NPD documents search: Váž. civ., 9 (1927), sv. 2

— Čís. 7385 —
Čís. 7385.

Exekuční soud jest podle § 4 ex. ř. příslušným k povolení exekuce i tehdy, byl-li činným jako exekuční soud v jiné exekuční věci pro tutéž pohledávku, třebaže nebylo k dalšímu návrhu na povolení exekuce přiloženo vyhotovení exekučního titulu.
(Rozh. ze dne 5. října 1927, R I 685/27.)
Na základě smíru, uzavřeného před okresním soudem v B. žádal vymáhající věřitel u okresního soudu ve V. o povolení exekuce zabavením výměnku. Soud prvé stolice exekuci povolil, rekursní soud — Čís. 7386 —
zrušil napadené usnesení a uložil prvému soudu, by odstoupil návrh okresnímu soudu v B. jakožto soudu příslušnému k povolení exekuce. Důvody: Smír uzavřený o soukromoprávních nárocích před civilními soudy je titulem exekučním vytčeným v § 1 čís. 5 ex. ř. K povolení exekuce na základě tohoto titulu exekučního jest podle § 4 čís. 1 ex. ř. příslušným procesní soud prvé stolice. V případě § 4 čís. 1 ex. ř. může sice býti žádáno o povolení exekuce též přímo u soudu exekučního, ale jen tehdy, je-li k návrhu připojen exekuční titul opatřený doložkou vykonatelnosti (§ 4 poslední odstavec ex. ř.). V projednávaném případě exekuční titul k návrhu připojen nebyl a byl proto k povolení exekuce výlučně příslušným okresní soud v B. (§ 51 ex. ř.). V řízení exekučním musí býti v každém období hleděno k otázce příslušnosti a, shledá-li soud, že není příslušným, má věc odstoupiti příslušnému soudu (§ 44 j. n.).
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by o rekursu znovu rozhodl.
Důvody:
Dovolací rekurs právem vytýká, že rekursní soud neuznal okresní soud. ve V. jako soud exekuční za příslušný k povolení exekuce zabavením výměnku. Exekuční soud jest podle § 4 ex. ř. příslušným k povolení exekuce i tehdy, byl-li činným jako exekuční soud v jiné exekuční věci pro tutéž pohledávku, takže se může ze svých spisů přesvědčiti o vykonatelnosti exekučního titulu. V tomto případě není třeba, by k návrhu na povolení exekuce bylo přiloženo vyhotovení exekučního titulu, opatřeného doložkou vykonatelnosti. Vždyť účelem ustanovení posledního odstavce § 4 exekučního řádu jest, by se exekuční řízení zjednodušilo a by nebylo třeba zakročovati o povolení exekuce u soudu procesního v případech, kde exekuční soud zná sám podklad povolení exekuce. Tomuto účelu zákona hoví docela, když exekuční soud, který byl již činným k vymožení dobývané pohledávky a zná ze svých spisů vykonatelnost exekučního titulu, povoluje exekuci, třebaže mu nebylo předloženo vyhotovení exekučního titulu, opatřené doložkou vykonatelnosti. Ve sporném případě zakročil již exekuční soud za účelem dobytí vymáhané pohledávky, prováděje mobilární exekuci pod j. č. E 290/26. V téže exekuční věci bylo také již dříve povoleno zabavení výměnkových dávek a exekuční soud byl zpraven o vykonatelností exekučního titulu také dopisem okresního soudu v B. ze dne 17. února 1927. Dovolacímu rekursu bylo proto vyhověno, a ježto rekursní soud vzhledem k předešlým úvahám nerozhodl věcně o rekursu, bylo mu naříditi rozhodnutí, jak se stalo.

Citace:

č. 7385. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/2, s. 235-236.