NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8553 —
Č. 8553.

Živnostenské právo: K výkladu ustanovení §§ 25 a 32 živn. ř. o schválení změn v zařízení živn. provozovny a ve způsobu výroby.
(Nález ze dne 15. dubna 1930 č. 6263.)
Věc: Ludmila T. v L. (adv. Dr. Jos. Morák z Prahy) proti ministerstvu obchodu o schválení změn živnostenské provozovny.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Osp v L. schválila výměrem z 25. února 1921, který byl dalšími výměry ze 16. září 1922 a ze 17. června 1924 pozměněn, za určitých podmínek s hlediska živn. policie sýrárnu zřízenou v domě č. p. ... v L. St-lka provedla v této schválené přízemní provozovně určité v protokole z 23. srpna 1925 uvedené změny, rozšířila ji o místnosti v prvém poschodí a žádala o schválení těchto změn, jakož i o schválení rozšíření provozovny. Výměrem osp-é v L. z 15. února 1926 bylo pak st-lce uděleno časově t. j. do 30. října 1926 omezené živnostensko-policejní schválení k používání sýrárny v domě č. p. ... v L. Odvolání proti tomuto časovému omezení podané bylo nař. rozhodnutím v pořadu instančním zamítnuto.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Předmětem jednání a rozhodování živn. úřadů byly provedené změny v zařízení provozovny, změny ve způsobu výroby a rozšíření provozovny.
Dle § 32 živn. řádu dlužno změny zařízení živn. provozovny neb výroby neb značné rozšíření výroby, nastane-li tím nějaká okolnost v § 25 uvedená, oznámiti živn. úřadu, dříve, než se změny provedou. Úřad může od komis. řízení upustiti, nabude-li přesvědčení, že zamýšlená změna neb rozšíření pro sousedy nebo pro obec vůbec nebude míti v zápětí nové nebo větší škody, nebezpečenstí a obtěžování, nežli jsou spojena s dosavadní provozovnou.
Z ustanovení toho v souvislosti s předcházejícími předpisy III. hlavy živn. řádu vyplývá, že živn. úřad, rozhoduje-li o schválení změn v konsentované provozovně a o rozšíření jejím, jest oprávněn zkoumati, zdali a pokud tyto změny a rozšíření provozovny jsou způsobilé přivoditi nové nebo větší závady v § 25 vyznačené, než jaké byly spojeny s provozováním závodu při dosavadním způsobu a rozsahu výroby ve schválené provozovně. Může tedy také schválení odepříti jen tenkráte, zjistí-li, že právě tyto závady, které teprve provedením změn nastanou, jsou toho — Č. 8553 —
způsobu a takové intensity, že přesahují míru, kterou s hlediska policie živnostenské jest pokládati za přípustnou (§ 30 odst. 2). Při tom jest ovšem nerozhodno, zdali závady, jichž se jest od zamýšlených změn obávati, jsou závady nové t. j. jiné povahy než závady dosavadní, nebo jsou-li povahy sice stejné, ale dosavadní obtěžování neb ohrožování okolí zvyšují nad míru přípustnou.
Změnám v provozovně a rozšíření jejímu odepřela prvá stolice schválení, vycházejíc z úvahy, že podnik st-lčin se rozšířil zejména místnostmi v prvém poschodí a na dřevocementové střeše nad meze konsensu tou měrou, že při poloze této provozovny ve středu města není možno, aby zápach spojený s výrobou sýrů byl odstraněn aneb na takovou míru zmenšen, aby obyvatelstvo nebylo nadmíru obtěžováno a na zdraví ohrožováno. Založila tedy prvá stolice své zamítavé rozhodnutí na úsudku, že provedené změny v provozovně st-lčině zahrnují v sobě podstatné rozšíření závodu, a že toto rozšíření má za následek zvětšení závad, t. j. obtěžování sousedstva a jeho ohrožování na zdraví zápachem nad míru přípustnou. Žal. úřad nerecipoval však úsudek prvé stolice, že rozšíření závodu bude míti za následek ohrožování sousedstva na zdraví, nýbrž vyslovil, že výrobu v provozovně nelze připustiti, poněvadž by sousedstvo bylo zápachem v nepřípustné míře obtěžováno.
Stížnost sama konstatuje, že jde o rozšíření dosavadní živn. provozovny, namítá však, že schváleni rozšířené provozovny nemělo býti odepřeno, poněvadž zápach tu bude i tenkráte, když výroba bude omezena na místnosti, v nichž byla výroba pravoplatně povolena. Námitka tato nedotýká se podstaty věci. Nejde o to, jaké závady působila konsentovaná provozovna st-lčina, nýbrž o to, zda změny a rozšíření této provozovny jsou způsobilé přivoditi nové nebo větší závady v § 25 vyznačené, než jaké byly spojeny s provozováním závodu při dosavadním způsobu a rozsahu výroby. Že provedené změny v rozšíření závodu st-lčina mají za následek zvětšení závad, než jaké byly spojeny s provozovnou v tom stavu, jak byla konsentována, stížnost nepopírá. Tvrdí pouze, že konsens pro používání změněné a rozšířené provozovny neměl býti časově omezen, nýbrž že měla býti nařízena taková opatření, aby zápach byl cestou nejpřímější odváděn do prostoru vzduchového. Než nař. rozhodnutí vyslovilo, že technicky nelze provozovnu st-lčinu upraviti tak, aby zápach neobtěžoval sousedstvo v míře nepřípustné. Proti tomuto úsudku žal. úřadu mohla by se stížnost brániti jedině námitkou, že řečený závěr žal. úřadu není správný, a dokázati to, po případě alespoň nabídnouti důkaz, že je možná taková úprava změněné a rozšířené provozovny, aby sousedstvo nebylo obtěžováno zápachem měrou nepřípustnou. Takové námitky však stížnost neobsahuje.
St-lka konečně tvrdí, že v nzení správním nebylo konstatováno, že by zápachem bylo sousedstvo ohrožováno na zdraví a nebylo proto přípustno odepříti žádané schválení změn provozovny, neboť dle znění § 25 jest prý předpokladem odepření konsensu, aby šlo o zápach ohrožující nějakým způsobem sousedstvo na zdraví, ježto výraz »gefährden« vztahuje se k slovům »durch übler. Geruch«, kdežto výraz »belästigen« — Č. 8554 —
má vztah ke slovům »ungewӧhnliches Geräusch«. Výklad tento není správný.
Dle § 25 jsou podrobeny schválení mimo jiné takové provozovny, které mohou zdraví škodlivými vlivy, provozem ohrožujícím bezpečnost, zápachem neb neobyčejným lomozem sousedstvo ohrožovati neb obtěžovati. Ustanovení toto nelze podle vlastního významu slov v jejich spojitosti vyložiti jinak, než že každý jednotlivý z těchto vnějších reflexních účinků provozovny na sousedstvo, když je buď ohrožuje nebo obtěžuje, zakládá pro podnikatele povinnost, vyžádati si její schválení. Konsens jest odepříti tenkráte, když závada t. j. ohrožování nebo obtěžování přesahuje míru přípustnou. Pojmy ohrožování a obtěžování jsou alternativně vedle sebe položeny a vztahují se na každý jednotlivý v § 25 uvedený vnější reflexní účinek provozovny na sousedstvo stejnou měrou bez jakéhokoli rozlišování. Výklad, který dává znění § 25 stížnost, neodpovídá jeho jazykovému obsahu, nýbrž jest libovolný.
Z toho plyne, že ve smyslu § 25 není pro odepření konsensu třeba, aby zápach z provozovny ohrožoval sousedstvo na zdraví, nýbrž dostačí, když sousedstvo obtěžuje nad přípustnou míru. A to nař. rozhodnutím vysloveno bylo. Okolnost, jde-li o přirozený zápach určitého zboží, jež je potravinou, či o jinaký zápach ze živn. provozovny se šířící, je pro otázku přípustnosti schválení jejího bez právního významu. Odepřel-li žal. úřad schválení změn provozovny, protože změny ty a rozšíření její má za následek obtěžování sousedstva zápachem nad přípustnou míru, nedopustil se nezákonnosti.

Citace:

č. 8553. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 657-659.