Čís. 2599.

Byl-li poškozen oděv, jest zásadně odčiniti škodu dodáním oděvu nového, nikoliv pouhou jeho opravou.
(Rozh. ze dne 8. května 1923, Rv II 376/22.)
Žalobce roztrhl si v kavárně žalovaného o hřebík, vyčnívající ze židle, kalhoty nového obleku, jejž si pořídil za 1700 Kč. Žalobou domáhal se předání nových kalhot téže látky nebo proti vydání poškozeného obleku zaplacení 1700 Kč. Procesní soud prvé stolice přiznal žalobci 160 Kč. Odvolací soud k odvolání obou stran rozsudek potvrdil a odvětil k odvolání žalovaného po právní stránce v důvodech: V prvé řadě dlužno uvésti poškozenou věc v předešlý stav. Měly by proto poškozené kalhoty býti opět uvedeny v bezvadný stav (§ 1323 obč. zák.). Ježto však to není možno, musí žalovaný nahraditi odhadní cenu poškozených kalhot, pokud se týče jich znehodnocení. Ježto dle znalců měly kalhot/ v čase poškození cenu 360 Kč, po provedené opravě pak pouze 200 Kč, byly znehodnoceny o 160 Kč, jež byly žalobci právem přiřčeny, to tím spíše, že oprava stala se na náklad žalovaného a to bezvadně. O znehodnocení celého oděvu bylo by lze pouze tehdy mluviti, kdyby kalhoty, vesta a kabát tvořily celek. Leč jest známo, že i v lepší společnosti nosí se kabát a kalhoty z rozdílných látek.
Nejvyšší soud změnil rozsudky nižších soudů v ten smysl, že uznal právem, že žalovaný jest povinen, předati žalobci proti odevzdáni poškozených kalhot nové kalhoty z téže látky, nevyhověl však dovolání co do alternativního žalobního nároku na zaplacení 1700 Kč. Důvody:
Dovolání, uplatňujícímu dovolací důvod čís. 4 §u 503 c. ř. s., nelze upříti částečné oprávněnosti. Dle §u 1323 obč. zák. musí obnoven býti předešlý stav, aby se škoda nahradila, a jen tehdy, když toto obnovení nelze provésti, dlužno nahraditi poškozenému odhadní cenu. Obnovení předešlého stavu znamená, vrátiti touž věc aneb při zastupitelných věcech předati poškozenému jinou věc téhož druhu. Tím plní se, o co zákonodárce na prvém místě usiloval nařízením, by byl obnoven předešlý stav. V tomto případě žalovaný ani netvrdil, že by nebylo možné, předati žalobci na místě poškozených kalhot nové kalhoty z téže látky a že takové látky již vůbec není. Náhrada věcí je tedy možná a kalhoty nelze považovati za věc nenahraditelnou. Odevzdáním opravených kalhot a zaplacením částky 160 Kč není obnoven předešlý stav, neboť žalobce měl před poškozením bezvadný oblek, kdežto dle rozhodnutí nižších soudů měl by pouze bezvadný kabát a bezvadnou vestu a nemohl by se dle znaleckého posudku vzhledem k poškození kalhot ani volně pohybovati. Jelikož není prokázáno, že prvotní nárok dle §u 1323 obč. zák. na obnovení předešlého stavu není splnitelným, není žalobce povinen, spokojiti se s jiným způsobem náhrady škody. Názor odvolacího soudu, že obnovení předešlého stavu je vyloučeno proto, že není možným, by poškozené kalhoty byly uvedeny ve stav nepoškozený, odpovídá ovšem technickým a fysickým pravidlům, avšak nikoli duchu občanského zákona o náhradě škody, jenž, jak výše dolíčeno, předpisuje v prvé řadě náhradu in natura. Slušelo se proto dovolání částečně vyhověti a žalovaného odsouditi, by předal žalobci do 4 týdnů (§ 409, druhý odstavec c. ř. s.) proti odevzdání poškozených kalhot nové kalhoty z téže látky. Jinak dovolání není odůvodněno. Žalobce alternativního nároku na zaplacení částky 1700 Kč neodůvodnil po zákonu a neuvedl, že podkladem této žádosti jest alternativní závazek žalovaného, naopak tvrzením, že náhrada in natura jest možná, podkopal půdu alternativní žádosti o zaplacení uvedené částky. Že zde nejde o alternativní zmocnění ve smyslu §u 410 c. ř. s., jest zřejmo z doslovu žalobní žádosti. Nižší soudy zamítly tento alternativní nárok jako část žalobní žádosti, aniž by si žalobce byl do toho stěžoval. Žalovaný navrhoval, by žaloba byla zamítnuta, v čemž jest obsažen též návrh na zamítnutí alternativního nároku na zaplacení částky 1700 Kč. V tomto směru bylo tedy dovolání zamítnouti.

Citace:

čís. 2599. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 820-821.