Č. 8234.

Školství (Slovensko): Jak jest postupovati při rozhodování o povinnosti vydržovatele školy, aby dodal učiteli naturalie (dříví), po případě jejich peněžní hodnotu?
(Nález ze dne 13. listopadu 1929 č. 18 424.)
Věc: Jakub Z. v H. proti župnimu úřadu v Košicích o deputátní dříví pro učitele řím.-katolické školy.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vadu řízení. Důvody: Rozhodnutím okr. úřadu v Košicích z 22. ledna 1927 bylo na základě § 10 zák. čl. 27:1907 a § 51 prov. nař. č. 76 000/1907 vyhověno žádosti ř.-kat. kantora-učitele Eduarda B. v H. a byla správa velkostatku Jakuba Z. zavázána zaplatiti 735 Kč jako peněžní protihodnotu deputátního dříví uvedenému řím.-kat. kantorovi- učiteli. V důvodech uvedeno, že dle plat. listiny tohoto učitele má velkostatek v H. k jeho platu přispívati ročně tvrdými bukovým štípaným dřívím v množství 21 m3, jehož peněžní protihodnota je dle důchodkové zápisnice z r. 1923 stanovena obnosem 735 Kč. Správa velkostatku vyznačila v r. 1926 pro učitele potřebné množství dříví v lese dle výpovědi svědka a ustálení školské stolice v tak nepotřebné jakosti a na tak nepřístupném místě, že povozníci nechtějí toto dříví ani za polovici dřeva dovézti. Dle výpovědi správce velkostatku Karla W. nemá velkostatek jiného palivového dříví na rok 1926. Poněvadž velkostatek nevydal deputát učitele v odpovídající jakosti ve smyslu § 7 zák. čl. 27:1907 musil býti zavázán k zaplacení peněžní protihodnoty.
Nař. rozhodnutím bylo rozhodnutí první stolice ze správných důvodů v něm uvedených potvrzeno a podané odvolání zamítnuto.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané nss uvážil:
Je nesporno, že st-l jest povinen přispívati k platu řím.-kat. učitele-kantora Eduarda B. dodávkou 21 m3 tvrdého, bukového štípaného dříví ročně; a spor jde pouze o to, zda nastal případ § 7 odst. 2 zák. čl. 27:1907, že totiž na místo dodávky in natura nastupuje vyplacení peněžní protihodnoty, a o výši této protihodnoty.
Okr. úřad založil své opatření na tom, že dle výpovědi svědka a dle zprávy školské stolice, podané na základě výpovědi téhož svědka, bylo dříví dané st-lem k disposici nevyhovující jakosti a na tak nepřípustném místě, že povozníci nechtěli dovoz ani za polovici dříví převzíti; za základ pro určení výše peněžní protihodnoty vzal pak cenu udanou v »soupisu« podle zásad vl. nař. č. 380/22. Zástupce st-lův popřel při svém výslechu tvrzení stran kvality dříví a nepřístupnosti místa, kde bylo složeno, na čemž st-l setrval i ve své stížnosti k žal. úřadu, vytýkaje dále, že ustálená cena dříví je nepřiměřená a žádaje za provedení komis. šetření stran jakosti dřeva. Žal. úřad pak potvrdil opatření okr. úřadu z jeho důvodů.
Nss shledal tento postup vadným.
Dle § 7 odst. 2 zák. čl. 27:1907 má vydržovatel školy, nevydá-li učiteli naturální požitky předepsaným způsobem, nebo neodpovídají-li tyto průměrné jakosti produktu, na místě produktu vyplatiti jeho cenu v hotových penězích. Dle § 51 prov. nař. č. 76.000/1907 (R. T. č. 113 ex 1907) učiní hlavní služný na podkladě urgence strany opatření, proti němuž lze podati stížnost k správnímu výboru, který přezkoumá opatření hlavního služného a rozhodne s konečnou platností; považuje-li to za potřebné, nařídí před vydáním rozhodnutí jednání na místě s přizváním zúčastněných stran.
Z tohoto ustanovení je patrno, že je věcí judikujícího úřadu, aby si zjednal splehlivý skutkový podklad pro svoje rozhodování a aby odklidil rozpory mezi tvrzeními stran pro spornou otázku relevantní. V daném případě se tato tvrzení v nejpodstatnějším bodu a sice stran jakosti dříví a přístupnosti místa, rozcházela. Pro názor, že k disposici dané dříví neodpovídalo průměrné jakosti a že bylo označeno na nepřístupném místě, měl žal. úřad podklad pouze ve výpovědi svědka, povozníka Jana Š. a percipienta samotného; správnost této výpovědi popřel však zástupce st-lův a učinil to i st-l ve své stížnosti. Žal. úřad však, ačkoliv vznik povinnosti k zaplacení protihodnoty v penězích (§ 7 odst. 2. zák.) je závislým od toho, zda k disposici dané dříví odpovídalo průměrné kvalitě a zda bylo předepsaným způsobem dodáno či nikoliv, a ačkoli tedy objasnění skutkového stavu bylo potřebné, nekonal dalšího šetření na místě samém přes výslovné ustanovení § 51 prov. nař. a zmírněný rozpor neodklidil.
Jest tudíž skutková podstata v uvedeném směru nedostatečně zjištěna.

Citace:

č. 8234. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 391-393.