Čís. 15735.


Kupující jest oprávněn odstoupiti od smlouvy, odevzdal-li mu prodávající automobil bez typového osvědčení (certifikátu).

(Rozh. ze dne 8. ledna 1937, Rv II 12/35.)
Žalobkyně koupila od žalovaného pro svůj obchod se zeleninou automobil, žalovaný jí však nedodal při odevzdání vozu certifikát, a to ani v dodatečné lhůtě, již mu k tomu účelu žalobkyně dala. Žalobkyně proto žalovanému, který před tím odbyl její žádost o vydání certifikátu výrokem, aby si sami o něj napsali Zemskému úřadu v B., oznámila, že od smlouvy odstupuje. Žalobě na zrušení kupní smlouvy a vrácení zboží, jež žalobkyně dala žalovanému na srážku z kupní ceny, bylo vyhověno soudy všech tří stolic, nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Podle § 18 min. nař. č. 81/1910 ř. z. má býti při změně držby motorového vozidla odevzdán certifikát nástupci v držbě. Vůz byl žalobkyni prodán dne 15. června 1932, odevzdán pak dne 4. července 1932 bez certifikátu. Jestliže žalovaný do 27. července 1932 nic neučinil k opatření certifikátu, bez něhož žalobkyně nemohla užívati vozu, jest schváliti úsudek odvolacího soudu, že prohlášení žalovaného vůči žalobkyni jest pokládati za vážné a konečné odmítnutí obmeškalého dodání certifikátu. Z toho, že mu žalobkyně přes to poskytla lhůtu k dodání certifikátu do večera dne 28. července 1932, nelze vyvozovati, že tím její prohlášení o okamžitém odstupu od smlouvy pozbylo významu a že vznikl žalovanému nárok na novou přiměřenou lhůtu. Ostatně z ustanovení čl. 356 obch. zák. plyne, že stačí, že strana smlouvě věrná oznámí, že zrušuje smlouvu pro obmeškání druhé strany a že pak skutečně sečká ještě přiměřený čas, aby liknavý smluvník mohl dohoniti, co zameškal, a není potřebí jejího zvláštního prohlášení o poskytnutí lhůty. Žalobkyně prohlásila znova smlouvu za zrušenou dopisem svého právního zástupce z 1. srpna 1932 a podala žalobu dne 10. srpna 1932, takže do té doby sečkala. Žalovaný netvrdil ani, že lhůta byla nepřiměřeně krátká, ani že nemohl opatřiti certifikát do té doby. Jeho činnost po 27. červenci záležela jediné v tom, že podal žádost o vrácení certifikátu u Zemského úřadu v B., ale to nestačilo, když žalobkyně nemohla vozu bez certifikátu užívati, aby tím napravil svou dosavadní nečinnost a odvrátil zrušení smlouvy, jež proto žalobkyně právem vyslovila.
Citace:
Čís. 15735.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 49-49.