Čís. 13836.Zákon o základních ustanoveních soudního řízení nesporného ze dne 19. června 1931, čís. 100 sb. z. a n.Matka nemanželského dítěte, na níž přešla smírem o odbytném povinnost k výživě, jest účastnicí jednání o výživném a jest ji podle §§ 18 a 23 zákona slyšeti o povinnosti nemanželského otce k výživě dítěte, najmě též o jejích majetkových a výdělkových poměrech.(Rozh. ze dne 12. října 1934, R I 1213/34.)Nemanželský otec složil roku 1924 na základě smíru s nemanželskou matkou a tehdejší poručnicí dítěte a schváleného poručenským soudem, na výživu dítěte 2000 Kč. Návrhu poručníka, by nemanželský otec vzhledem k tomu, že se zlepšily jeho majetkové poměry, byl uznán povinným platiti na výživu dítěte výživné měsíčních 70, pokud se týče (od 14. roku dítěte) 100 Kč soud prvé stolice vyhověl. Rekursní soud k rekursu nemanželského otce napadené usnesení potvrdil.Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu nemanželského otce, zrušil usnesení obou nižších soudů a vrátil věc prvému soudu, by ji znovu rozhodl, doplně řízení ve směrech níže uvedených. Důvody:Smírem ze dne 19. září 1924 č. j. P 79/24-14, jejž uzavřela s nemanželským otcem, nynějším dovolacím rekurentem, matka a poručnice dítěte a jímž ujednáno bylo na místě výživného odbytné, přešla, jak blíže bylo vyloženo v plenárním usnesení ze dne 7. října 1924 čís. pres. 299/24 (sb. n. s. čís. 4213), povinnost výživy dítěte, pokud na ni odbytné nestačí, na matku. Opačný názor rekursního soudu není správný. Protože na ni smírem o odbytném povinnost výživy dítěte přešla, je matka dítěte po rozumu § 6 zák. o nesp. říz. účastnicí případného jednání o výživném a bylo ji v projednávaném případě podle §§ 18 a 23 zák. o nesp. řízení o povinnosti nemanželského otce k výživě dítěte a o uložení mu povinnosti té slyšeti. Ježto se tak nestalo, je řízení nižších soudů stiženo zmatečností [§ 41 (2) písm. g) zák. o nesp. řízení] a dovolací rekurent právem usnesení pro zmatečnost napadá (§ 46 (2) zák. o nesp. řízení). Bylo tudíž napadené usnesení jakož i usnesení prvního soudu pro uvedenou zmatečnost zrušiti a věc prvnímu soudu k nápravě, to jest k slyšení matky vrátiti. Protože při smíru o odbytném, uzavřeném matkou dítěte nebo za jejího přistoupení, přechází povinnost výživy na matku a vyživovací povinnost otcova nastává (viz uvedené plenární rozhodnutí sb. n. s. čís. 4213) buďto když matka při svých majetkových, pokud se týče výdělkových poměrech na nutnou výživu dítěte nestačí nebo, když se majetkové poměry otcovy podstatně zlepšily, bude matku dítěte slyšeti také o jejích majetkových a výdělkových poměrech. Po slyšení matky a po případném šetření o jejích údajích první soud znovu rozhodne.