Č. 9677.Samospráva obecní: I. Úřad rozhodující o námitkách podaných do volby za člena obecního zastupitelstva, není podle § 55 obec. řádu vol. povinen konati šetření za všech okolností, nýbrž jen tehdy, je-li podle povahy věci zvláštního šetření třeba. — II. Starosta obce jest povinen skládati počet ze správy jmění obecního. — III. Nesplnění této povinnosti spadá pod sankci § 5 odst. 4 obec. řádu vol. (Nález ze dne 15. února 1932 č. 16999/31.) Věc: Karel K. v P. proti zemskému úřadu v Praze o volitelnost za člena obecního zastupitelstva. Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. Důvody: Nař. rozhodnutím prohlásil žal. úřad k podaným námitkám volbu st-le za člena obecního zastupitelstva v P., vykonanou dne 7. dubna 1929, za zrušenu z těchto důvodů: St-1 jako starosta obce P. byl výměry býv. osk v P. z 18. října 1923, z 18. prosince 1923, z 30. března 1925 a z 31. března 1926 vyzván ke složení účtů za léta 1919—1924. Jsa povinen činiti počet ze správy obecního jmění, neučinil tak, ač lhůty dozorčím úřadem mu dané uplynuly, a nemůže tedy podle § 5 vol. řádu býti volen za člena obecního zastupitelstva a obecních komisí. Stížnost do tohoto rozhodnutí uplatňuje jako vadu řízení, že proti ustanovení § 55 obec. řádu vol. nebylo konáno potřebné šetření, zejména k šetření nebyl přizván zmocněnec volební skupiny, z jejíž kandidátní listiny byl st-1 zvolen, a že také st-li nebyla dána příležitost, aby ve smyslu § 42 vl. nař. č. 8/28 uplatnil svá práva a své právní zájmy. Tyto námitky, pojímající vytýkaný nedostatek jako zásadní podstatnou vadu řízení, jež sama o sobě byla by s to přivoditi zrušující výrok nss-u, nejsou důvodné. Nenařizujeť § 55 obec. řádu volebního konati o námitkách šetření za všech okolností, nýbrž praví jen, že úřad dá provésti potřebné šetření, k němuž musí pozvati st-le a zmocněnce volebních skupin. Koná se tedy podle tohototo ustanovení šetření, k němuž pak ovšem jest pozvati uvedené osoby, jen tehdy, je-li ho podle povahy věci potřebí. V daném případě rozhodoval žal. úřad výlučně na podkladě správních spisů, které měl po ruce, a mohl-li mu tento spisový materiál býti dostatečným podkladem pro závěr, k němuž v nař. rozhodnutí dospěl, pak ovšem zvláštního šetření nebylo třeba. Právě tak určuje § 42 st-lem cit. vl. nař., že při zjišťování skutkového podkladu pro rozhodnutí má býti dána stranám příležitost, aby uplatnily svá práva a své právní zájmy, pokud nelze učiniti rozhodnutí již podle spisů u úřadu se nacházejících. Jiná jest ovšem otázka, zda obsah správních spisů, jež žal. úřad měl po ruce, mohl mu poskytnouti bezvadný podklad pro konečný závěr v nař. rozhodnutí vyslovený. Leč otázku tu možno řešiti jen v souvislosti s meritem věci, o němž ke stížnostním námitkám bylo uvažováno.Jak z obsahu nař. rozhodnutí patrno, prohlásil žal. úřad volbu st-le za člena obecního zastupitelstva za neplatnou, pokládaje jej za nevolitelna v důvodu § 5 č. 4 obec. řádu volebního, jenž vylučuje z volitelnosti ty, kdož jsou povinni činiti počet ze správy obecního jmění, jmění obecního ústavu nebo podniku, nebo jmění obcí spravovaného, a neučinili tak, ač lhůta obecním zastupitelstvem nebo dozorčím úřadem ke složení účtů jim daná, již byla uplynula. Opíraje se o znění tohoto předpisu, namítá st-1, že žal. úřad neprávem vztáhl naň ono ustanovení, poněvadž st-1 nebyl ani obecním pokladníkem ani účetním, nýbrž starostou, a jako starosta nebyl povinen činiti počet ze správy obecního jmění; taková povinnost starostova neplyne po názoru stížnosti zejména ani z ustanovení § 16 obec. fin. novely, podle něhož má starosta jen povinnost předložiti hotové účty, nikoli sám je osobně sdělávati. — Stížnost se mýlí. V § 57 obec. zříz. čes. jest dán předpis, že starostovi přísluší v mezích usnesení zastupitelstva správo váti obecní jmění. Zde ovšem není výslovně zvláště předepsáno, že starosta jest povinen ze správy jmění, zákonem mu svěřené, skládati počet, leč povinnost ta jest zcela samozřejmá a plyne sama sebou nutně z oprávnění starostovi daného a jeho zodpovědností obci (§ 66 obec. zříz.). I kdyby tedy nebylo jiného ustanovení, než tyto předpisy obec. zřízení Čes., nemohlo by býti pochybnosti o tom, že starosta je povinen vydávati počet ze správy obecního jmění. Leč povinnost ta stanovena jest i výslovně v jiném předpisu našeho právního řádu. Určujeť § 16 obec. fin. novely č. 329/21, nastoupivší na místo § 72 obec. zříz. čes., že nejdéle tři měsíce po skončení správního roku jest knihy účetně uzavříti, a starosta obce jest povinen po projednání v obecní radě předložiti veškeré doložené účty o příjmech a vydáních důchodů obecních .... finanční komisi, aby je přezkoumala, a s jejím vyjádřením obecnímu zastupitelstvu, aby se o nich usnesla. Praví-li toto ustanovení, že starosta jest po uzavření účtů povinen, účty ty předložiti obecnímu zastupitelstvu, aby se na nich usneslo, nemůže býti vážně pochybováno o tom, že povinnost předložiti účty k usnesení ob. zastupitelstvu jest také povinností, již volební řád v § 5 č. 4 označuje obratem »činiti počet ze správy obecního jmění« a že tato povinnost jest uložena právě jen a výlučně starostovi. Při tom jest zcela nerozhodno, zda starosta sám osobně účty sdělává a obecní knihy vede, či funkce tyto úředníkem nebo členem obecního zastupitelstva, jím stanoveným, jsou obstarávány, neboť povinnost předložiti účty obecnímu zastupitelstvu k usnesení a tím učiniti počet ze správy jmění obecního zákonem mu svěřené, jest uložena starostovi, jehož věcí pak jest, aby sám dbal, aby své povinnosti včas dostáti mohl. Mimo rámec dnešního sporu jest otázka, pokud také úředník nebo obecním zastupitelstvem ustanovený člen, vedoucí knihy a pokladnu, jest povinen činiti počet ze správy obecního jmění, neboť i když tyto osoby, vykonávajíce uvedené funkce, mají povinnost z této své úřední činnosti podati počet, nemění se tím nic na zásadní povinnosti starostově předložiti účty a tím, jak již nahoře řečeno, učiniti počet ze správy obecního jmění, jak se vyjadřuje ustanovení § 5 č. 4 obec. řádu vol. Námitka stížnosti, vycházející z názoru opačného, je proto bezdůvodná. Důvodnost nemohla býti přiznána ani námitce další, poukazující k tomu, že ani obecní rada ani zastupitelstvo na st-li nikdy počet nežádaly, pročež lze činiti nejvýše odpovědnou obecní radu nebo zastupitelstvo, nikoli st-le. Má-li st-1 touto námitkou na mysli, že zásadní jeho povinnost učiniti počet ze správy obecního jmění by tu byla jen tehdy, kdyby byl ke složení počtu obecní radou nebo zastupitelstvem vyzván, bylo by toto jeho stanovisko v rozporu s cit. ustanovením § 16 obec. fin. novely č. 329/21, jímž starostovi povinnost zde uvedená je uložena ex lege zcela nezávisle na vůli kteréhokoli orgánu vůbec. Míní-li však st-1 svojí námitkou, že důvod nevolitelnosti podle § 5 č. 4 obec. řádu vol. pro nesplnění povinnosti učiniti počet ze správy obecního jmění mohl by vzejíti jen tenkráte, kdyby vyzvání počet ten činiti vycházelo od obecního zastupitelstva, slušelo by poukázati na právě uvedené ustanovení, podle něhož důvod nevolitelnosti pro nesplnění oné povinnosti vzchází také tenkráte, vycházela-li výzva od dozorčího úřadu, jehož výzev se žal. úřad v nař. rozhodnutí také dovolal. Další námitkou stížnost uplatňuje, že žal. úřad neprávem vycházel z předpokladu, že výměry v nař. rozhodnutí citovanými byl st-1 vyzván ke složení účtů, poněvadž výzvy ty dávány byly obecnímu zastupitelstvu, případně městské radě, nikoliv st-li. Podle obsahu správních spisů směřovaly výzvy, jichž se žal. úřad dovolává, k tomu, aby splněn byl předpis § 16 obec. fin. novely, zejména k tomu, aby ve smyslu 2. věty 1. odst. cit. § 16 byly účty po schválení obecním zastupitelstvem předloženy k revisi úřadu dohlédacímu. Povinnost předkládati účty podle cit. § 16 jest zákonem uložena starostovi, a nelze proto pochybovati o tom, že ve výzvách, adresovaných buďsi obecnímu zastupitelstvu nebo obecní radě, jest obsažena i výzva starostovi, jenž jedině mohl podle zákona povinnost ve výzvách ukládanou splniti (srov. Boh. A 8522/30). Že by pak v té době starostou nebyl, st-1 netvrdí. Ostatně poslední výměr, jehož se žal. úřad dovolává, byl řízen přímo na starostu obce, a byl také st-lem osobně přijat.