NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 3

Řízení stručné.

I. Cásť všeobecná.
Řízení stručné bylo zavedeno dv. d. z 24. října 1845 č. 906 a bylo prvním stupněm k opravě těžkopádného řízení soudního. Spočívá na zásadách řízení inkvisičního, jímž poskytnut byl soudci účinnější vliv na postup sporu a větší svoboda při posuzování děje. Tendencí jeho je zmenšiti náklady sporu, obmeziti nutnosť zastoupení advokáty, odstraniti průtahy a vyhnouti se pokud možná sporům mezitímným. Proto mělo býti řízení stručné řízením ústním. Avšak naděje do řízení tohoto skládané se nesplnily; brzo vykazovalo řízení toto následkem protokolárních přednesení tytéž vady a nedostatky jako řízení ostatní; spor nezískal na jednoduchosti a rychlosti, náklady sporné byly vzhledem k poměrně nepatrnému obnosu, na který řízení bylo obmezeno, nepoměrně veliké. Řízení stručné dv. d. ze dne 24. října 1898 č. 906 zavedené zrušeno bylo uv. zákonem k novému soud. řádu ze dne 1. srpna 1895 č. 112 ř. z. a na místo jeho nastoupilo řízení před soudy okresními nového řádu soudního, který 1. lednem 1898 v život vešel. Jelikož však pouze spory po 1. lednu 1898 zahájené a spory, v nichž před tímto dnem odpověď na žalobu podána nebyla, se dle nového řízení soudního projednávají, zbývá, jak přirozeno, ještě mnoho a mnoho sporů, které vedou a rozhodují se dle tohoto starého řízení stručného (čl. XLVII. cit. uv. zák. k nov. s. ř.).
II. Přípustnost řízení stručného.
Předpokládá se, že jde o sumy peněžné 50 zl. převyšující a 500 zl. (původně 200 zl.) nepřevyšující, aneb že žalobce projeví v žalobě ochotu přijati místo předmětu původního obnos od 50 zl. do 500 zl. Řízení stručné zavede se dále při žalobách na uznání práva k požívání nebo práva na opětující se dávky, když roční důchod při právu časem neobmezeném nepřevyšuje 25 zl. a při právu časem obmezeném 50 zl. Mimo to bylo řízení stručné rozšířeno zákony pozdějšími i na jednotlivé zvláštní předměty sporné, tak na př. při sporech z výsad, ve sporech odpůrcích dle zák. ze dne 16. března 1884 č. 36 ř. z., při žalobách o náhradu škody proti železnicím pro poškození neb usmrcení člověka (§ 3 z. z 5. března 1869 č. 27 ř. z.), při sporech scelovacích (§ 8 z. z 7. června 1883 č. 92), v řízení rozkazním, nájemním a směnečném. Zvláštní stručné řízení vykazuje řízení ve věcech rušení držby, jež se podstatně odchyluje od řízení stručného, ve smyslu tohoto čl.
III. Nucené zastupování advokáty je velmi obmezeno, a sice je nařízeno;
1. v případě § 8 při nezpůsobilosti strany sebe sama zastupovati neb následkem neslušného chování strany,
2. při všech písemných podáních, jež strana sama nezhotovila (§ 10).
IV. Postup sporu v řízení stručném. Tu platí tyto předpisy odchylné od řádného řízení:

1. Předkem pokusí se soud o smír; teprve nezdaří-li se pokus, přikročí se k jednání.
2. Zvláštní spory incidenční o soudu a vrácení žaloby jsou vyloučeny (§ 26). Námitku nepříslušnosti spojiti nutno s ostatními námitkami; stane-li se námitka tato zjevnou teprve během jednání, zastaví se řízení výměrem.
3. Nové okolnosti a průvody lze až do konce jednání přiváděti, povolení novot netřeba.
4. Po skončeném řízení může soudce za účelem doplnění jednání řízení opět zavésti, jež se však obmezí jen na rozpravu o doplnění, jež soud shledal potřebnými.
V. Důkaz.
1. Při důkazu svědeckém netřeba článků průvodních; důkaz připustí se výměrem; netřeba nastoupení důkazu ani opětného srotulování spisů.
2. Totéž platí o důkazu znaleckém. 3. Důkaz listinný: Nalézají-li se prvopisy listin, na něž se strana odvolává, u jiného soudu neb jiného úřadu, opatří je soud z moci úřední (§ 30). Srovnání rukopisů může soudce po případe i beze znalců předsevzíti (§ 43). Důkaz pravosti (pokud se týče nepravosti) listiny, lze vésti přísahou tak, že vystavitel odpřisáhne okolnosť, že ani on ani kdo třetí s jeho souhlasem listinu nepsal nebo nepodepsal; kdo popírá pravosť listiny přísahá, že pokládá listinu dle svého nejlepšího přesvědčení za nepravou.
4. Přísahy stran. Na přísahu doplňovací a oceňovací může soudce nalézti z moci úřední, delát nechť prohlásí již během řízení, zdali přísahu hlavní přijímá či vrací; neprohlásí-li se, nalezne se na přísahu deláta.
VI. Opravné prostředky.
Odvolání budiž podáno v 8 dnech po doručení rozsudku (§ 44 říz. str.). Odvolací odpověď a inrotulace spisů odvolacích je vyloučena. K odvolání může vrchní soud naříditi doplnění řízení. Mimořádná revise je vyloučena a budiž I. stolicí zamítnuta (§§ 50, 51 říz. str.). Rekurs buď podán v 8 dnech. Proti usnesením, jimiž zavádí se řízení stručné, odpírá odročení roku neb nařizuje výslech svědka neb znalce, je vyloučen samostatný rekurs. Proti výměrům, jimiž se prohlašuje nedostavení se k roku za ospravedlněné neb jimiž se povoluje uvedení ve stav dřívější po uplynutí lhůty propadné, je rekurs naprosto vyloučen (§ 46 říz. str.).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Řízení stručné. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 344-346.