NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 5

Pokladny hlavní zemské.
Pokladny hlavní zemské.
(Finanční zemské pokladny, zemské výplatny.)
1. Vzhledem k zákonu ze dne 15. dubna 1873 č. 47 ř. z. o upravení služného činných státních úředníků bylo na základě nejv. roz. ze dne 8. června 1873 nařízeno, že počínaje 1. červencem 1873 hlavní zemské pokladny v Brně, Linci, Innomostí, Št. Hradci a Terstu nazývati se mají Pokladny hlavní zemské.
301
»finančními zemskými pokladnami«, kdežto zemské hlavní pokladny v Solnohradě, Celovci, Lublani, Zadru, Opavě a Černovicích »zemskými výplatnami« slouti mají, posavadní pak název zemských hlavních pokladen ve Vídni, Praze a Lvově zůstati má nezměněný (výn. min. ze dne 25. července 1873, č. 15181 ř. z. č. 122 nař. min. fin. č. 25).
2. Obvod působnosti
.
Pokladny zemské hlavní a finanční jakož i zemské výplatny mají sbírati odvody berních a poplatkových úřadů příslušné země, po případě jim zálohy udíleti a své přebytečné peníze ústřední pokladně státní odváděti; ony jsou dále výkonnými orgány všech zemských úřadů svého správního obvodu, kterým přísluší právo poukazovací (místodržitelství, vrchní zemský soud, státní zastupitelství a zemský finanční úřad), a to jak ohledně správy účetních odvětví, která finančním zákonem jsou upravena, tak i ohledně správy nedotovaných fondů a deposit. Zemské pokladny mimo Vídeň spravují též zúročení státního dluhu (výn. min. fin. ze dne 28. prosince 1868 č. 3306 fin. min., č. 158 ř. z., nař. min. fin. č. 50; ze dne 27. ledna 1877 č. 770 fin. min., č. 8 ř. z., nař. min. fin. č. 2; ze dne 18. června 1878 č. 10 382, č. 58 ř. z. nař. min. fin. č. 22; ze dne 20. června 1893 č. 3950 fin. min. nař. č. 30) jakož i železničních státních dlužních úpisů a státem převzatých železničních prioritních obligací. Zemské hlavní pokladny ve Vídni a Lvově, finanční zemská pokladna v Innomostí a zemská výplatná v Solnohradě jsou mimo to výkonnými orgány příslušných hospodářských správ lesů a panství (nař. min. fin. ze dne 27. června 1873, č. 3109 fin. m. a ze dne 15. září 1881 č. 27798). V těch zemských hlavních městech, ve kterých nejsou žádné státní berní úřady (jako ve Vídni, Praze, Terstu) zastávají hlavní zemské (finanční) pokladny též úřad pokladen pro cejchovnictví s poukazovacím právem normální komise cejchovní (nař. min. fin. ze dne 21. září 1875 č. 4480 fin. min., nař. č. 29). Zemská hlavní pokladna ve Vídni jest zároveň pokladnou horního hejtmanství tamtéž (nař. min. fin. ze dne 7. července 1872 č. 17894, nař. č. 23), finanční zemská pokladna v Terstu a zemská výplatná v Zadru pokladnou pobřežní a námořské správy zdravotní (nař. min. fin. ze dne 24. prosince 1864 č. 61844, č. 3 ř. z. z r. 1865, nař. min. fin. č. 59 z r. 1864). Zemské hlavní pokladny v Praze a Lvově, finanční zemské pokladny ve Št. Hradci a Innomostí, zemská výplatna v Zadru a pobočná zemská pokladna v Krakově působí zároveň jako pokladny vojenské (nař. min. fin. ze dne 17. března 1869 č. 616 min. fin., nař. č. 11 a ze dne 7. února 1864 č. 5242, nař. min. fin. č. 7; ze dne 5. srpna 1891 č. 27 393, č. 115 ř. z. nař. min. fin. č. 27); finanční zemská pokladna v Terstu jako pokladna námořní (nař. min. fin. ze dne 17. března 1869 č. 616 fín. min., nař. č. 11). Jako pokladny směňovací a vyměňovací úřadují zemské hlavní pokladny (mimo Vídeň), finanční zemské pokladny, zemské výplatný a hlavní berní úřad v Krakově. Směňovací obchody hlavní zemské pokladny ve Vídni přeneseny byly na státní ústřední pokladnu (nař. min. fin. ze dne 26. října 1876 č. 27513). Vyměřování a hrazení poškozených státních papírů přikázáno bylo zemským pokladnám v Praze, Brně, Opavě, Linci, Solnohradě, Innomostí, Št. Hradci, Celovci, Lublani, Terstu, Zadru, Lvově a Černovicích, pak hlavnímu bernímu úřadu v Krakově. Na základě nejv. roz. ze dne 17. července 1862 byly konečně též všechny záležitosti týkající se hotových záloh a mimosoudních deposit, Pokladny hlavní zemské.
které posud státní depositní pokladnou opatřovány byly, přeneseny na zemskou pokladnu té země, v níž tyto zálohy a deposity byly složeny (nař. min. fin. ze dne 25. srpna 1863 č. 3583 min. fin. nař. č. 38).
3. Pokladniční správa
.
Důkazem placení jest zpravidla stvrzení a příjmu opatřené vlastnoručním podpisem dvou úředníků pokladny neb úřadu, u něhož placení se stalo. Výplaty, které při zemských hlavních pokladnách a finančních zemských pokladnách obnášejí aneb převyšují 2000 zl. až včetně 10 000 zl., a při zemských výplatnách platy od 2000 zl. až včetně 5000 zl, nemusí výlučně prvním vrchním úředníkem býti vypláceny, nýbrž mohou vypláceny býti též od pokladníků kauci složivších. Pokud se týká výplat od 2000 zl. až do 10 000 zl., po případě od 2000 — 5000 zl. má příslušný finanční zemský úřad učiniti přiměřená opatření vzhledem k obvodu působnosti zemské pokladny resp. výplatný, aby pokud možno výplata byla usnadněna. Výplaty přes 10 000 zl. při zemských hlavních pokladnách a finančních zemských pokladnách a přes 5000 zl. při zemských výplatnách musí se státi vždy prvním vrchním úředníkem (nař. min. fin. ze dne 8. března 1886 č. 1378, příloha k nař. min. fin. v Terstu č. 4).
4. Úřednictvo
.
1. Uchazeči o úřady při zemských hlavních pokladnách, finančních zemských pokladnách a zemských výplatnách prokázati se musí nejen zkouškou ze státního účetnictví, nýbrž též zkouškou předepsanou pro službu pokladniční (nejv. roz. ze dne 10. června 1819, dv. d. ze dne 3. září 1819, č. 37344 a ze dne 17. prosince 1819 č. 52 895, sb. zák. pol., sv. 47 č. 121 a 166). Zkoušky, jimž uchazeči o zmíněné úřady podrobiti se musí, jsou písemné a ústní. Otázky při ústní zkoušce kandidátovi kladené vztahujtež se vůbec na pokladniční manipulaci, na zásady týkající se vedení denníku, na různé druhy státních příjmů a výdajů, a výkazy o správě pokladní. Pro všechny úředníky a sluhy pokladny neb úřadu, při němž se vede správa peněz, platí zákaz příbuzenství a švakrovství. Tento zákaz týká se též krevních příbuzných linie vzestupné i sestupné, v pobočné linii pak až strýce a vnuka, dále sešvakřených v témže stupni (d. dv. kanc. ze dne 7. prosince 1838, sb. zák. pol., sv. 66, č. 155).
2. Zákaz vedlejšího zaměstnání úředníků pokladničních.
Všem úředníkům pokladničním i účtárním jest důrazně zakázáno zabývati se psaním kvitancí neb vyzdvihováním peněz pro strany z veřejných pokladen, dále jest jim též zakázán obchod se státními papíry pod ztrátou úřadu. Všem státním úředníkům jest pod trestem zakázáno obchodovati ve státních papírech, směnkách, zlatých a stříbrných mincích, neb obchod buď na svůj účet neb na zakázku provozovati. Tím nejsou míněny ty případy, když úředníci ze svého vlastního jmění aneb pro své vlastní rodiny státní papíry, směnky nebo peníze kupují neb prodávají; tu sluší však pojímati rodinu v nejužším slova toho smyslu (d. dv. kanc. ze dne 29. srpna 1808 č. 17 649 pol. sb. z. sv. 31 č. 28 a vyn. min. fin. ze dne 22. srpna 1851 č 5741).
3. Organisace.
Úřadnictvo skládá se:
a) při státních hlavních pokladnách a zemských hlavních pokladnách z ředitelů (6. tř.), kontrolorů (7. tř.), hlavních pokladníků (8. tř.) adjunktů, pokladničních officiálů a assistentû (9., po případě 10. a 11. tř.) ;
b) při všech finančních zemských pokladnách a při pobočné zemské pokladně v Krakově z ředitelů (7. tř.), kontrolorů (8. tř.), pokladníků, officiálů a assistentů (9. a resp. 10., 11. tř.);
c) při všech zemských výplatnách z výplatců (8. tř.), kontrolorů (9. tř.), pokladníků, officiálů a assistentů (9, resp. 10. a 11. tř.). Při pokladně státního dluhu úřadují mimo to likvidátoři (8. tř ). Pokladniční úředníci povinni jsou složití kauci.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Pokladny hlavní zemské. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 316-319.