NPD documents search: Všehrd, 8 (1927) - Dr. Jozef Fundárek: Obchodný zákon platný na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.

Č. 7037.

Elektrisace: * Meze, jež zák. č. 438/19 v § 9, odst. 2. klade pro výkon »užívacích práv«, neplatí ipsa lege pro služebnosti zřízené dle § 12 cit. zák.
(Nález ze dne 18. ledna 1928 č. 1062).
Věc: Anna F. v J. a spol. proti ministerstvu veřejných prací (za zúč. firmu »Západomoravskou elektrárnu, akc. spol.« v Brně, adv. Dr. Jar. Říha z Brna) o služebnosti ve prospěch všeužitečného podniku elektrárenského
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Útraty se nepřisuzují.
Důvody: Výnosem z 26. června 1924 udělila zsp v Brně Západomoravským elektrárnám, akc. společnosti v Brně, schválení dle § 19 zák. z 22. července 1919 č. 438 Sb. ke stavbě dvojitého elektr. vedení o vysokém napětí 22000 V a ke zřízení transformační a přepínační stanice v B. Podnikatelka schválené dílo provedla a učinila o tom oznámení schvalujícímu úřadu se žádostí, aby jí udělil povolení k provozu, a aby vzhledem k důležitosti elektr. vedení zřídil pro postavení stožárů a napnutí vedení nad pozemky služebnosti, které by byly zapsány v poz. knize. Při komis. řízení o této žádosti konaném ohradili se něktří majitelé pozemků proti uložení služebnosti z důvodu, že by byli omezeni v nakládání s dotyčnými pozemky, zejména pokud jich zastavění se týče a že by tím jejich majetek byl znehodnocen.
Zsp v Brně výnosem z 2. dubna 1925 udělila podnikatelce povolení k zahájení provozu elektr. vedení a k používání svrchu uvedené transformační stanice, zároveň pak zřídila služebnosti, spočívající v oprávnění podnikatelky stavěti a udržovati železné stožáry na betonových základech na pozemcích soukromých a v povinnosti majitelů těchto pozemků trpěti stavění a udržování zmíněných stožárů na svých pozemcích, jakož i tažení drátů přes ony pozemky, a v závazku upustiti od jakékoliv stavby na ploše 8 m po obou stranách vedení, počítaje od osy tohoto vedení, a zdržovati se všeho, co by vedení mohlo překážeti. St-lé podali proti tomuto rozhodnutí odvolání, které bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti uvážil nss takto:
V daném případě jde o zřízení služebnosti ve prospěch všeužitečného podniku eletkrického cestou vyvlastnění dle § 7 lit. d) a § 12 zák. z 22. července 1919 č. 438 Sb. Stížnost vycházejíc z náhledu, že omezení výkonu užívacích práv stanovené v § 9 al. 2.) cit. zák. vztahuje se i na služebnosti dle tohoto zák. uložené, namítá, že rozsah zřízené služebnosti přesahuje meze tímto předpisem určené, ježto nedovoluje vlastníkům, aby své pozemky zastavěli, je měnili a na nich libovolně hospodařili. Názor stížnosti, že předpis § 9 platí i pro služebnosti zřízené vyvlastněním dle § 12, jest však mylný. Zákon č. 438/1919, vypočítávaje v § 7 právní výhody poskytované všeužitečným elektr. podnikům, přesně rozeznává mezi pouhými užívacími právy všeužitečných podniků a jejich nárokem na vyvlastnění nemovitostí a zřízení služebností. Obsah práv užívacích, jich výkon a převod upravuje zák. v §§ 8 až 11, uváděje výslovně, že práva ta nejsou předmětem zápisu do poz. knih a neplatí o nich předpisy soukr. práva o Vydržení a promlčení, kdežto zřizování služebností jeví se jako částečné vyvlastnění a jedná se o nich v §§ 12 a 13 pod titulem vyvlastnění a odškodné za ně. Obsah a rozsah užívacích práv je vytčen samotným zákonem o soustavné elektrisaci, kdežto v příčině služebností stanoví tento zák., že obsah a rozsah jejich určí se nálezem úřadu podle obdoby předpisů zák. z 18. února 1878 č. 30 ř. z., případně uh. zák. čl. XLI: 1881. Užívací práva všeužitečného podniku elektr. nejsou ničím jiným než rubem zákonného omezení práva vlastníkova v zájmu veřejném, jak tomu je na př. i u adjacentů tělesa železné dráhy, kdežto vyvlastnění služebnosti dle § 12 cit. zák. zakládá pro všeužitečný elektr. podnik právo k věci cizí, které svým obsahem je právem soukromým jako každá jiná služebnost. Nelze proto omezení, jež zákon o soustavné elektrisaci dle nadpisu a znění § 9 stanoví jen pro výkon užívacích práv, vztahovati i na výkon služebností zřízených cestou vyvlastnění dle §§ 12 a 13 cit. zák. Opačný náhled stížnosti je, nehledíc k znění zák., nepřijatelný i z toho důvodu, poněvadž rozdíl, který zákon o soustavné elektrisaci mezi užívacími právy a služebnostmi činí, neměl by valného smyslu, kdyby výkon služebností byl podroben týmž omezením jako; výkon užívacích práv, a sotva také mohlo by zřizování služebností pravidelně býti povolováno na místo úplného vyvlastnění, jak to ustanovuje § 12 al. 1. cit. zák, kdyby podrobeno bylo omezením, jež stanovena jsou v příčině práv užívacích.
Dalšími svými námitkami obrací se stížnost proti vyvlastnění samému. Při tom nepopírá stížnost, že zřízení služebností je v zásadě nutné, má-li projekt býti proveden tak, jak se navrhuje, ani nenamítá, že pro provoz všeužitečného podniku stačila pouhá práva užívací dle § 8 cit. zák. a že nebylo zapotřebí zřizovati služebnosti, nýbrž vytýká pouze, že potřeba zříditi služebnosti by odpadla, kdyby elektr. vedení projektováno bylo jinak, t. j. kdyby vedeno bylo v přímém směru mimo pozemky st-lů. Na tuto námitku již v řízení správním vznesenou odpověděl úřad. že přímé vedení zasáhlo by obvod zastavený vysokými budovami, a že nebylo provedeno jednak z důvodů bzpečnostních, jednak proto, že by bylo spojeno s velkými techn. potížemi. Proti tomu namítá stížnost, že podle pravidel Elektrotechn. svazu čsl. lze za určitých kautel povoliti vedení i přes místa zastavěná budovami, a že skutečně jinde vedení o napětí mnohem vyšším jde i přes velká místa. Tato tvrzení stížnosti mohou však sloužiti pouze na doklad toho, že zásadně je možno vésti proud i přes místa zastavěná, nevyvracejí však nikterak zjištění úřadu, že za daných poměrů je vedení přes pozemky st-lů z ohledů bezpečnostních příhodnější a nesetkává se s tak velkými techn. potížemi jako vedení přes místa zastavěná, kteréžto okolnosti právě pokládá úřad za důležité důvody technické ve smyslu § 12 cit. zák. pro zřízení služebností. Míjí se tedy uvedená námitka svým cílem a jest bezpodstatná.

Citace:

KŠ.. Dr. Jozef Fundárek: Obchodný zákon platný na Slovensku a Podkarpatskej Rusi.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 1, s. 43-44.