NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

Čís. 5795.

Směnka prolongační je směnkou samostatnou; k beztrestnosti padělání podpisu na prolongační směnce nelze se dovolávati pravosti podpisů na směnce původní.
Ke skutkové podstatě činu trestného podle §§ 401, 403, čís. 1 tr. zák. se nevyžaduje, aby se u osoby, jíž byla směnka předložena, skutečně též zdařil účel použití padělané směnky (t. j. důkaz existence směnečného závazku podepsaných osob).
(Rozh. ze dne 16. ledna 1937, Zm IV 666/36.)
Nejvyšší soud v trestní věci pro zločin falšování soukromé listiny podle §§ 401, 403, čís. 1 tr. z. odmítl zmateční stížnost obžalovaného.
Důvody:
Obžalovaný uplatňuje proti odvolacímu rozsudku důvod zmatečnosti podle § 385, čís. 1 a) tr. ř. na základě tří námitek: 1. že byl na základě zmocnění M. a N. oprávněn podepsati jejich jména na prolongační směnce; 2. že závazek jmenovaných osob nevznikl teprv uvedením jejich jmen na prolongační směnce, ale již jejich původními dobrovolnými podpisy na první směnce; 3. že Úvěrní ústav ve V. musel věděti, že jména ta podepsal na směnce obžalovaný, což dovozuje obžalovaný z podobnosti těchto podpisů s podpisem vlastním a z toho, že Úvěrní ústav měl možnost tyto podpisy porovnati s původními pravými podpisy; není prý paděláním listiny, když majitel listiny o tom věděl.
Zmateční stížnost je takto provedena způsobem odporujícím předpisu § 33, odst. 3 por. nov., podle něhož je nejvyšší soud a tím důsledně i stěžovatel povinen opírati, onen svoje rozhodnutí, stěžovatel pak zmateční stížnost o skutečnosti zjištěné v odvolacím rozsudku. K bodu 1. však odvolací soud zjistil úplný opak tvrzení obžalovaného a zmateční stížnost tu nepřípustně hodnotí výsledky důkazů v tom směru provedených. Okolnosti, ze kterých stěžovatel vychází pro právní závěry uplatněné v bodech 2. a 3. nahoře vytčených, nižší soudy nezjistily a není tudíž skutkového základu pro přezkoumání oprávněnosti uvedených právních závěrů.
Podotýká se jen, že není třeba tvrzené skutečnosti dáti zjišťovati postupem podle § 35, odst. 1 por. nov., neboť nejsou rozhodné pro právní posouzení věci. Směnka prolongační je směnka samostatná, jejím účelem je, aby jejím zřízením jakožto novací původní směnečné obligace zanikla práva a povinnosti ze směnky předchozí; nelze se tedy k beztrestnosti padělání podpisu na prolongační směnce dovolávali pravosti podpisů na na směnce původní.
Ta okolnost, že by majitel směnky srovnáváním podpisů na směnce musel poznat, že všechny podpisy jsou od jedné osoby, nemění nic na vině této osoby, která jiné podpisy zfalšovala, neboť její trestný čin je naplněn už tímto zfalšováním podpisů a předložením směnky bance, v čemž je naplněn další znak uvedeného trestného činu, totiž použití směnky k tomu, aby tím byla dokázána existence směnečného závazku podepsaných osob. Nevyžaduje se, aby se tento účel použití směnky u osoby, které směnka byla předložena, skutečně též zdařil. Že by však obžalovaný nesledoval podpisem a předložením směnky Úvěrnímu ústavu zmíněný účel, totiž aby na ní podepsané osoby byly ústavem považovány za směnečně zavázané akceptanty směnky, to ani sám netvrdí. Není proto třeba zjišťovali ani okolnosti, na nichž je založena námitka sub 3. vytčená. Zákonem vyloučená zmateční stížnost byla podle § 434, odst. 3 tr. ř. odmítnuta.

Citace:

č. 5833. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 119-120.