Přestupky nedovolené rychlosti motorových vozidel v uzavřených obcích trestá soud. Nálezem N. s. s. ze dne 28. VI. 1929 č. 24617/28 byl vysloven názor, že přestupek § 46 min. nař. z 28. IV. 1910 č. 81 ř. z. odst. I., věta I(jízda rychlejší 15 km/hod. v uzavřených obcích) spadá do příslušnosti trestních soudů a že k jich trestání jsou politické resp. policejní úřady nepříslušné. N. s. s. argumentuje takto: Podle §§ 427 a 428 tr. z. jest jako přestupek proti bezpečnosti těla trestná rychlá jízda ve městech a jiných hustě obývaných nebo četně navštěvovaných končinách. Co rozuměti jest rychlou, neopatrnou jízdou, posouditi jest se zřetelem k ustanovení § 335 tr. z., podle něhož jest trestným každé jednáni neb opomenutí, o němž jednající již podle přirozených následků, které každý může lehce rozpoznati, neb podle předpisů zvláště vyhlášených, nebo podle stavu, úřadu, povolání své činnosti, svého zaměstnání nebo vůbec podle svých zvláštních poměrů, může nahlédnouti, že je způsobilé, aby přivodilo nebezpečí pro život, zdraví nebo tělesnou bezpečnost lidí aneb je zvýšilo. Rychlou, neopatrnou jízdou je tedy jízda, která se příčí předpisům o tom zvlášť vydaným. Takováto jízda sama o sobě, i když z ní nevzešla žádná skutečná škoda — (srovnej § 431 tr. z.) —I zakládá skutkovou podstatu trestního činu podle citovaných paragrafů, jehož stíhání náleží soudům. Ustanovení § 45 odst. I., věta I., cit. nařízení, že v uzavřených osadách nesmí rychlost silostroje nikdy býti větší než 15 km za hodinu (rychlost lehkého rychlého povozu), je zvlášť vyhlášeným předpisem ve smyslu § 335 tr. z., jehož nedbání charakterisuje jízdu silostrojem jako rychlou, neopatrnou a po rozumu § 427 a § 428 tr. z. trestnou, předpokládajíc ovšem, že jest splněna také druhá podmínka § 427 tr. z., to jest, že patří uzavřená osada k místům v tomto paragrafu označeným, to jest místům a jiným hustě obývaným nebo četně navštěvovaným končinám. N. s. s. má za to, že uzavřenou osadou rozuměti jest onu část obecního území, která jest zastavěna větším počtem obytných budov podle obvyklého způsobu stavebního k sobě přiléhajících a ve které jest usedlý větší počet obyvatelstva. Touto koncentrací obydlí a lidí v bezprostřední blízkosti podobá se takovéto usídlení městu a jest proto uzavřenou osadu ve smyslu § 46 cit. nařízení klásti na roveň s hustě obývanou končinou ve smyslu § 427 tr. z.Je jisto, že takováto argumentace jest správná. Mimochodem sluší připomenouti, že v tomto nálezu vyslovuje N. s. s. též názor, co rozumí uzavřenou obcí ve smyslu § 46 cit. nař. Tento pojem jest totiž není velice důležitý, poněvadž jest hranicí příslušnosti soudů a úřadů politických resp. policejních, kterým nadále zůstává příslušnost k trestání přestupků nedovolené rychlé jízdy mimo uzavřené obce (odst. I., věta 2. cit. § 46) a všude tam, kde je předepsána rychlost 6 km/hod. jako na křižovatkách, při vyjíždění z vrat, za mlhy a pod. (odst. 2. cit. § 46).Jak již řečeno, nelze proti vývodům N. s. s. ničeho namítati. Myslím však, že podobně dala by se odůvodniti příslušnost soudů i pro zmíněné přestupky, jež zůstaly přestupky policejními. Vždyť konkrétní ohrožení života, bezpečnosti zdraví nebo tělesné bezpečnosti jest mnohem větší, jede-li se po otevřené silnici rychlostí větší 70 km/hod. podle druhu a stavu vozidla. Nemenší nebezpečí ovšem způsobuje nedodržování předpisu odstavce 2. § 46. Pokud se pak věci týče po stránce praktické, dlužno uvážiti tu okolnost, že během několika málo let nebude u nás téměř majitele nebo řidiče motorového vozidla — nebude-li snad v dohledné době přípustná výše rychlosti upravena tak, aby odpovídala dnešním technickým a dopravním poměrům —který by měl trestní lístek čistý. Dnes t. zv. zachovalost skutečně závisí na náhodě, je-li řidič udán či nikoliv, protože pres všecky tresty, jak zkušenost ukazuje, se rychlostí 15 km/hod. přes uzavřené obce nejezdí. Jest tedy následkem této prakse i jinak zcela bezúhonný a opatrný řidič stavěn do stejné řady se všemi důsledky s lidmi často nejpochybnější pověsti, o nichž se v relacích píše »soudně trestán«. Jest pochybno, je-li nová prakse z tohoto hlediska spravedlivá. pšř.