Č. 12739.


Živnostenské právo. — Řízení správní: * Výrok úřadu podle § 1 odst. 1 vlád. nař. č. 162/1935 Sb., že zřízení prodejny, správkárny nebo skladu bude míti hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry ať všeobecně nebo jen s ohledem na užší okruh stanoviště živnosti, musí býti opřen o konkrétní, procesně bezvadně zjištěné skutečnosti, z nichž na zmíněný hospodářsky nezdravý vliv lze souditi.
(Nález z 25. ledna 1937 č. 6670/35-3.) — Č. 12739 —
Věc: Rudolf P. v Praze (adv. Dr. Arnošt Ziegler z Bratislavy) proti rozh. zem. úřadu v Bratislavě z 18. října 1935 o prodejně továrního podniku.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: 22. července 1935 oznámil Rudolf P., majitel firmy »Rupa«, továrna na čokoládu a cukrovinky v Praze, okr. úřadu v Prešově, že podle § 56 živn. zákona zřídil prodejnu cukrovinek vlastní výroby v Prešově, Masarykova č. 55.
Okr. úřad v Prešově výměrem z 2. září 1935 nevzal toto oznámení na základě § 1 odst. 1 vlád. nař. č. 162/1935 Sb. na vědomí a zakázal další provozování živnosti.
Nař. rozhodnutím byl tento výměr potvrzen.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
Předem je nutno odmítnouti jako nepřípustnou podle §§ 5 a 6 zákona o ss námitku, že na konkrétní případ nelze použíti ustanovení § 1 odst. 1 a 4 vlád. nař. z 16. července 1935 č. 162 Sb., a to ani v souvislosti s § 3 odst. 1 cit. vlád. nař., takže zákaz vůbec nemohl býti vydán, neboť jde o prodejnu, jež byla ohlášena 22. července 1935, tedy před 26. červencem 1935, kdy vlád. nař. č. 162/1935 Sb. nabylo účinnosti. Této námitky neuplatnil st-l v odvolání z výměru úřadu I. stolice, ač tak učiniti mohl, a nedal tak příležitost žal. úřadu, aby k ní zaujal stanovisko a o ní rozhodl; nemůže ji proto se zřetelem na cit. ustanovení zákona o ss uplatňovati před nss.
K námitce neplatnosti § 1 odst. 1 vlád. nař. č. 162/1935 Sb., jež ve správním řízení byla by vznesena bezvýsledně, přihlédl nss z úřední povinnosti, než shledal námitku tu neodůvodněnou. Již v nálezu z dnešního dne č. 7198/35-3, Boh. A 12741/37, dospěl nss k závěru, že ustanovení § 1 odst. 1 vlád. nař. č. 162/1935 Sb., jímž bylo omezeno zřizování prodejen, správkáren a skladů, je kryto ustanovením čl. I. odst. 1 zákona č. 109/1934 Sb. prodlouženého zákonem č. 131/1935 Sb. o mimořádné moci nařizovací. Na tomto názoru trvá nss i v tomto případě a odkazuje podle § 44 jedn. řádu na odůvodnění cit. nálezu.
Soud uvažoval dále takto:
Vlád. nař. č. 162/1935 Sb., omezujíc v § 1 odst. 1 zřizování prodejen, správkáren a skladů pro určité obory, stanoví, že živnostenský úřad vezme jejich zřízení na vědomí teprve poté, až rozhodne podle ustanovení tohoto nařízení o tom, že takovéto rozšíření živnosti nebude míti hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry ať všeobecně nebo jen s ohledem na užší okruh stanoviště živnosti. Zásada svobody při zřizování prodejen, správkáren a skladů byla tu omezena zřejmě na prospěch podniků již existujících. Ochrana, která byla poskytnuta těmto podnikům, není však neomezená, neboť zřizování nových prodejen, správkáren a skladů není zakázáno vůbec, nýbrž zákaz takový může býti vydán jen, jestliže řízením provedeným podle předpisů cit. vlád. nař. bude zjištěno, že zřízení prodejen (správkáren, skladů) by mělo hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry ať všeobecně nebo jen — Č. 12739 —
s ohledem na užší okruh stanoviště prodejny. Již z toho plyne, že zřízení prodejen (správkáren, skladů) nelze beze všeho přičítati hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry ať všeobecně nebo jen s ohledem na užší okruh stanoviště prodejny, nýbrž že výrok takový musí býti v každém jednotlivém případě opřen o konkrétní skutečnosti, z nichž na zmíněný hospodářsky nezdravý vliv prodejny lze souditi. To platí nejen při zjišťování nezdravého hospodářského vlivu s ohledem na užší okruh stanoviště prodejny, ale i při zjišťování nezdravého vlivu na soutěžní poměry všeobecně. Také tu bude nutno zjistiti konkrétní skutečnosti, jež odůvodňují závěr, že zamýšlená prodejna mohla by míti hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry, a to nejen na podniky v užším okruhu stanoviště živnosti, ale i na podniky zřízené v okruhu přesahujícím tento obvod. Skutečnosti, o které úřad opírá svůj závěr, musejí býti zjištěny způsobem procesně bezvadným, ve výměru pak musí býti uvedeno, na základě kterých skutečností a úvah dospěl úřad k závěru, že zmíněná prodejna měla by hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry ať všeobecně nebo jen s ohledem na užší okruh stanoviště prodejny. Jen tak bude vyhověno předpisu § 70 vlád. nař. č. 8/1928 Sb., jehož předpisům i tento výměr musí vyhovovati.
V nař. rozhodnutí dospěl žal. úřad k závěru, že prodejna, o kterou jde, by měla hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry nejen na užší okruh obchodníků s cukrovím v Prešově, ale i po stránce všeobecné.
Po všeobecné stránce vyslovil žal. úřad v nař. rozhodnutí, že je notorické, že v posledních letech prodejny továrních podniků též v oboru cukrovinářském vyvíjejí hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry a ohrožují existenci dnešních majitelů živnostenských oprávnění v tomto podnikatelském oboru a že tento hospodářsky nezdravý vliv má vlád. nař. č. 162/1935 Sb. vyloučiti, případně omeziti. Stojí tedy žal. úřad na stanovisku, že zřízení nových prodejen továrního podniku v oboru cukrovinářském vyvíjí vždy hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry povšechné. Tím však podle toho, co bylo výše řečeno, ocitá se v rozporu s cit. vlád. nař., které nezakazuje zřizování prodejen ani uvedeným továrním podnikům vůbec, nýbrž připouští jejich zákaz jen po zjištění konkrétních skutečností, z nichž je zřejmo, že zmíněné vedlejší závody by mohly míti hospodářsky nezdravý vliv na soutěžní poměry, i když jde o vliv na podniky z okruhu širšího, než jest okruh stanoviště živnosti. Je proto v tomto směru nař. rozhodnutí nezákonné, jak stížnost právem vytýká.
Konkrétně uvedl žal. úřad v nař. rozhodnutí, že, pokud jde o užší okruh stanoviště ohlášené prodejny v Prešově, je zjištěno, že v městě Prešově je 136 obchodníků se smíšeným zbožím, 1 kramář a 104 majitelé obchodů s cukrovinkami, ovocem, pečivem, lahůdkami, limonádou, máslem a vejci, z těchto je na 40 takových, že hlavní obrat při obchodu tvoří právě obchod s cukrovinkami. Mimo to je v Prešově 9 dalších obchodů se smíšeným zbožím, 1 kramář a 5 obchodníků s cukrovinkami, ovocem atd., kteří dočasně živnost neprovozují, ale živnostenského oprávnění se nevzdali. Mimo město Prešov v okresu prešovském jsou 83 obchody se smíšeným zbožím, 1 kramář a 2 obchodníci s cukrovinkami a ovocem. Zřízením tovární prodejny stěžující si firmy byl by — jak se uvádí v nař. rozhodnutí — vykonáván nezdravý hospodářský vliv na soutěžní poměry výše jmenovaných obchodů v městě Prešově, nehledíc k tomu, že konkurenčně nezdravým hospodářským vlivem mohli by býti dotčeni i obchodníci prodávající cukroví se stanovištěm v obcích prešovského okresu, najmě nejbližšího okolí města Prešova. Než pouhá skutečnost, že v městě Prešově a po případě v okolí existuje určitý počet obchodů, které se zabývají také prodejem cukroví, a to ve větším či menším rozsahu vzhledem k ostatnímu svému obchodování, sama o sobě nemůže odůvodniti závěr, že zřízení prodejny stěžující si firmy by mělo na soutěžní poměry zmíněných obchodů vliv hospodářsky nezdravý. Opominul-li však úřad uvésti v nař. rozhodnutí konkrétní skutečnosti, jimiž k závěru svému dospěl, nemůže se strana proti nim náležitě brániti a nss nemůže rozhodnutí takové přezkoumati co do jeho zákonitosti. Jde proto o rozhodnutí podstatně vadné. I tuto vadu stížnost vytýká.
Citace:
č. 12739. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 219-222.