředníků zařáděným, a jimž přidělen bude ku vykonávání dohledací služby potřebný počet »inspektorů« do VII., a »komisařů« do VIII. dietní třídy státních úředníků zařáděných. Vrchními inspektory, inspektory a komisaři generální inspekce pro dohled ku službě vozební smějí býti nově jmenovány pouze takové osoby, které, kromě požadavků, předepsaných pro dosažení úřednického místa v oboru konceptním, resp. v technických oborech státní služby, prokážou, Že s dobrým prospěchem vykonaly veškeré pro konání exekutivní služby dopravní předepsané zkoušky a že byly nejméně pět let v této službě činnými (§ 5 cit. služ. instr.).
4. Generální inspektor. Generální inspektor spravuje veškerou službu při generální inspekci. Jemu podřízen jest veškerý personál generální inspekce, a přísluší jemu též disciplinární moc nad tímto personálem. Generální inspektor má o to pečovati, aby všechny orgány generální inspekce, konajíce dohledací službu, této přikázanou, ve spolek jednotně působily, jakož i aby ustavičně podle plánu vykonávána byla účinná kontrola ve příčině pořádku a bezpečnosti vozby na všech státních i soukromých drahách, veřejné dopravě odevzdaných. On si má pečlivě všímati výsledků inspekčních cest, konaných orgány generální inspekce, on má všechna opatření, která se jemu jeví býti potřebnými, aby zachována byla bezpečnost a pořádek při železničné vozbě, ministerstvu železničnému navrhovati, resp. v mezích působnosti generální inspekce sám činiti. Na konci každého solárního roku generální inspektor předložití má ministerstvu železničnému povšechnou zprávu o působnosti a výkonech generální inspekce, jakož i o stavu drah vzhledem к pořádku a bezpečnosti železničné vozby, a připojiti k tomu po případě návrhy, které se mu jeví býti potřebnými (§ 6 cit. služ. instr.). Ministerstvo železniční.
5. Občasné objíždky inspekční. Úředníci, jednotlivým inspektorátům generální inspekce přidělení, jsou zavázáni, za účelem přikázaného jim dozoru a kontroly jak periodicky, tak i za zvláštních příčin co možná často konati objížďky po železnicích, těm kterým inspektorátům přikázaných. Při ustanovování inspekčních cest budiž brán zvláštní zřetel k důležitosti různých tratí, ku sběhším se povážlivým událostem, jakož i k udáním a stížnostem. Také generální inspektor sám i jeho náměstek mají právo i povinnost, jak v případnostech zvláště důležitých, tak i vůbec občas podnikati inspekční cesty, ohlásivše to dříve presidiu železničného ministerstva. Všechny orgány generální inspekce vésti mají o svých cestách řádné cestovní denníky.
Orgány generální inspekce používati mají podle potřeby každého druhu vlaků a každé třídy vozů; podle potřeby mají konati objíždky po železničních tratích také na lokomotivě, po případě drésině nebo konati na tratích pochůzky. Když úředníci generální inspekce konají inspekci, výkonné orgány drah mají povinnost podávati jim zprávy pro úřední jednání potřebné a také doprovázeti tyto funkcionáře k jejich žádosti v mezích svého služebního oboru a pokud to služba dopouští (§ 7 cit. služ. instr.).
Nedostatky a vady, od orgánů generální inspekce na jejich inspekčních cestách zpozorované, pokud nejsou tak nepatrné, že by jejich odstranění mohlo býti způsobeno stručným způsobem pouhou rozmluvou, oznámeny buďte výnosem generální inspekce nejprve příslušným ředitelstvům, a to při drahách soukromých nejvyššímu výkonnému místu správnímu a při drahách státních příslušnému ředitelstvu státních drah, v jejichž oboru pozorování bylo učiněno. Kdyby příslušné správní místo, resp. ředitelství státních drah opomenulo oznámené vady odstraniti, nebo kdyby důležitost předmětu vyžadovala bezodkladného zakročení, má generální inspektor, přihlížeje ku všeobecným předpisům a zvláštním příkazům, od železničného ministerstva vydaným, učiniti opatření okolnostem přiměřená, nebo, pokud by šlo o změnu nebo nové vydání předpisů, taková opatření železničnému ministerstvu navrhnouti. Orgánové generální inspekce, konající cesty po tratích, z pravidla nejsou sami oprávněni, za příčinou objevených nedostatků a vad z vlastní moci úřední na místě samém učiniti jakékoli opatření a dávati rozkazy. Oni jsou naopak povinni, zpozorované nedostatky a vady co možná nejdůkladněji vyšetřiti, účastné orgány dráhy na to ihned upozorniti a generálnímu inspektorovi o tom zprávu podati. V případech pilných však, kde jest nebezpečí z prodlení a kde péče o uvarování škod, bezpečnost ohrožujících, vyžaduje okamžité opatření, mají všechny orgány generální inspekce na základě své plné moci, ze zákona vyplývající, právo i povinnost, opatření okolnostem přiměřené za vlastní zodpovědnosti ihned učiniti a spis o tom založili. Veškeří úředníci a sluhové železniční mají takových příkazů okamžitě uposlechnouti; každému však, kdož by se takovým příkazem cítil stižena, dáno jest na vůli dodatečně odvolati se ku generální inspekci předepsanou cestou služební. V těchto pilných případech jsou orgánové generální inspekce, vyžaduje-li toho bezpečnost služby, také oprávněni, úředníky a sluhy železničné okamžité suspendovati. Další moc disciplinární přísluší generální inspekci naproti úředníkům a sluhům soukromých drah v mezích ustanovení železničného řádu voz. ze dne 16. listopadu 1851, nikoli však naproti úředníkům a sluhům železnic státních (§ 8 cit. služ. instr.). Ministerstvo železniční. 375
6. Proti všem opatřením a rozhodnutím generální inspekce dopuštěn jest rekurs na ministerstvo železničné ve lhůtě 14 dní.
B) Ústřední úřad pro dirigování vozů rakouských státních drah.
Ústřední úřad pro dirigování vozů má dle bezprostředních příkazů ministerstva a za jeho dohledu pečovati zejména o evidenci celého oboru státní železničné správy, čítajíc v to i nakladací prostředky a vozová zařízení, o rozdělení jeho na určité železničné obvody, resp. na okresy jednotlivých státních železničných ředitelstev, o každodenní vyrovnání přebytků a schodků, které v těchto okresích při vozích, nakládacích prostředcích a vozových zařízeních se naskytnou, a o jinaké práce, které náležejí k jednotnému řízení a dozoru služby pro dirigování vozů, o zúčtování vozů v dopravě s cizími drahami a se stranami (§ 9 a 1 org. stát.).
C) Státní rada železničná.
K podávání dobrého zdání o všeobecných národohospodářských věcech v oboru železničné dopravy přidělena bude železničnému ministerstvu »státní rada železničná«.
VI. Poměr ministerstva železničního k ostatním ministerstvům.
O záležitostech, které spolu dotýkají se působnosti jiných ministerstev, má železniční ministerstvo, nežli věc vyřídí, dorozuměti se s účastnými ostatními ministerstvy. Zvláště při všech železničných záležitostech větší finanční důležitosti, zejména při takových, které způsobilé jsou značně působiti na sestavení státního rozpočtu nebo kterými státní majetek trvale má býti obtížen, dle podrobných o tom platných ustanovení má dorozuměti se dříve s finančním ministerstvem, dále ve všech důležitějších věcech služební organisace státní správy železničné i ve všech železničných věcech, které týkají se vojenské výkonnosti železnic a jiných zájmů vojenských, má dříve dorozuměti se s říšským ministerstvem vojenství, a pokud jde o zabezpečení neb o povolení nových železničných tratí, také s obchodním ministerstvem, konečně ve všech záležitostech, zejména ve věcech tarifních, které důležité jsou pro obchod a živnosti i pro zemědělství, má dohodnouti se rovněž s ministerstvem obchodu resp. s ministerstvem orby.
VII. Personál státní správy železniční.
Práva a povinnosti personálu státní železničné správy, kterému dosud nepřísluší postavení skutečných státních zřízenců a ku kterému proto ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1873. č. 47 ř. z., se nevztahují, budou upraveny se zachováním práv nabytých služebným řádem (služebnou pragmatikou) železničním ministerstvem vydaným, po případě zvláštními služebnými smlouvami; zaopatření odpočinkové a zaopatření vdov a sirotků bude upraveno zvláštními pensijními (zaopatřovacími) ústavy na základě příspěvků dílem účastníky, dílem státní správou k nim odváděných a za záruky státní správy za požitky odpočinkové. Pokud tím a jinakými zákonnými předpisy není podmíněna různost práv a povinností, vztahují se obdobně k tomuto personálu pravidla pro státní úředníky a státní sluhy platná.
Za úředníky a sluhy, kteří propůjčením některého místa státní železničné správy v státní službě systemisovaného budou přejati do skutečné státní služby, přejata bude taxa za propůjčení služby, kterou by dle zákona za příčinou tohoto přestoupení ze svých nových platů měli zapraviti, na řad státního železničního rozpočtu, avšak jen potud, pokud by zvýšení dosavadního jejich služného nenastalo; také mohou, jestliže právoplatně vzdají se práva k odpočinkovému požitku, dle všeobecných pravidel státním úředníkům příslušejícího, zůstati členy svrchu dotčeného pensijního (zaopatřovacího) ústavu státní železničné správy; K podáním nebo dopisům, jež ode stran nebo samosprávných úřadů a orgánů dojdou státních železničných ředitelstev a sepsány jsou v některé zemské řeči obvyklé v těch krajích, v nichž jsou železničné trati řečeným služebným místům přidělené, odpověděno buď v téže řeči. Všechna oznámení pro obecenstvo určená (vyhlášky, nápisy, oběžníky atd.) buďte vydána v řeči německé a v příslušné řeči v zemi obvyklé.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Ministerstvo železniční. Všeobecný slovník právní. Díl druhý. Kabel - Otcovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1897, svazek/ročník 2, s. 380-390.