Č. 3022.

Zdravotnictví: Přestupku nařízení z 16. dubna 1901 č. 40 ř. z. (o farmaceutických výrobcích) může se dopustiti jen lékárník.
(Nález ze dne 22. prosince 1923 č. 21569.)
Věc: Dr. Kurt B. v D. proti zemské správě politické v Praze stran přestupku farmaceutských předpisů.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Trestním nál. osp-é v Děčíně z 8. května 1922 byl st-l jako odpovědný zástupce firmy Sch. a spol. v Děčíně uznán vinným přestupkem min. nař. z 16. dubna 1901 č. 40 ř. z. proto, že firma tato vyrábí a do obchodu dává přípravky, jichž výroba a prodej jsou přípustny jen na základě výslovného povolení ministerstva veř. zdravotnictví, poněvadž přípravky tyto dle jich označení jest pokládati za farmaceutické speciality. Zároveň mu bylo zakázáno, aby přípravky tyto dále vyráběl a do prodeje dával.
Nař. rozhodnutím nebylo odvolání z tohoto nál. vyhověno z důvodu, že skutková povaha uvedeného přestupku jest dle spisů zjištěna.
O stížnosti rozhodnutí toto naříkající pro vadnost řízení a pro nezákonnost uvážil nss toto:
Není sporno, že firmě »Richard Sch. et Co., G. m. b. H.« v D. k žádosti její byla výnosem osp-é z 30. srpna 1921 udělena koncese k výrobě chemicko-lékárnických přípravků v D., že firma vyráběla a do prodeje dávala výrobky, které jsou lékárnickými specialitami, nemajíc k tomu povolení min. zdravotnictví, a že st-l jest za výrobu tu zodpovědným.
Vzhledem ke stížnosti jde pouze o to, zda tato nesporná skutková podstata zakládá trestný čin dle min. nař. z 16. dubna 1901 č. 40 ř. z. Dle tohoto nař. jest držitel neb odpovědný správce lékárny povinen, výrobu každého nového farmaceutického výrobku k všeobecnému prodeji ustanoveného, k němuž toto nař. se vztahuje, ohlásiti pol. úřadu první stolice. Jestliže tento úřad ve své vlastní působnosti nezapoví výrobu nebo prodej, musí se ohláška s připojeným autentickým předpisem o přípravě a s dvěma vzorky výrobku v původní úpravě zaslati pol. úřadu zemskému a jestliže pol. úřad zem. ve své vlastní působnosti nezapoví výrobu nebo prodej, má býti ohláška předložena min. vnitra.
Ohlášený výrobek smí v lékárně býti dán do prodeje teprve tři měsíce po ohlášení, nebo byly-li na ohlašovateli žádány další vysvětlivky v příčině ohlášky, smí býti prodáván teprve tři měsíce po podání poslední vysvětlivky, leč by lékárníku dříve doručeno bylo úřední návěští, že ministerstvo vnitra neshledalo, aby výroba, vztažmo prodej výrobku byly zapovězeny.
Z toho jde, že zanedbání předpisů zde uvedených, může se dopustiti jen lékárník a že také jen lékárník může za takové zanedbání býti trestán. Ani jmenovaná firma, ani st-l jako její odpovědný zástupce nejsou tuzemskými lékárníky, pročež nemají povinností v cit. nař. uvedených a nelze je tudíž pro zanedbání jich a jednání proti uvedeným předpisům trestati.
Nemaje podkladu, aby zkoumal, zda firmu nebo st-le stíhá odpovědnost trestní dle jiných předpisů zákonných, musel se nss omeziti na zrušení nař. trestního nál. pro jeho nezákonnost.

Citace:

č. 3022. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1275-1276.