O postupu při prováděni zákona o zajištění půdy drobným pachtýřům ohledně zastupování jmění církevního, vydalo ministerstvo spravedlnosti výnos ze dne 15. července 1920, čís. 22664, z něhož vyjímáme:
Nejvyšší soud sdělil, že provádějíce řízení o zajištění půdy drobným pachtýřům, směsují soudy otázku, u kterého orgánu, jakožto hospodářské správy církevního statku nutno a stačí ohlásili požadovací nárok (§ 12. zák. ze dne 27. května 1919, č. 318 sb. z. a n.) a otázku, který orgán je po zákonu povolán к tomu, aby v řízení zahájeném o řádné a včasné ohilášce církevní statek zastupoval.
1. Pokud pachtýř (podpachtýř) obmezuje se na požadavek, aby mu zemědělský pozemek byl ponechán v pachtu (§§ 1. a 29. zák.), nemá ovšem řečená otázka praktického významu, poněvadž v tomto případě jde o úkon správy majetkové a po této stránce stačí zpravidla, bude-li církevní statek i v dalším, řízení zastupován týmž orgánem, u něhož stala se přihláška (na př. obročníkem, § 30a n. zák. ze dne 7. května 1874, č. 50 ř. z.).
2. Jinak má se věc, požaduje-li pachtýř (podpachtýř), aby mu zemědělský pozemek, církevního (nadačního) statku postoupen byl do vlastnictví (§ 1. zák.). V tom případě dotýká se soudní rozhodnutí kmenové podstaty církevního (nadačního) jmění. Zastupovati toto jmění v otázkách, dotýkajících se jeho kmenové podstaty, není však věcí hospodářské správy, nýbrž pouze a jedině finanční prokuratury (nař. ze dne 4. června 1919, č. 313 sb. z. a n. a služební instrukce pro finanční prokuratury ze dne 9. března 1898, č. 41 ř. zák.).
Soudy nedbajíce tohoto přesného zákonného stanoviska, provádějí, jak v , četných případech bylo seznáno, celé řízení i v případech, kde jde o postoupení půdy do vlastnictví, pouze s hospodářskou správou církevního nebo nadačního statku, takže finanční prokuratura dovídá se o řízení teprve ze zprávy hospodářské správy církevního statku o vyřízení věci a úplatňuje pak — arciť s úspěchem — zmatečnost celého řízení (§ 17., odst. 3. zák. a § 2., č. 4. nesp. pat.). — Tím vyřízení věci se oddaluje a zdržuje (§ 30. zák.) a maří se účel jeho. Ještě povážlivější budou případy, kde finanční prokuratura o věci vůbec se nedověděla; vůči ní usnesení, nebyvší jí doručeno, nenabude právní moci a skýtá se jí tak možnost, aby provedený mezitím převod vlastnictví pozdějším opravným prostředkem zvrátila, což mohla by přivoditi nejistotu a spletitost knihovních poměrů právních.— Dr. Ř.