Č. 6794.


Učitelstvo: * Úřad nemůže učiteli národní školy odepříti diety z důvodu vedení dvojí domácnosti jen z důvodu, že rodina učitelova není vydržována jedině ze služebních požitků jeho.
(Nález ze dne 14. října 1927 č. 20998).
Věc: Vilém K. v Š. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti ministerstvu školství a národní osvěty stran diet z důvodu vedení dvojí domácnosti.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.

Důvody: St-l byl správcem školy obecné v D., kde jeho manželka byla učitelkou žen. ručních prací. Když obecná škola v D. byla zrušena, byl st-l v říjnu jako učitel přeložen do Š. Jeho žádosti za povolení diet z důvodu vedení dvojí domácnosti v době od 14. října 1921 do 10. června 1922 podle výn. min. fin. z 2. srpna 1919 č. 14289 nevyhověla zšr v Brně, slyševši zv, ježto st-lova manželka jako učitelka žen. ruč. prací v D. pobírala v uvedené době za své služební místo plat a neměla tudíž zákonné možnosti sledovati svého manžela do společné domácnosti, i kdyby byl v Š. rodinný byt našel.
Odvolání st-lovo bylo nař. rozhodnutím min. zamítnuto z důvodů rozhodnutí zšr-y a ježto st-lova rodina, třeba že bydlila na dvou místech, nebyla vydržována jedině ze služebních požitků st-lových.
O stížnosti nss uvážil:
Žal. úřad opírá svoje zamítavé stanovisko vůči žádosti st-lově za
povolení diet z důvodu vedení dvojí domácnosti o dva samostatné důvody a to 1. o to, že st-lova manželka jako učitelka žen. ruč. prací v D. pobírala v rozhodné době za své služ. místo plat a neměla tudíž zákonné možnosti sledovati svého manžela do společné domácnosti i kdyby byl v novém svém působišti rodinný byt našel a 2. o to, že st-lova rodina, třeba že bydlila na dvou místech, nebyla vydržována jedině ze služebních požitků st-lových. Nss shledal, že ani jeden ani druhý důvod nemůže st-le — ač-li jinak jsou u něho v daném případě splněny podmínky nároku na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti — tohoto nároku zbaviti.
Eventuelní nárok st-lovův na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti nutno posuzovati podle norem platných pro státní úředníky. Tu pak bylo stanoveno původně výnosem min. fin. ze 3. února 1919 č. 1643 pres. (oběžník min. škol. z 23. dubna 1919 č. 1007 pres.), že »úředníkům...., kteří nastupujíce službu nemohli svoji domácnost, kterou měli s manželkou, dětmi .... v Německo-Rakousku, do nynějšího působiště přestěhovati, náležejí plné diety« od termínu a na dobu na uvedeném místě blíže stanovenou. Dále byla usnesením min. rady z 19. července 1919 (výn. min. škol. z 31. srpna 1919 č. 3399 pres.) uvedená výhoda »rozšířena ..... na všechny případy nezaviněného přeložení do jiného úředního místa z moci úřední; při tom bylo nařízeno, že jest v každém případě zjistiti, že »zaměstnanci nebylo dříve možno se přestěhovati pro nedostatek bytu, o nějž se u bytového úřadu nebo u svého nadřízeného úřadu hlásil.« Konečně bylo pobírání uvedených diet usnesením min. rady z 9. prosince 1919 (výn. min. škol. z 23. prosince 1919 č. 5272 pres.) omezeno na dobu nejdéle jednoho roku.
Ze znění uvedených předpisů jde, že v nich pro pobírání diet z důvodu vedení dvojí domácnosti nejsou stanoveny podmínky, které by se srovnávaly s důvody, ze kterých žal. úřad st-li diety odpírá. Při tom poukazuje nss co do důvodu uvedeného shora sub 1. také na nál. Boh. 5873/26 adm.
Poněvadž pak státní zaměstnanec (učitel) dostává diety z důvodu vedení dvojí domácnosti zřejmě jako činitel k nesení nákladu domácnosti po právu povinný, nelze jej — když opak není výslovně stanoven — nároku toho zbaviti jen proto, že snad vedle přeložení na jiné místo a vedle nedostatku bytu v novém působišti ještě jiný důvod překážel přestěhování domácnosti do nového působiště anebo že snad náklad na udržování domácnosti zaměstnancovy byl hrazen také ještě z jiných pramenů než jenom ze služebních příjmů jeho.
Jelikož tedy důvody žal. úřadem uvedené nejsou s to, aby st-le nároku na diety pro vedení dvojí domácnosti zbavovaly a jelikož žal. úřad ani netvrdí, že by v tomto případě podmínky onoho nároku, v uvedených předpisech stanovené, splněny nebyly, bylo nař. rozhodnutí zrušiti pro nesprávné právní posouzení věci podle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 6794. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 314-315.