NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 4

Řízení proti neposlušným
(v řízení trestním).
I. Pojem.
Neuposlechnutí soudcovských nařízení má pro obviněného citelnější nebo méně citelné následky podle toho, ve kterém stadiu se trestní řízení nachází. V přípravném vyhledávání a v přípravném vyšetřování může býti nařízeno nucené jeho předvedení, eventuelně může býti na něho uvalena vyšetřovací vazba, jestliže se hledí soudcovskému výslechu nebo soudním úředním úkonům vyhnouti (viz čl. Rozkaz zatýkací); jestliže obviněný útěkem nebo ukrýváním se snaží zmařiti třestní řízení proti němu zavedené, může za jistých zákonem stanovených podmínek býti proti němu vydán zatykač (viz tento čl.) a soudní honění (viz. čl. Honění soudní). Řízení proti neposlušným ve vlastním a nejužším smyslu slova má pak nastoupití tenkráte, když obviněný pro nějaký zločin byl vydán v obžalovanosť a obeslání ke hlavnímu přelíčení mu nemohlo býti doručeno, poněvadž pobyt jeho není známý, a žalobce za zavedení tohoto zvláštního řízení výslovně žádá (§ 422 tr. ř.).
II. Řízení toto se zavádí vydáním veřejné obsílky, jež musí obsahovati jméno a příjmení, stáří, rodiště, stav nebo živnosť a bydliště obžalovaného, pokud to vše jest známo a konečně vyznačení zločinu se všemi rozhodnými okolnostmi. Z tohoto ustanovení jde bez odporu na jevo, že pro přečin nebo přestupek veřejné předvolání nemůže býti vydáno, neboť zákon toliko při těžkých deliktech — jakými jsou zločiny — má v úmyslu jím docílili podobného výsledku, jako vydáním zatykače; veřejná obsílka však od tohoto se liší podstatně tím, že zatykač obsahuje vyzvání, aby obviněný byl zadržen, a směřuje tudíž ke všem bezpečnostním úřadům, kdežto veřejná obsílka, jak již jméno naznačuje, čelí toliko proti obžalovanému obsahujíc napomenutí, že v případě, že by ani tohoto vyzvání neuposlechl, stihnou jej další nepříznivé následky, jež dle zákona jeho nedostavení se má v zápětí. Bezvýsledné ediktální předvolání má za následek toliko zápověď výkonu státních práv občanských. Přece však jevila se potřeba o to pečovati, aby nedostavení se obžalovaného nemělo nepříznivých následků pro poškozeného, aby jemu na neurčitou dobu bylo zabráněno nároky na náhradu škody vymáhati pořadem civilního práva (§ 425 al. 2) a aby v oněch případech, kde předvolání k hlavnímu přelíčení ještě obviněnému bylo osobně doručeno, byla zůstavena možnosť hlavní přelíčení v nepřítomnosti obžalovaného předsevzíti (§ 427 ve spojení s § 537 viz motivy k tr. ř.). Tato veřejná obsílka má býti vyvěšena v místě, kde zločin byl spáchán, v sídle sborového soudu prvé instance, jakož i v bydlišti nebo v místě posledního pobytu obžalovaného a má býti uveřejněna v přiměřených lhůtách v zemském úředním listě; dle okolností může býti uveřejněno též v jiných tuzemských a cizozemských listech. Kromě toho má o veřejném předvolání býti dána zvláštní zpráva zmocněnci obžalovaného, ač je-li ovšem znám, jeho poručníku nebo manželi nebo některému z jeho blízkých příbuzných. O uveřejnění tohoto předvolání pečuje žalobce (§ 424 tr. ř.).
III. Následky nedostavení se.
Zákon nařizuje, aby obžalovaný veřejně byl vyzván, aby se v přiměřené lhůtě, která nejméně jeden měsíc má obnášeti, k soudu dostavil a z činu jemu za vinu kladeného se zodpovídal, jinak že proti němu jako proti neposlušnému dle zákona bude postupováno a výkon státních občanských práv mu zakázán (§ 423 tr. ř.). Státními právy občanskými sluší rozuměti ona veřejná práva, jež za jistých zákonných podmínek každému státnímu příslušníku jako takovému náležejí, zejména aktivní a passivní volební právo do veřejných zastupitelských sborů (do říšské rady, zemských sněmů, obecních a okresních zastupitelstev, obchodních komor, dále výkon úřadu porotce nebo soudního svědka a pod.); zápověď výkonu těchto práv vztahuje se však toliko na dobu trvání řízení proti neposlušnému a pomíjí, jakmile obžalovaný před soud se dostavil. Naproti tomu soukromá práva může obžalovaný svými zmocněnci nerušeně vykonávali. Nedostaví-li se obžalovaný ve lhůtě v obsílce stanovené, rozhodne radní komora k návrhu žalobcovu, že obžalovanému se zapovídá pro dobu jeho nepřítomnosti výkon státních práv občanských.
IV. Vliv řízení proti neposlušnému na hlavní přelíčení.
Hlavní přelíčení proti nepřítomnému obžalovanému pod zmatečností může býti předsevzato jen tenkráte,
1. jde-li toliko o přečin aneb o zločin, na nějž jest stanoven trest nejvýše pětiletého žaláře;
2. byl-li obžalovaný již v přípravném vyšetřování vyslechnut;
3. bylo-li mu předvolání k hlavnímu přelíčení do vlastních rukou doručeno, a konečně
4. lze-li očekávati, že i v nepřítomnosti obžalovaného bude možno při hlavním přelíčení docíliti úplně uspokojujícího objasnění stavu věci (§ 427 tr. ř.). Z tohoto ustanovení § 427 tr. ř. jde na jevo, že v každém případě jest ponecháno volnému uvážení soudu posouditi, zdali a pokud jest stav věci dostatečně objasněn a zdali tudíž hlavní přelíčení má býti předsevzato čili nic.
V. Účinky řízení proti neposlušnému na soukromá práva osob třetích.
Okolnosť, že o obžalobě na obviněného vznesené trestní soud ještě nerozhodl, tomu nebrání, aby civilní proces proti němu byl zahájen a proveden (§ 425 tr. ř.). Jak již dříve bylo podotknuto, pečuje zákon o to, aby třetí osoby následkem eventuelního zastavení trestního řízení neutrpěly žádné škody ve příčině svých nároků soukromoprávních, a aby tudíž svoje soukromoprávní nároky mohly provésti bez ohledu na zahájené řízení trestní. § 427 tr. ř. stanoví tudíž odchylku od pravidla §§ 4 a 5 tr. ř., dle něhož trestní soud má za jistých podmínek rozhodovati také o nárocích soukromoprávních vzešlých z činu trestného; zavedením trestního řízení rozhodnutí civilního soudu se staví.
VI. Následky řízení proti neposlušnému. Dle toho, co bylo uvedeno, lze následky řízení proti neposlušnému shrnouti asi následovně;
1. ediktální předvolání,
2. zápověď výkonu státních práv občanských,
3. eventuelní provedení hlavního přelíčení v nepřítomnosti obžalovaného,
4. vynesení rozsudku kontumačního a
5. ztráta nároku na náhradu pro nespravedlivé odsouzení v tom případě, když nebyl podán proti rozsudku kontumačnímu odpor (§ 1 zák. ze dne 16. března 1892 č. 64 ř. z.).
VII. Opravné prostředky:
1. Odpor proti rozsudku kontumačnímu (viz čl. Odpor v říz. trestním);
2. odsouzený může s odporem zároveň spojití též zmateční stížnosť neb odvolání. (Viz čl. Odvolání a Stížnost zmatečná). VIII. Řízení proti neposlušnému při přestupcích.
Jestliže obviněný přes to, že řádně byl předvolán, v určený čas se nedostaví, a pokládá li soudce výslech jeho za nutný, může jej k osobnímu dostavení se vyzvati, nebo jestliže se tak již stalo, dáti jej předvésti. Jinak se řízení ihned započne, důkazy se provedou a na to po slyšení žalobce se vynese a prohlásí rozsudek; obviněnému se pak doručí úřední opis rozsudku (§ 459 tr. ř.). O odporu proti takovému rozsudku okresního soudu srv. čl. Odpor v říz. trestním.

Citace:

VESELÝ, František Xaver. Řízení proti neposlušným. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 330-333.