Č. 3278.

Zdravotnictví. — živnostenské právo. — Řízení před nss-em: Závěr úřadu o otázce místní potřeby podružného závodu « zubotechnického, o jehož schválení strana zažádala, může nss přezkoumati toliko s hlediska § 6 zák. o ss.
(Nález ze dne 23. února 1924 č. 3015).
Věc: Jan D. v K. Cadv. Dr. Jindř. Zuklín z Prahy) proti ministerstvu obchodu o podružný závod živnosti zubotechnické.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podáním z 24. května 1922 žádal st-1, jemuž byla rozhodnutím zsp-é v Praze udělena koncese k provozování živnosti zubotechnické se stanovištěm v Karlině, za schválení podružného závodu této živnosti se stanovištěm v Kralupech n./Vlt., omezeného na osobní výkon praxe po dva dny v týdnu.
Rozhodnutím ze 14. srpna 1922 nevyhověla zsp žádosti této vzhledem k místním poměrům, k nimž dle § 23, odst. 5 živn. řádu dlužno míti zřetel.
Nař. rozhodnutím z 15. září 1922 nevyhovělo min. obch. odvolání z toho podanému z důvodů rozhodnutí v odpor vzatého, jelikož v okrese kralupském vykonávají zubní praxi 3 lékaři, takže jest o potřebu obyvatelstva postaráno.
Ve stížnosti do toho podané namítá st-1, že rozhodnutí jest nezákonné a poukazuje na ustanovení 2. odst. § 7 min. nař. z 20. března 1892 č. 55 ř. z., dle něhož nemá býti měřítkem místní potřeby pouze potřeba obyvatelstva toho místa, pro něž se o koncesi žádá, nýbrž potřeba širšího obvodu, dle okolnosti živn. okresu. V dalším pak omezuje se st-1 na to, že uvádí okolnosti, z nichž dovozuje, že potřeba obyvatelstva v Kralupech n./Vlt. a v cetém okrese pol. vyžaduje, aby zřízení podružného závodu živnosti zubotechnické bylo schváleno.
Touto formulací stížnosti chtěl patrně st-1 vznésti námitku, že žal. úřad nesprávně hodnotil potřebu obyvatelstva. Posouditi otázku, vyžaduje-li potřeba obyvatelstva, aby byla udělena koncese zubotechnická, po případě aby bylo povoleno zříditi její podružný závod, jest volné hodnocení skutkových okolností ve správním řízení zjištěných a závěr z toho vyplývající jest součástí skutkové podstaty. Nss jsa vázán skutkovou podstatou, na níž úřad své rozhodnutí založil, nemůže skutkové okolnosti přezkoumávati meritorně, nýbrž musí se vzhledem k ustanovení 2. odst. § 6 zák. o ss omeziti na zjištění, není-li nař. rozhodnutí ztíženo nějakou podstatnou vadou řízení, totiž není-li tu rozpor se spisy, není-li šetření provedeno neúplně neb zda nebyly porušeny podstatné formy řízení.
Stížnost v tom směru žádné námitky neformuluje, nýbrž poukazuje pouze na určité okolnosti, o nichž má za to, že jsou pro posouzení potřeby obyvatelstva rozhodné.
St-1 poukazuje především na to, že ani v obvodu osp-é v Kralupech, ani v sousedních okresech pol. není usazen žádný zubní technik. Než okolnost ta sama o sobě nemá ještě za následek, že by koncese udělena býti musela, nýbrž v takovém případě náleží úřadu posouditi, není-li o potřebu obyvatelstva jinak postaráno. V daném případě dospěl úřad k závěru, že tomu tak jest, poněvadž v pol. okrese kralupském vykonávají zubní praxi 3 lékaři.
Stížnost dále poukazuje na to, že před krátkou dobou byla udělena koncese k provozování živnosti zubotechnické se stanovištěm v Kralupech, jež však zanikla, že od té doby se místní poměry nijak nezměnily, takže místní potřeba i nadále tu jest a byla prokázána. Okolnost, že pro Kralupy byla svého času udělena koncese, nevylučuje, aby úřad, rozhoduje o žádosti za novou koncesi, znovu zkoumal potřebu obyvatelstva a aby koncesi odepřel, dospěje-li k úsudku, že potřeba obyvatelstva udělení koncese nevyžaduje.
Konečně se poukazuje ve stížnosti na to, že jeden zubní lékař se z Kralup odstěhoval, takže v celém okresu jsou toliko 2 zubní lékaři. K této skutkové okolnosti nemůže býti hleděno, když st-1 ani netvrdí, že nastala před vydáním nař. rozhodnutí a nedovozuje z okolnosti té nesprávnost skutkového zjištění, na němž nař. rozhodnutí se zakládá.
Ježto nebylo shledáno, že by skutkové zjištění bylo ztíženo nějakou z podstatných vad v 2. odst. § 6 zák. o ss udaných, dlužno stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3278. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 650-652.