NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 4872.

Učitelstvo: * Ředitel spojené školy obecné a občanské má podle čl. I. § 3 zák. č. 251/1922 nárok toliko na jeden základní funkční přídavek a to ve výměře stanovené pro ředitele škol občanských.
(Nález ze dne 5. září 1925 č. 16391).
Věc: Zemský správní výbor v Praze proti ministerstvu školství a národní osvěty o činovní přídavek ředitele Viléma H.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Vilém H. jest ředitelem trojtřídní školy občanské, spojené s trojtřídní školou obecnou; k jeho žádosti za poukaz funkčního přídavku roční částkou 700 K vyslovila zšr v Praze rozhodnutím z 5. října 1923, že Vilém H. má ve smyslu § 3, odst. 2 výn. min. škol. ze 7. dubna 1923 č. 42105/1 nárok na funkční přídavek ročních 700 K.
Do tohoto rozhodnutí podal stěžující si zsv rekurs, tvrdě, že podle čl. I. § 3 zák. čís. 251/22 má Vilém H. nárok toliko na jeden základní funkční přídavek (pro ředitele měšť. škol) a na další přídavek za každou ze shora uvedených 6 tříd, tedy úhrnem na přídavek ročně 600 K.
Odvolání to bylo nař. rozhodnutím zamítnuto jako neodůvodněné, ježto vzhledem k ustanovení § 3 zák. č. 251/1922 a § 3, odst. 2 prov. výnosu ze 7. dubna 1923 č. 42105 nelze jmenovanému upříti právní nárok na ročních 700 K za správu školy obecné a měšťanské, jak bylo zšr-ou vysloveno.
Stížnost shledal nss důvodnou:
Podle § 9 paritního zákona z 23. května 1919 č. 274 Sb. měli »ředitelé škol (správcové škol, řídící učitelé, ředitelé škol občanských) nárok na činovnické (funkční) přídavky . . . podle předpisů pro jednotlivé země platných . . .«
Za platnosti původního § 9 par. zák. příslušel tedy řediteli trojtřídní školy občanské, spojené s trojtřídní školou obecnou ve smyslu § 27, odst. 5. česk. zák. o práv. svazcích učitelstva ve znění zák. z 27. ledna 1903 č. 16 z. z. funkční přídavek 500 K; stejná výměra vyplývala též z § 33, odst. 5. osnovy zákona z r. 1913.
Uvedený právě předpis par. zákona byl zákonem ze 13. července 1922 č. 251 Sb., čl. I. § 3 změněn tím způsobem, že nyní ředitelé škol (správcové škol, řídící učitelé škol občanských) mají nárok na přídavky činovní (funkční) do výslužného vpočítatelné. Základní přídavek činovní řídících učitelů a správců škol obecných činí 200 K a ředitelů škol občanských 300 K ročně; tento základní přídavek se zvyšuje o 50 K ročně za každou třídu ať postupnou nebo pobočnou, z níž se ta která škola nebo školy témuž řediteli nebo řídícímu učiteli podřízené skládají, s tím omezením, že největší přídavek činovní může činiti pro řídící učitele nebo správce škol obecných 500 K a pro ředitele škol občanských 700 K ročně . . .«
Z textu tohoto předpisu jde (arg. slova »základní přídavek činí«, »tento základní přídavek se zvyšuje«), že každý, řízením školy nebo škol pověřený funkcionář má nárok jen na jeden funkční přídavek, který se skládá ze dvou částí, z přídavku základního a z přídavku řídícího se počtem tříd.
Že tomu tak, plyne též z textu dříve platného § 27, odst. 5. česk. zem. zák. z r. 1903, resp. § 33, odst. 5 osnovy zákona z r. 1913, kde rovněž ředitelům sloučených škol obecných a občanských vyměřován byl jeden jednotný přídavek funkční, dále z úvahy, že kdyby zákonodárce — vydávaje zákon čís. 251/22 — tento stav byl chtěl změniti a přiznati řiditeli takovéhoto ústavu přídavek dvojí, byl by zajisté výslovně tak ustanovil.
Podle § 18 zákona o školách národních z roku 1869 ve znění zák. z roku 1883 »ponecháno jest vydržovatelům školy, chtějí-li školu měšťanskou spojiti s obecnou školou pod společným správcem. V takovémto případě sluje škola: Školou obecnou a měšťanskou«. (Totéž stanoví § 158 def. řádu školního a vyučovacího z roku 1905).
Je-li tedy škola obecná co do správy spojena se školou občanskou, tvoří pro otázku správy školu jedinou, která je spravována jediným funkcionářem, »ředitelem«, který zastává jedinou funkci, totiž ředitele »školy obecné a občanské«, nikoliv snad odloučené a jenom v rukou téže osoby spočívající funkce dvě (ředitele školy občanské a řídícího učitele školy obecné).
Takováto škola obecná a občanská tvoří proto taky pro vyměřování funkčního přídavku ředitelského jeden celek, pročež jejímu řediteli přísluší jen jeden základní přídavek funkční a to ovšem částkou vyměřenou pro školu vyššího druhu, pro školu občanskou, tedy částkou 300 K; částka tato pak zvyšuje se o tolikerý násobek 50 K, kolik tříd ona spojená škola obecná a občanská dohromady má, při čemž však ovšem platí i v takovémto případě nejvyšší hranice 700 K stanovená cit. čl. I. § 3 zákona čís. 251/22.
Opačný názor zastávaný nař. rozhodnutím resp. prov. výnosem žal. úřadu k zákonu čís. 251/22 (ze 7. dubna 1923 čís. 42105 — I, Věstník min. škol. roč. 1923 čís. 61, § 3, odst. 2), jakoby řediteli spojené školy obecné a občanské příslušel dvojí funkční přídavek základní, a to jak ve výměře pro školu obecnou (200 K), tak ve výměře pro školu občanskou (300 K), odporuje tedy zákonu.
Že tomu tak je, plyne také z této úvahy:
Kdyby bylo správné istanovisko žal. úřadu, bylo by nutno pohlížeti na věc tak, že »ředitel školy obecné a občanské« jest jednak řídícím učitelem školy obecné, jednak ředitelem školy občanské a že tedy vykonává dvojí samostatnou funkci řídící. Pak by mu však příslušel taky dvojí funkční přídavek — jednak řídícího učitele školy obecné, jednak ředitele školy občanské, a pak by také každý z těchto dvou přídavků se skládal samostatně ze shora uvedených dvou složek (základní a dle tříd vyměřené), při čemž by také každý z obou přídavků byl vázán na svoje samostatné omezení co do nejvyšší výměry, totiž přídavek za obecnou školu do 500 K a přídavek za občanskou školu do 700 K.
Dle toho činily by pak funkční přídavky ředitele trojtřídní školy obecné, sloučené s trojtřídní školou občanskou: a) za školu obecnou 200 K + (3 X 50) = 350 K, b) za školu občanskou 300 K + (3 X 50) = 450 K, tedy — jelikož ani přídavek ad a) ani přídavek ad b) nepřevyšuje shora zmíněnou hranici 500 resp. 700 K . . . úhrnem 800 K.
K tomuto důsledku však nedospívá ani nař. rozhodnutí ani se takového výpočtu nedomáhala zúčastněná strana, a odporoval by takovýto postup také shora vyložené povaze jednotné správy sloučené školy obecné a občanské.
V daném případě přísluší tudíž zúčastněné straně základní přídavek (jeden) per 300 K a přídavek za 6 tříd per 300 K, úhrnem ročně 600 K.
Z těchto úvah bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4872. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 66-68.