The duration of the property rights of this work has not yet expired and its use is limited by the provisions of Section 27 et seq. Act No. 121/2000 Coll., on copyright, on rights related to copyright. The content of this work is available only in the library of the Institute of State and Law.

350 let kalendářem.

Na 6. leden 1934, t. j. na svátek Tří králů pro Čechy, na 12. leden pro Slezsko, na 3. říjen pro Moravu a na 22. leden 1937 pro Slovensko (resp. Uhry) připadá zvláštní jubileum: 350. výročí reformy juliánského kalendáře papežem Řehořem XIII., podle něhož nový náš kalendář nazývá se »gregoriánským«. Vlastní reforma, její důvody i historie, která také prošla známým koncilem kostnickým (reformu uvedl tam na přetřes kardinál Petrus de Alliaco a Nicolaus Cusanus), je dostatečně známa: středověcí astronomové přišli k poznání, že kalendář juliánský vypočetl tropický rok delší než ve skutečnosti je a tak oslavy rovnodennosti i všechny pohyblivé svátky na nich závislé se zpožďovaly proti skutečnému stavu. Osud juliánskemu kalendáři připravil vědecký pokrok. Definitivní rozhodnutí učinil tridentský koncil, proslavený reformními snahami a uložil papeži, aby reformu realisoval. Návrh pochází od Aloisia Lilia a Řehoř XIII. po projednání návrhu nejpřednějšími universitami a zvláštní komisí své rozhodnutí oznámil bullou »Inter gravissimas« ze dne 24. února 1582. Ale tehdy nebylo technických vymožeností našeho věku a tak jednak panovníci neprovedli ve všech státech, ba ani ve všech zemích téhož státu reformu v týž den a jednak tato »papeženská« reforma narazila na zřejmý odpor stavů. Nejen protestante měli námitky proti reformě z náboženských hledisek, nýbrž i naši stavové moravští, kteří se opřeli jí s hlediska ústavního, oporujíce, že podobná reforma nemůže býti provedena jen z vůle panovníkovy pouhým mandátem. Čeští a slezští neměli těch námitek a tak se reforma odbyla zde dříve než na Moravě.1 Už tato stránka je zajímavá s hlediska právního, zajímavější je ještě, že vypuštěním desíti dnů, takže na příklad hned po půlnoci 6. ledna nastal 17. leden a pod., jistě silně byly dotčeny právní a hlavně soukromoprávní poměry. Byla to tedy reforma velmi radikální a pouze méně komplikované poměry tehdejší mohly snésti ji bez větších otřesů. Ale jistě se dotkla na příklad dlužníků a talc vlastně nesmí nás udivit stálý odpor některých vrstev. Vždyť ještě zák. čl. XLV.:1599 v Uhrách musil na užívání starého kalendáře stanovit pokutu 1000 zlatých a v Německu protestanti dokonce ustoupili od svého odporu až 1775. Reforma gregoriánska byla poslední dosavadní reforma kalendářová a už i z toho mála naznačeného je viděti její velikou právní důležitost. História vitae magistra; reforma kalendáře, po které se volá v naší době, nepůjde také lehce úměrně k tomu, jak stoupla od 1582 spletitost hospodářských poměrů. Vynechat tak snadno deset dní prostým škrtem v kalendáři bez zvláštních přechodných opatřeních a bez valných otřesů v životě právním i hospodářském, šlo ledy v XVI. stol., nikoliv už dnes. Ča.

Výňatek z bully Inter gravissimas a mandát Rudolfa II. pro Čechy viz: Čáda: Vybrané prameny k práv. děj. středoevr., str. 155, 156 ukázky čís. 102 a 103.

Citace:

JINDŘICH, X.. Dr. B. Štědrý - Dr. R. Buchtela: Živnostenský řád, díl III.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 4, s. 191-191.