NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8632 —
Č. 8632.

Pojištění nemocenské, invalidní a starobní: * Povinnost vésti a uschovávati mzdové záznamy, stanovená § 14 zák. č. 221/24, jest všeobecná a postihuje každého zaměstnavatele (§ 8 cit. zák.).
(Nález ze dne 24. května 1930 č. 8537.)
Věc: Okresní nemocenská pojišťovna v Š. proti župnímu úřadu ve Zvolenu o přestupek zákona č. 221/24.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. — Č. 8632 —
Důvody: Okr. nem. pojišťovna v Š. oznámila dne 12. května 1927 okr. úřadu (exposituře) v Š., že vdova Jánová W., statkářka z D., vůbec nevede mzdových záznamů, a navrhla její potrestání podle § 260 b) a 262 zák. 221/24. Okresní úřad osvobodil nálezem z 10. června 1927 vdovu Jánovou W. od obžaloby z přestupku proti § 14 zák. č. 221/24 v podstatě s odůvodněním, že není třeba vésti mzdové záznamy o stálých čeledínech, poněvadž jsou přijati na celý rok a ani v jejich pracovních dnech ani ve stálých platech se nevyskytuje změna. Župní úřad ve Zvolenu nař. rozhodnutím nevyhověl odvolání okr. nemoc. pojišťovny v Š. a potvrdil nález okr. úřadu z jeho důvodů, k nimž ještě dodal, že obviněná musela býti od obžaloby a následků proto osvobozena, ježto vedení mzdových záznamů uložené zaměstnavatelům §em 14 zák. č. 221/24 se vztahuje dle disposic § 21 cit. zák. na takové podniky, u kterých se dělníci týdně vyplácejí, když tento paragraf ukládá zaměstnavateli za povinnost, aby »týdenní výkazy čtvrtletně předkládal příslušné okr. nemoc. pojišťovně«221/1924 sb., § 21, důsledkem čehož se vedení mzdových záznamů nevztahuje na stálé, roční plnohospodářské zaměstnance.
O stížnosti nss uvážil:
Podle § 260 písm. b) zák. č. 221/24 dopouští se přestupku zaměstnavatel, který bez náležité omluvy nesplní vůbec, nebo splní jenom nedostatečně povinnost vésti, uschovávati a předkládati mzdové záznamy. O mzdových záznamech ustanovuje § 14, že zaměstnavatelé jsou povinni vésti záznamy, kterých je třeba, aby byly vyšetřeny požitky jednotlivých pojištěnců a uschovávati je aspoň po dobu pěti let.
Jest mimo spor, že vdova Jánová W. nevedla vůbec mzdových záznamů o svých zaměstnancích povinně pojištěných.
Cit. § 14 ukládaje zaměstnavatelům povinnost vésti mzdové záznamy, nestanoví výjimek a neobmezuje povinnost tuto na jisté kategorie zaměstnavatelů. Ze znění jeho třeba tedy souditi, že se týká každého zaměstnavatele, t. j. každé osoby, na jejíž vrub jsou vykonávány činnosti uvedené v §§ 2 až 4 cit. zák. (§ 8). Jmenovitě není v cit. ustanovení § 14 — jak stížnost správně uvádí — podkladu pro výklad, že by se netýkal zaměstnavatelů, jejichž zaměstnanci, pojištěním povinní, jsou sjednáni se stálým ročním platem, poněvadž zmíněná povinnost je všeobecná, z níž zákon nestanoví výjimek (Teprve § 7 zák. č. 184/28 — s účinností od 1. ledna 1929 — připouští, aby nařízením byli sproštěni této povinnosti zaměstnavatelé, kteří nezaměstnávají zpravidla více než 3 osoby, podléhající pojištění). Pojišťovací ústavy mohou podle § 15 cit. zák. svými oprávněnými zmocněnci dáti nahlížeti do mzdových záznamů, pomocných zápisů a dokladů zaměstnavatelových, které se vztahují k přihláškám a odhláškám zaměstnanců. Z toho ovšem plyne ratio legis § 14, umožniti pojišťovnám po dobu pěti let, po kterou mzdové záznamy musí býti zaměstnavatelem uschovány, aby se přesvědčily o správnosti přihlášek a odhlášek každého pojištěnce, jehož přihlášku nebo odhlášku uznají za nutno co do správnosti kontrolovati. Není tedy ani ve znění ani v účelu § 14 podkladu pro názor úřadu, že mzdové záznamy — Č. 8633 —
netřeba vésti o zaměstnancích přijatých do zaměstnání celoročního se stálým, neměnícím se ročním platem.
Žal. úřad spatřuje oporu pro tento svůj názor v § 21 cit. zák. Neprávem. Tento § 21 stanoví, že zaměstnavatel je povinen k žádosti nemoc. pojišťovny předložiti jí v obdobích, která nesmí býti kratší čtvrt roku, týdenní výkaz o zaměstnaných osobách a o mzdě, vyplácené každému jednotlivému zaměstnanci. Okolnost, že ve výkaze dle tohoto paragrafu a ve mzdových záznamech dle cit. § 14 se vykazují, resp. zaznamenávají data v podstatě sná, nepřipouští ještě, aby obojí instituce byly stotožňovány. Mzdové záznamy — nehledě k tomu, že ustanovení o nich je zařaděno do jiného oddílu (III) nežli § 21, jenž je pojat do oddílu IV. »O přihláškách, odhláškách a oznámeních« — liší se od výkazu týdenního § 21 nejen názvem, ale i zákonným uspořádáním. Mzdové záznamy jest vésti obligatorně již na základě zákonného předpisu běžně a trvale a uschovávati je po dobu pěti let, kdežto týdenní výkazy § 21 se zhotovují jen na požádání pojišťovny a jen za období, pro něž jsou vyžádány. Jedná se tedy o dva druhy naprosto různých dokladů a nelze proto z § 21 pro výklad § 14 nic dovoditi.
Nař. rozhodnutí jest opřeno o důvod, který není ve shodě se zákonem, a bylo je zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 8632. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 834-836.