NPD documents search: Boh. adm., 13 (1931), sv. 1

Č. 9228.

Živnostenské právo (Slovensko): Od účinnosti živn. zákona č. 259/24 pozbyly platnosti také statuty župní o provozování živnosti kominické.
(Nález ze dne 28. dubna 1931 č. 6555.)
Věc: Josef B. v L. (adv. Dr. Rud. Winter z Prahy) proti zemskému úřadu v Bratislavě o koncesi kominickou.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím byl v pořadí instančním potvrzen výměr okresního úřadu v P. z 31. srpna 1928, kterým byla st-li odepřena koncese k provozování živnosti kominické ve vymetacím obvodu se sídlem v P. s odůvodněním, že koncese pro tento obvod byla udělena Josefu A. v S., že udělením této koncese je o potřebu v p.-ském okrese postaráno, ježto také druhý vymetací obvod v tomto okrese se sídlem ve V. je obsazen, takže žádosti dalších uchazečů o tuto koncesi musily býti zamítnuty.
O stížnosti na toto rozhodnutí podané uvažoval nss takto:
St-l podal svoji žádost v r. 1927, tedy za účinnosti nynějšího živn. zák. z 10. října 1924 č. 259 Sb. Podle 3. odst. § 253 pozbyl zák. čl. XVII: 1884 a všechna nařízení vydaná na jeho základě platnosti dnem, kdy nabyl účinnosti živn. zákon č. 259/24. Mezi tato nařízení dlužno počítati i statuty vydané k provedení cit. zák. článku, tedy také statut župy bratislavské o provozování živnosti kominické, jejž má st-l patrně na mysli, neboť — pokud statut ten obsahuje ustanovení o tom, ke kterým okolnostem dlužno při rozhodování o žádostech za udělení koncese kominické pozírati a kterému z více žadatelů o tutéž koncesi dlužno žádanou koncesi uděliti — má právní základ v ustanovení § 11 zák. čl. XVII:1884. Pak ovšem nemůže st-l z tohoto statutu dovozovati nárok na udělení žádané koncese.
Ani z výnosu min. obch., jehož se st-l dovolává, nějaký nárok na udělení koncese kominické dovoditi nelze. St-l má zřejmě na mysli výnos min. obch. z 24. září 1925 č. 30865. Výnos ten jako pokyn vydaný vyšší instancí úřadům podřízeným nepřichází pro posouzení zákonitosti nař. rozhodnutí v úvahu, neboť nemá povahy zákonné normy právní, která by mohla býti základem subj. práv. Zákonitost dlužno posuzovati jedině podle toho, zda rozhodnutí, které bylo vydáno a je bráno stížností v odpor, je v souhlase se zákonem čili nikoli. Nemůže tedy nss zkoumati, zdali nař. rozhodnutí se příčí cit. výnosu min. obch. Že by nař. rozhodnutí nebylo ve shodě se zákonem, stížnost vůbec netvrdí.

Citace:

č. 9228. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 783-783.