Č. 889.

Dávka z přírůstku hodnoty nemovitostí (Čechy): * Odvolá-li se úřad vyměřovací pouze na ocenění obecním úřadem sdělené, stačí k vyloučení prekluse dle § 18, odst. 4 řádu dávk., když strana poukáže v námitkách na zvláštní kvalitu některé součásti zcizené nemovitosti.
(Nález ze dne 17. června 1921 č. 7475.) Věc: Marie L. v B. proti zemskému správnímu výboru v Praze o dávku z přírůstku hodnoty.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: V ukládacím řízení za příčinou vyměření dávky z přírůstku hodnoty z převodu nemovitostí vl. č. 1 a 74 v T. oznámil zemský inspektorát pro zemské dávky v Praze... stěžovatelce, že na základě odhadu provedeného obecním úřadem v T. pokládá za přiměřenou nabývací hodnotu ke dni 22. března 1905 peníz 25 000 K. Podáním... prohlásil právní zástupce stěžovatelčin, že tuto hodnotu neuznává, poněvadž jest příliš nízká. Usedlost měla vždy cenu 32 000 K, jelikož se při ní nalézá krásná ovocná zahrada. K opětnému dotazu podal obecní úřad v T. zprávu, že usedlost dle posudku obecních odhadců neměla ke dni 22. března 1905 větší cenu než 25 000 K. Nabývací hodnotu tu položil vyměřovací úřad za podklad svému vyměření a předepsal stěžovatelce dávku 261 K.
V odvolání uplatňovala stěžovatelka, že vyměření dávky neodpovídá jejímu přiznání, že dům čp. 1 v T. měl vždy cenu větší 40 000 K a že bylo cenu zjistiti soudním odhadem. Naříkaným rozhodnutím nevyhověl zemský správní výbor odvolání a potvrdil platební rozkaz, jelikož byla nabývací hodnota správně zjištěna řízením v § 18 dávk. řádu předepsaným a byla straně dána možnost, brániti se věcně proti hodnotě úřadem předpokládané. Nestačí, když strana úřední předpoklady prostě popírá a proto nelze podání z — pokládati za námitky po rozumu § 18 dávk. řádu.
Stížnost vytýká rozhodnutí tomu nezákonnost a vadnost řízení.
Nejvyšší správní soud vyslovil již v četných nálezech právní názor, že v řízení dle § 18 česk. dávk. ř. musí sdělení vyměřovacího úřadu straně obsahovati podklad, na základě kterého dospěl úřad k svému ocenění a že též námitky stranou proti úřednímu ocenění podané musí býti dostatečně konkretisovány (viz nález ze dne 12. února 1919 č. 835, Boh. č. 37, ze dne 31. října 1919 č. 5483, Boh. č. 225, ze dne 4. února 1920 č. 6552, Boh. č. 319 a ze dne 12. června 1920 č. 5292, Boh. č. 450).
Strana nevytýká, že sdělení úřadu, že pokládá dle odhadu obecního úřadu za přiměřenou nabývací hodnotu 25 000 K, nebylo dostatečně odůvodněno, dovolává se však své odpovědi na vyzvání úřadu, dle níž neuznala peníz 25 000 K obecním úřadem udaný za přiměřený, tvrdíc, že usedlost měla vždy cenu 32 000 K a poukazujíc k tomu, že u usedlosti jest krásný ovocný sad.
Vzhledem k tomu, co úřad se stranou sdělil, dlužno v tomto poukazu na zvláštní kvalifikaci jedné součástky zcizených nemovitostí seznati dostatečné opodstatnění námitky proti ocenění úřadu a návrhu na zjištění hodnoty soudním odhadem, a nelze žádati na straně, aby se i tehdy, když jí vyměřovacím úřadem základy ocenění nebyly podrobně sděleny, nýbrž pouze se dovoláno mínění jiného úřadu, podrobně vyjádřila o hodnotě úřadem za základ položené, nebo docela konala šetření o základech, na kterých onen cizí úřad ocenění založil.
Naříkané rozhodnutí pokládajíc námitky ve smyslu § 18, odst. 4 ř. dávk. za nedostatečné, potvrdivši preklusi vyměřovacím úřadem vyslovenou a nepřipustivši soudní odhad, vycházelo tudíž z nesprávného právního názoru, pročež je bylo zrušiti dle § 7 zák. o správ. soudě.

Citace:

č. 889. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 638-639.