Čís. 14337.Obnova řízení z důvodu § 530 čís. 7 c. ř. s. nemá místa v rozepřích, o nichž platí zásada vyšetřovací, pokud lze nové skutečnosti a průvody uplatniti ještě v řízení opravném.(Rozh. ze dne 27. dubna 1935, Rv I 2625/34.)Rozsudkem krajského soudu civilního v P. ze dne 15. října 1931 bylo manželství žalobkyně se žalovaným rozloučeno bez její viny pro duševní chorobu. Žalobkyně domáhá se obnovy tohoto rozlukového řízení, uvádějíc, že žalovaný dopouštěl se cizoložství od roku 1914, jenž bylo příčinou vypuknutí duševní choroby u ní, a že opatrovník její se o této okolnosti dozvěděl až v polovici ledna 1932 ze soudních spisů, kdy byl již rozsudek prvého soudu o rozluce manželství vynesen.Nižší soudy žalobu o obnovu zamítly zjistivše, že opatrovník žalobkyně o cizoložném poměru žalovaného věděl již před vydáním rozsudku o rozluce.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.Důvody:Není třeba řešiti zásadní a spornou právní otázku, zda by byla žaloba o obnovu řízení přípustná, kdyby byla pravoplatným rozsudkem již rozluka vyslovena, protože v hlavním sporu rozsudek soudu první stolice nenabyl dosud moci práva. Ježto však jest řízení o rozluku manželství ovládáno zásadou vyšetřovací a novoty v řízení opravném nejsou vyloučeny, pokud arciť se vztahují jen k vyšetření důvodu rozluky, jenž byl uplatňován v první stolici (na př. čís. 1626 a 11731 sb. n. s.), nemůže míti žaloba o obnovu z důvodu § 530 čís. 7 c. ř. s. úspěch, pokud lze nově tvrzené skutečnosti a průvody uplatniti ještě ve hlavním sporu. Předpis § 530 čís. 7 c. ř. s. týká se totiž jen takových nových skutečností a průvodů, jichž v hlavním sporu již použíti nelze, zejména pro zákaz novot v opravném řízení. V souzeném případě však uplatnila žalovaná v hlavním sporu v odvolání v podstatě tytéž nové skutečnosti a průvody, které uplatňuje v nynějším sporu o obnovu podle § 530 čís. 7 c. ř. s. a o odvolání nebylo ještě rozhodnuto. Jsou tedy rozsudky nižších soudů ve výroku správné, třebaže z jiných důvodů, než soudy ty uvedly.