Čís. 16414.


Zbaviti manželského otce navždy otcovské moci nad dětmi (§ 177 obč. zák.) lze jen tehdy, zanedbával-li otec úmyslně zcela jejich výživu a výchovu.
Jestliže se otec nestará po dlouhou dobu o výchovu dětí ani nepřispívá na jejich výživu, lze podle okolností jednotlivého případu zbaviti otce moci otcovské na neurčitou dobu, je-li to v zájmu dětí.

(Rozh. ze dne 22. října 1937, R I 1051/37.)
Manželský otec nezletilého Josefa E., žijící odloučeně od své rozvedené manželky, se nestaral po mnoho let o jmenovaného syna ani nepřispíval ničím na jeho výživu a výchovu, ačkoli jeho majetkové a výdělečné poměry mu neznemožňovaly tak učiniti. Také svého syna ani nenavštěvoval, ani jinak si ho nevšímal, ač ho na ulici potkával. Matka Josefa E. proto navrhla, aby byl zbaven moci otcovské. Opatrovnický soud zbavil; podle § 177 obč. zák. Jindřicha E. moci otcovské nad jeho manželským synem Josefem E., a to navždy. Rekursní soud zamítl návrh v podstatě proto, že pouze z toho, že otec neposkytuje dítěti příspěvky na jeho výživu, nelze usuzovati na trvalé zanedbávání výchovy dítěte, které by tu bylo jen tehdy, kdyby otec nechal dítě zpustnouti, což však nebylo v souzeném případě dokázáno, ježto se o výchovu dítěte staral jeho děd.
Nejvyšší soud k dovolacímu rekursu matky nezl. Josefa E zbavil Jindřicha E. otcovské moci na dobu neurčitou.
Důvody:
Okresní soud v J. jako opatrovnický soud nezletilého Josefa E. zbavil Jindřicha E. navždy otcovské moci z důvodů § 177 obč. zák.; rekursní soud rekursu otce vyhověl a odůvodnil to tím, že tu není podmínky trvalého zanedbávání výchovy dítěte. Názoru rekursního soudu, že tu není předpokladů § 177 obč. zák., lze přisvědčiti; řečené zákonné ustanovení předpokládá, že otec zanedbával úplně výživu a výchovu dítěte, t. j. že ponechává dítě úmyslně beze vší pomoci. Že v souzeném případě tomu tak není, rekursní soud správně odůvodnil.
Jest však zkoumati, zda, není-li tu předpokladů zbavení otcovské moci podle §§ 176, 177 obč. zák., jsou tu předpoklady § 178 obč. zák. Podle toho ustanovení může soud učiniti opatření okolnostem přiměřená a může proto otce zbaviti otcovské moci i tehda, je-li to v zájmu dítěte (srv. výnos ministerstva spravedlnosti z 10. dubna 1902, Věstník, str. 96). Prvý soud zjistil, že se Jindřich E. nestaral již mnoho let o své nezletilé manželské dítě Josefa E., že nezaplatil náklady výživy a výchovy, že nenavštěvoval dítě a že se na ně ani nepodíval, když je potkal na ulici. Tyto zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že se otec skutečně nestaral o výchovu dítěte; zároveň zjištění prvého soudu učiněná na podkladě spisů Nc I 83/24-35 okresního soudu v J., že Jindřich E. navrhl uspořádání styků se svým synem, kterýžto návrh ovšem vzal dne 11. ledna 1932 zpět, svědčí o tom, že přece měl zájem na svém dítěti a na jeho výchově. Z usnesení prvého soudu P 102/37-11 jde také najevo, že Jindřich E. věděl, že nezletilý syn není odkázán na jeho peněžité příspěvky. Sám ovšem nijak nepřispíval na hmotné a duševní potřeby svého dítěte, neplnil tudíž povinnosti s otcovskou mocí spojené a dal tak příčinu k zákroku soudu ve smyslu § 178 obč. zák., t. j. aby byla učiněna opatření okolnostem přiměřená v zájmu dítěte. Podle právě řečeného ustanovení není závady, aby nebyl zbaven otcovské moci na tak dlouho, dokud se nebude starati o své dítě, tudíž dokud toho blaho a zájem dítěte bude vyžadovali; toho času nelze zjistiti, jak dlouho potrvá tato doba. Bylo proto dovolacímu rekursu matky dítěte v hlavní věci, a to potud vyhověti, že se otec dítěte sice zbavuje otcovské moci nad svým nezletilým synem, ale nikoliv navždy, nýbrž jen na dobu neurčitou. Vzhledem na rozhodnutí nejvyššího soudu bude nyní věcí okresního, soudu v J. jako opatrovnického soudu nezletilého Josefa E., aby rozhodl o zákonném zastoupení dítěte.
Citace:
Čís. 16414. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 414-415.