NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 2

Č. 5093.

Státní zaměstnanci (Slovensko): Není podmínkou nároku na diety z důvodu vedení dvojí domácnosti podle usnesení ministerské rady ze dne 27. července 1920, bod II D 2, aby státní zaměstnanec před svým ustanovením na Slovensko vedl samostatnou domácnost s celým vlastním domácím zařízením.
(Nález ze dne 7. listopadu 1925 č. 20797).
Prejudikatura: Boh. 4317 adm.
Věc: Jan. H. ve Zvoleni (adv. Dr. Jos. Fuhrich z Prahy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska (min. taj. Em. Bláha) stran diet.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l nastoupil dne 1. února 1923 službu jako zatímní strážník u státní policie v Bratislavě. Dne 1. července 1923 přidělen byl k oddělení ve Zvoleni. Dne 1. února 1924 jmenován byl definitivním. Dne 3. dubna 1924 podal žádost za přiznání diet z důvodu vedení dvojí domácnosti, ježto ve Zvoleni pro nedostatek bytů nemůže nalézti bytu a jeho rodina proto bydlí v domovské obci. Nař. rozhodnutím nebylo žádosti té vyhověno, ježto konaným šetřením bylo zjištěno, že st-1 nevedl před svým ustanovením v policejní službě na Slovensku, t. j. před 1. únorem 1923, vlastní samostatné domácnosti, takže chybí předpoklad pro přiznání diet dle odst. II D 2 usnesení ministerské rady z 27. července 1920.
O stížnosti uvažoval nss následovně:
Žal. úřad zamítl nárok st-lův z toho důvodu, že st-l nevedl před svým ustanovením na Slovensku vlastní samostatné domácnosti. St-l přiznává, že neměl v té době vlastního samostatného bytu, ježto bydlel se svojí manželkou u jejích rodičů, namítá však, že rodiče jeho manželky poskytovali jim pouze byt, kdežto výživou a vydržováním byla manželka st-lova jedině na něno odkázána.
Podle odst. II D 2 cit. usnesení min. přísluší ženatým státním zaměstnancům na systemisovaná místa na Slov. ustanoveným, jak při původním jmenování, tak při pozdějším přeložení z moci úřední, pokud nemohou se pro úředně zjištěný nedostatek bytů do nového působiště přestěhovati, diety, ustanovené pro exponované zaměstnance. Ustanovení totu předpokládá, jak z další věty téhož odstavce plyne, aby zaměstnanec vedl v dosavadním působišti vlastní domácnost, a má po názoru nss-u ten smysl, že ženatým zaměstnancům ustanoveným na systemisovaná místa na Slovensku má býti poskytnuta proti zaměstnancům ustanoveným na služební místa v ostatních částech republiky výhoda (arg. »stanoví se . .. tyto výhody« v úvodním odstavci ad 2), která měla záležeti v tom, že se jim poskytne odškodné, nebudou-li moci pro nedostatek bytů na Slovensku žíti svým rodinným životem se všemi znaky, které život ve vlastní domácnosti charakterisují, jako na př. spolužití se členy rouiny vr společné domácnosti, stravování v domácnosti a obstarávání i ostamích potřeb životních ve vlastní domácnosti.
Žil-li státní zaměstnanec před svým ustanovením na Slovensku ve vlastní domácnosti se svojí manželkou a nemůže-li pro nedostatek butů v žití tomto i na Slovensku pokračovati, pak má podle cit. ustanovení II. D 2 cit. usnesení, jsou-li i ostatní předpoklady splněny — nárok na diety tam normované bez ohledu na to, zdali měl ve svém dřívějším bydlišti samostatný byt a vlastní bytové zařízení (Srovnej nález Boh. 4317 adm.).
V daném případě klade žal. úřad váhu na to, aby zaměstnanec před svým přeložením na Slovensko vedl vlastní samostatnou domácnost, kterýžto přeopoklad je v odvodním spise blíže vysvětlen v ten rozum, že se žádá, aby zaměstnanec měl již před svým ustanovením na Slovensku celé svoje domácí zařízení.
Nss však neshledal, že pojem »vlastní domácnosti«, jak o ní mluví odstavec II D 2 cit. usnesení min. rady, jest vvčerpán znakem »celého vlastního domácího zařízení«, ježto jest myslitelná i vlastní domácnost, t. j. domácnost s manželkou a dětmi v zařízení najmutém.
Že by cit. usnesení min. rady nárok na diety v odst. II D 2 normované vázalo na předpoklad dřívějšího vedení samostatné domácnosti, nedá se z usnesení toho dovoditi, ježto jest myslitelná i domácnost společná s domácností jinou, aniž by tím pojem »vlastní domácnostk byl setřen.
Vycházel-li tedy žal. úřad jedině z právního názoru, že předpokladem nároku na odškodné ve smyslu odst. II D 2 jest dřívější vedení samostatné domácnosti v »celém vlastním domácím zařízení«, nemá oporu v zákoně a mMsilo proto nař. rozhodnutí býti zrušeno dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 5093. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 466-467.