A ještě rozvrácené manželství.

I druhý porotní případ týkal se zavraždění ženy. Také v tomto případě bylo manželství podivné, ovšem s jiné stránky. On dřel od rána do večera, svědci povídají, že i v noci přivázal krávě lucernu na rohy a oral. Doma také nezahálel. Stále něco kutil, opravoval, sháněl — a jen jediný oddech znal — cestu do kostela. Ona? Ach! Dnes spí už dávno klidný sen na venkovském hřbitůvku — — — Říkají však, že jen ona, ona byla všeho vinna. Nehleděla si domácnosti, špína odevšud takřka kapala, muži nevařila, ani dítě neobsloužila — ba snad ani na sebe nevyprala. Je divu, že potom docházelo k různicím, k hádkám menším i větším, rvačkám v domácnosti a že na konec došlo k vraždě? V potyčkách bývala vítězem ona, jsouc postavy silnější. Na konec však zvítězil on — on, který nyní stanul před porotou.
Jak to bylo, se určitě nedozvíte. Došlo k hádce o povřísla, potom k nějakému žďuchání, v němž byl poražen muž. Všechna bída, ústrky posledních měsíců se však v jeho duši vzepřely. Vrátil se k ženě. Dojila krávu. Chytil ji za vlasy, smýknul s ní — ale bránila se. I chopil stoličku a bil hlava nehlava. Potom odvázal krávy, zapíchl březí kozu — a odešel z chléva. Předposledním pohledem zavadil o tu, která do jeho manželství vnesla tolik, tolik trpkosti. Ležela bez hnutí.
Šel také spat...
V noci byl probuzen pláčem chlapce. Vstal a šel se podívat do chléva. Sáhl na ženu. Byla mrtva. Bez zachvění se vrátil, napojil chlapce mlékem a potom odebral se na četnickou stanici, kde oznámil, že jeho žena leží v chlévě mrtva a že ji pravděpodobně ušlapal dobytek.
Četníci odešli do stavení. Skutečně! Ve chlévě odvázaný dobytek a na slámě ležela mrtvá žena Petra Kučírka. Ohledání a výslech, výslech několika nejbližších sousedů a — Petr Kučírek ze Svitávky putoval do vazby jako vrah své ženy a zasedl na lavici obžalovaných před soudce z lidu. Pokusil se zprvu zapírat. Ale pak uznal, že by si více škodil než prospěl. Vyzdvihl před soudem své bezútešné manželství se ženou hysterickou a při tom nepořádnou, která mu nepřinesla věnem ani lásku, ani pracovité ruce, jen 6000 Kč, za které jí dal upsat polovici svého statku, takže ani na rozvod nemohl pomýšleti, nechtěl-li se finančně zničit...
Také, svědci potvrdili všechny jeho údaje — řekněme hned — odsoudili chování mrtvé, která byla líná, nepořádná, hádavá a rvavá — o hysterii nemluvě.
Výpovědi jejich rozhodly. Porota jednomyslně zamítla otázku na úkladnou vraždu a na otázku o zabití přisvědčila jen pěti hlasy kladně, takže porotní soud musil vynésti rozsudek osvobozující.

Citace:

O právní úpravě smlouvy o poštovní dopravě a otázek s ní souvisejících. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1928, svazek/ročník 67, číslo/sešit 20, s. 672-673.