Č. 3614.

Státní úředníci: * Snížení služebních požitků podle § 146 služ. pragm. není nutným následkem suspense s úřadu a působí výrok o sníženi služebních požitků teprve ex nunc.
(Nález ze dne 15. května 1924 č. 3160).
Prejudikatura: Boh. 1307 adm.
Věc: A. J. v G. proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska o snížení platu za disciplinárního řízení.
Výrok: Nař. rozhodnutí, pokud jím bylo vysloveno, že st-li příslušejí již od 1. července 1921 toliko dvě třetiny jeho služebních požitků, zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Disc. komise zřízená při úřadu ministra pro Slov. rozhodnutím z 13. srpna 1921 potvrdila předběžnou suspensi st-le — hlavního služného v G., — kterou ve smyslu § 145 služ. pragm. vyslovil župan župy a města Bratislavy rozhodnutím z 22. června 1921, a snížila zároveň podle § 146 služ. pragm. služební požitky st-lovy na dvě třetiny.
Toto rozhodnutí jmenované disc. komise bylo nálezem nss-u Boh. 1307 adm. zrušeno podle § 7 zák. o ss z důvodu, že jmenovaná disc. komise nebyla vůbec příslušnou vydati zmíněné rozhodnutí.
Na to usnesla se vrchní disc. komise při min. vnitra dne 5. října 1922 zavésti proti st-li disciplinární vyšetřování pro služební přečin v usnesení blíže označený a vyslovila dále, že potvrzuje podle § 145, odst. 5 služ. pragm. suspensi st-lovu, kterou vyslovil prozatímně župan rozhodnutím z 22. června 1921; konečně usnesla se tato komise podle § 146 služ. pragm. na tom, aby služební platy st-lovy byly »po dobu suspense« obmezeny na dvě třetiny.
Podáním de praes. 8. ledna 1923 — řízeným na žal. úřad — žádal st-l, aby mu byly jeho služební požitky vypláceny v plné míře až do 1. listopadu 1922 a aby požitky snížené na dvě třetiny byly mu ve smyslu usnesení vrchní disc. komise z 5. října 1922 vypláceny teprve dnem 1. listopadu 1922.
Nař. rozhodnutím vyslovil žal úřad, že v důsledku usnesení vrchní disc. komise z 5. října 1922 poukazuje st-li dnem 1. července 1921 dvě třetiny jeho služebních požitků, a že zamítá st-lovu žádost, aby mu snížené služební požitky byly poukázány teprve dnem 1. listopadu 1922 — a to vzhledem ke znění usnesení vrchní disc. komise, v němž se st-li obmezují služební požitky »po dobu suspense« na dvě třetiny a dále vzhledem k tomu, že suspense st-lova stala se rozhodnutím župana z 22. června 1921.
O stížnosti podané do tohoto rozhodnutí uvážil nss: — — —
St-l namítá, že jeho služební požitky mohly býti sníženy na dvě třetiny teprve od 1. listopadu 1922, ježto zmíněná část usnesení vrchní disc. komise může účinkovati teprve ex nunc.
I. Jak z odůvodnění nař. rozhodnutí patrno, dovozuje žal. úřad zpětnou účinnost oné části usnesení vrchní disc. komise, jež se týká snížení služebních platů st-lových, především z doslovu tohoto usnesení. zest pravda, že v usnesení tom mluví se o snížení služebních platů st-lových po dobu suspense«. Leč jediné z tohoto obratu, jehož užila ve svém usnesení vrchní disc. komise, nelze ještě dovozovati, že vrchní disc. komise tím vyslovila, že snížení platů st-lových má nastati se zpětným účinkem od doby, kdy byla nařízena předběžná suspense st-lova.
Nař. rozhodnutí, pokud se opírá o doslov usnesení zmíněné komise, nemá v něm tedy dostatečné opory, a trpí po této stránce podstatnou vadou ve smyslu § 6, odst. 2 zák. o ss.
II. Z odůvodnění nař. rozhodnutí a zejména také z vývodů odvodního spisu podaného žal. úřadem jde dále na jevo, že žal. úřad založil svůj výrok nejen na doslovu usnesení vrchní disc. komise, nýbrž také na právním názoru, že snížení služebních požitků suspendovaného úředníka, jež vyslovila disc. komise podle § 146 služ. pragm., potvrzujíc podle § 145, odst. 5 předběžnou suspensi, má vždy již přímo ze zákona účinek zpětný, vztahující se k době, kdy byla vyslovena předběžná suspense.
Tento právní názor žal. úřadu jest však, jak stížnost právem vytýká, mylný. V § 146 služ. pragm. se stanoví, že usnesením disc. komise mohou býti po dobu suspense obmezeny služební požitky suspendovaného úředníka až na dvě třetiny. Z doslovu tohoto ustanovení jde zřejmě na jevo, že snížení služebních požitků suspendovaného úředníka nenastává přímo ze zákona — ipsa lege — již tím, že úředník byl předběžně suspendován svým bezprostředním služebním představeným, ani tím, že takováto předběžná suspense byla potvrzena disc. komisí podle § 145, odst. 5 služ. pragm. Doslov § 146 služ. pragm. naopak nasvědčuje tomu, že redukce služebních požitků suspendovaného úředníka nastává pouze a jedině tehdy, když ji vyslovila disc. komise.
Je-li však podle zák. k tomu, aby nastala redukce služebních požitků suspendovaného úředníka, třeba výslovného zvláštního úředního výroku — totiž usnesení disc. komise — pak nelze pochybovati o tom, že redukce služebních požitků může býti účinnou teprve od oné doby, kdy usnesení disc. komise, kterým byla redukce služebních požitků vyslovena, nabude vůči úředníku právní moci.
Z těchto úvah plyne tedy, že snížení služebních požitků suspendovaného úředníka, jež vyslovila disc. komise podle § 146 služ. pragm., nemá ze zákona účinek zpětný vztahující se k době, kdy byla vyslovena předběžná suspense úředníka. Opačný názor, z něhož vychází žal. úřad, jest tedy mylný.
Z těchto příčin bylo nař. rozhodnutí, pokud jím bylo vysloveno, že st-li příslušejí již od 1. července 1921 toliko dvě třetiny služebních požitků, zrušiti podle § 7 zák. o sss.

Citace:

č. 3614. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 1284-1286.