NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Spolky úvěrní
jsou buď samostatné spolky zaopatřující členům svým úvěr peněžný, ve kterémž případě spadají do kategorie spolků záloženských, neb jsou samostatnými organisacemi, zřízenými k naznačenému účelu a souvisejí úzce se spořitelnami neb ústavy bankovními. Ohledně úvěrních spolků druhu prvého sluší poukázati na čl. Záložny, Společenstva výdělková a hospodářská. Úvěrní ústavy spořitelen a bank posuzovati dlužno dle spolkového zák. ze dne 26. listopadu 1852 č. 253 ř. z. Organisace spočívá v tom, že poskytne spořitelna nebo banka kruhu úvěrníků, již tvoří dohromady spolek úvěrní, potřebné prostředky peněžné k eskomptu směnek úvěrníky těmito podaných. Úvěrníci ručí zpravidla za všechny závazky všech členů spolku úvěrního v poměru a do výše svého účastenství v úvěru. K přijímání členů a udílení úvěru jim jest dle stanov zpravidla zapotřebí souhlasu orgánů zastupujících zájmy dotyčné spořitelny nebo banky, takže tyto ústavy úvěrní nemají vlastní samosprávy, ač volí samy funkcionáře a censory. Též veškeré hospodaření se jměním přísluší při těchto ústavech úvěrních výhradně dotyčné spořitelně pokud se týče, ústavu bankovnímu. Dle § 83 lit. f zák. z 25. října 1896 č. 220 ř. z. (o přímých daních osobních) podléhají spolky úvěrní, pokud neobmezují činnosť svou na své členy, t. zv. výdělkové dani z podniků veřejným účtováním povinných. Spolky úvěrní a záloženské, jejichž sazby odpovídají požadavkům § 1 zák. ze dne 1. června 1889 č. 91 ř. z. jsou však od daně této osvobozeny (§ 84 lit. e cit. z. z 1896).

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Spolky úvěrní. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 725-726.