NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 2

Čís. 13813.

Věřitel odkázaný s odporem při rozvrhovém roku na pořad práva, zachoval si účinky podle § 231, druhý odstavec, ex. ř., zahájil-li včas odpůrčí spor, třebas u nepříslušného soudu.
(Rozh. ze dne 29. září 1934, R I 1039/34.)
Banka M. podala při rozvrhovém roku u okresního soudu v B. odpor proti přikázání složených peněz manželům J-ovým. Byla s odporem odkázána na pořad práva. Banka M. zahájila odpůrčí spor proti manželům J-ovým u krajského soudu v Ch. a vykázala včas exekučnímu soudu zahájení sporu. Návrh manželů J-ových, by jim byly vydány složené peníze soud prvé stolice zamítl. Rekursní soud nařídil provedení rozvrhového usnesení. Důvody: Z ustanovení § 232 ex. ř., podle něhož je k rozhodnutí odporu poukázaného na pořad práva příslušný exekuční soud, a z ustanovení § 233 ex. ř., podle něhož v rozsudku, jímž se odporu vyhovuje, jest určiti, kterému věřiteli a jakou částkou jest sporná část rozvrhové podstaty vydati, vyplývá, že provedení rozvrhového usnesení může podle § 231 druhý odstavec ex. ř. býti odloženo jen, podá-li se žaloba, opírající se o důvod tvrzený v odporu, a to podá-li se u exekučního soudu (sb. n. s. čís. 12326). V této věci prokázala však banka M. sice tu okolnost že v měsíční lhůtě podala proti manželům J-ovým odpůrčí žalobu u krajského soudu v Chebu, netvrdila však ani, že také podala nějakou žalobu u exekučního soudu a že tedy vyhověla předpisu § 231 druhý odstavec ex. ř.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Stěžovatelka podala při rozvrhovém roku u okresního soudu v B. odpor proti přikázání složených 25000 Kč vymáhajícím věřitelům manželům J-ovým a byla rozvrhovým usnesením ze dne 24. února 1933 odkázána na pořad práva. Stěžovatelka zahájila odpůrčí spor proti manželům J-ovým u krajského soudu v Chebu a vykázala zahájení sporu včas exekučnímu soudu. Tím zachovala si účinky podle § 231 druhý odstavec ex. ř. Názor rekursního soudu, že podání žaloby u jiného, než výlučně příslušného exekučního soudu (§ 232 prvý odstavec ex. ř.), nemůže zabrániti provedení rozvrhového usnesení, neshoduje se se stavem, jaký nastal po novelování § 261 c. ř. s. Tento zákonný předpis v šestém odstavci dovoluje, by k návrhu žalující strany byl spor odstoupen příslušnému soudu, v kterémž případě zůstanou zachovány účinky zahájené rozepře a žalující strana jest chráněna před újmou, jež by ji mohla stihnouti uplynutím stanovené lhůty. Podobnou ochranu skýtá stěžovatelce i ustanovení § 232 odstavec třetí c. ř. s. v doslovu zákona ze dne 19. ledna 1928 čís. 23 sb. z. a n.

Citace:

Čís. 13813. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 145-146.