NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 2

Č. 7598.

Domovské právo (Slovensko): Nebylo-li později nabyto domovského práva v jiné obci, přísluší osoba, jejíž předek bydlil nebo se zdržoval v Budapešti v den, kdy byl vyhlášen zák. čl. XVIII:1871, do této obce.
(Nález ze dne 30. listopadu 1928 č. 32258.)
Prejudikatura: Boh. A. 6965/27.
Věc: Jindřich B. v Ž. proti župnímu úřadu v Nitře o dom. právo.
Výrok: Stížnosti se zamítají jako bezdůvodné.
Důvody: 1. Obecní zastupitelstvo ve St. vyslovilo usnesením z 10. srpna 1926, že zemřelý Adolf B. má v obci té původní příslušnost a že příslušel do St. na základě § 6 zák. čl. XXII/86 také jeho syn Jindřich B. do doby, kdy získal příslušnost v obci P. Toto usnesení zrušil z dozorčí moci dle § 31 zák. čl. XXII/86 okr. úřad v St. rozhodnutím ze 14. března 1927 z důvodů: »Konaným šetřením se zjistilo, že se Adolf B. narodil ve St. r. 1836, že však ještě ve svém mladém věku se z této obce vystěhoval a bydlil s celou rodinou od r. 1864 až do své smrti, t. j. do roku 1926 v Budapešti, kíde se mu všechny dítky narodily. Na základě toho nemůže mu; býti přiznána dom. příslušnost ve St., neboť po úpravě dom. práva na území býv. Uherska § 7 zák. čl. XVIII:1871, vyhlášeného dne 10. června 1871, příslušel každý státní občan do svazku té které obce, kde se v době vyhlášení zákona toho zdržoval anebo bydlil, a proto nabyl jmenovaný dom. práva ve smyslu cit. zák. ve spojení se zák. čl. XXXVI:1872 pokud se týče i podle § 10 zák. čl. XXII:1886 v Budapešti. Proto i jeho syn Jindřich, který se narodil 5. července 1868 v Budapešti, jelikož si samostatně na jiném místě dom. příslušnosti nezískal, podržel si svoji zděděnou příslušnost v Budapešti.«
Župní úřad v Nitře rozhodnutím z 19. dubna 1927 odvolání zamítl a potvrdil výrok 1. stolice z jeho důvodů.
2. Usnesením ze 24. října 1921 uznalo zastupitelstvo obce P. dom. příslušnost Pavla B. na základě § 6 zák. čl. XXII:86, poněvadž má v P. dom. právo otec Pavlův Jindřich B. a Pavel B. jinde dom. práva dosud nenabyl.
Dom. listem z 31. března 1923 potvrdila obec P., že má v ní dom, právo Jindřich B., zvěrolékař, narozený 5. července 1868 v Budapešti na základě § 10 uvedeného zák. čl., poněvadž se zdržuje v obci P. od r. 1904 a přispívá k obecním břemenům.
Okr. úřad v P. vyslovil rozhodnutím z 12. listopadu 1925, že prozkoumal na základě dozorčího práva dle § 31 zák. čl. XXII:86 uvedený domovský list a, shledav jej platným, uznává, že st-l měl na základě § 10 uvedeného zák. čl. dom. příslušnost v P. již ode dne 1. ledna 1910 a že ji má dosud. — Výrok ten potvrdil župní úřad v Nitře rozhodnutím z 19. srpna 1926.
Oddělení min. vnitra v Bratislavě dopisem z 30. dubna 1927 poukázalo uvedený župní úřad, aby vzhledem k rozhodnutí z 19. dubna 1927 o neuznání st-lova dom. práva ve St. zrevidoval rozhodnutí své z 19. srpna 1926, založené na předpokladu, že st-1 měl dom. právo ve St. a aby současně rozhodl o platnosti výroku okr. úřadu v P. z 12. listopadu 1925, usnesení obecního zastupitelstva v P. z 24. října 1921 a dom. listu z 31. března 1923.
Župní úřad v Nitře vydal na to rozhodnutí z 9. června 1927 tohoto znění: »Župní úřad v Nitře na základě nař. odd. min. vnitra v Bratislavě, jakož i později nabytých důkazů prohlašuje své předešlé rozhodnutí z 19. srpna 1926, rozhodnutí okr. úřadu v P. z 12. 11. 1925, usnesení obecního zastupitelstva v P. z 24. října 1921 a dom. listy, kterými bylo Jindřichu B. uznáno dom. právo v P. za neplatné a nařizuje, aby jmenovaný ze seznamu příslušníků obce P. byl vyškrtnut. Důvody: Dle dodatečně provedeného šetření bylo zjištěno, že Jindřich B. se narodil dne 5. červenve 1868 v Budapešti, kde po svém otci měl i zděděnou dom. příslušnost. Tuto dom. příslušnost měl v roce 1907, kdy se v obci P. usadil. Podmínky v §§ 6—12 zák. čl. XXII:1886 ((§ 2 zák. č. 222 ř. z. z r. 1896) uvedené v obci P. nesplnil, jmenovité nebyl výslovně přijat clo dom. svazku obce P. v době, kdy obec tato patřila pod svrchovanost býv. státu uher. Nenabyl proto až do dne 28. října 1918 dom. prava v obci P. a nestal se proto ve smyslu § 1 č. 1 úst. zák. č. 236/20 státním občanem. Že by se byl stal čsl. státním občanem z jiného důvodu, uvedeného v § 1 cit. úst. zák., jmenovaný ani netvrdí a nebylo provedeným šetřením prokázáno. Neměl proto jmenovaný v r. 1921, kdy mu obec P. usnesením obecního zastupitelstva a vydaným dom. listem příslušnost uznala, jiného postavení vůči obci než cizozemec, kterému obec ta ve smyslu § 16 zák. čl. V:1903 mohla přijeti do dom. svazku jen přislíbili, anebo ho do svazku toho přijati jen s podmínkou, že nabude čsl. občanství. Když obec P. tak neučinila, ale jemu bezpodmínečně dom. právo přiznala, je postup její nejen protizákonný, ale i absolutně zmatečný a slušelo proto rozhodnouti, jak shora uvedeno.«
Jindřich B. vznesl k nss-u stížnost jednak do rozhodnutí župního úřadu v Nitře z 19. dubna 1927, jednak do rozhodnutí téhož úřadu z 9. června 1927.
Nss shledal stížnosti ty bezdůvodnými, setrvav na právním názóru, jejž vyslovil v nál. Boh. A. 6965/27, že totiž, nebylo-li později nabyto dom. práva v jiné obci, přísluší ta která osoba dom. právem do obce. ve které ona sama nebo její předek bydlili nebo se zdržovali v den, kdy vyhlášen byl zák. čl. XVIII:1871 (10. června 1871). —
K vývodům tohoto nál. stran zák. čl. XVIII:1871 sluší dodati, že, pokud jde o město Budapešt, shoduje se zák. čl. XXXVI:1872 se zák. čl. XVIII:1871 potud, že má v § 14 totéž ustanovení jako § 4 zák. čl. XVIII: 1871 a že v § 16 prohlašuje i pro Budapešt za platná ustanovení §§ 6— 19 zák. čl. XVIII: 1871.
O tom, že st-lův otec bydlil v uvedené rozhodné době v Budapešti, není sporu. Nabyl tedy ve smyslu uvedeného názoru dom. práva v Bu- dapešti a sdílel toto dom. právo také st-1, tehdy nezletilý.
Pokud tedy nař. rozhodnutí z 19. dubna 1927 vyslovilo totéž, nelze v něm shledati nezákonnost a je stížnost proti tomuto rozhodnutí v tom směru bezdůvodná.
Jako budapeštský příslušník byl by mohl st-1 nabýti dom. práva v obci ležící dříve na území býv. král. Uher. a nyní na území Čsl. republiky jen, kdyby byl býval přijat do svazku jiné obce. K přijetí tomu po 28. říjnu 1918 bylo by vzhledem k § 5 zák. čl. XXII:86 a k § 16 zák. čl. V: 1903 bývalo ovšem třeba, aby se byl stal st-1 státním občanem čsl.
St-1 uvedl v řízení správním k protokolu sepsanému u notářského úřadu v N. dne 30. listopadu 1926, že nebyla příslušnost jeho před 28. říjnem 1918 nikde projednávána. Podle zprávy notáře velké obce P. z 24. října 1925 neprojednal zastupitelský sbor této obce vůbec nikdy příslušnost st-lovu ani nepřijal st-le do dom. svazku.
Pokud tedy nař. rozhodnutí z 9. června 1927 vychází z toho, že nebyl st-l přijat do dom. svazku obce P. v době, kdy patřila obec ta pod svrchovanost býv. státu uher., je zjištění to ve shodě se správními spisy a nelze shledati nezákonným ani, vyslovilo-li rozhodnutí to na tomto základě, že se st-l nestal čsl. státním občanem dle bodu 1 § 1 úst. zák. č. 236/20. Nestal-li se však st-l dle toho, co bylo v řízení správním předneseno, čsl. státním občanem, bylo jak usnesení zastupitelstva obce St. z 10. srpna 1926, tak usnesení obecního zastupitelstva v P. z 24. října 1921 zmatečné a nemohlo založiti pro st-le žádných právních účinků, pročež mohl dle názoru zastávaného nss-em v ustálené judikatuře (viz Boh. A 823/21 a Boh. A. 5739/26) žal. úřad usnesení ta nař. rozhodnutími zrušiti.

Citace:

č. 9032. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 339-341.