NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8642 —
Č. 8642.

Statistika: I. K výkladu pojmu »zásilka« podle § 18 vl. nař. čís. 328/22 pro vybírání statistického poplatku při vývozu zboží. —
Řízení před nss-em: II. Rozhodnutí podle § 2 zák. o ss či interní pokyn podřízenému úřadu?
(Nález ze dne 28. května 1930 č. 3178.)
Věc: Firma Bazaltové kamenné lomy, úč. spol. v S. (adv. dr. Gejza Poyany z Bratislavy) proti státnímu statistickému úřadu (vrch. odb. r. dr. Jos. Ryba) o statistický poplatek. .
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Vedlejší celní úřad II. třídy v Š. učinil dne 8. srpna 1925 na státní úřad statistický dotaz, v jaké výši má býti vybírán statistický poplatek z kamene vyváženého po úzkokolejné dráze patřící stěžující si společnosti z kamenného lomu ve vagonech po 2 500 kg kamene do Maďarska. K tomuto dotazu sdělil stát. stát. úřad výnosem z 31. srpna 1925, že v případě, o nějž jde, jest vybírati statistický poplatek podle sazby pro hromadné zboží v přepravě po železnici stanovené v § 43 odst. 2 a) vl. nař. z 9. listopadu 1922 č. 328 Sb., t. j. za každý vagónový náklad (10 tun) 5 Kč. Používání útržkových listů pro statistické hlášení tohoto vývozu zůstává tím nedotčeno. Toto rozhodnutí nabývá účinnosti dnem doručení a nemá zpětné platnosti. — Na další dotazy učiněné vedlejším celním úřadem II. tř. v M., jenž převzal agendu celního úřadu v Š., a v nichž bylo mimo jiné uvedeno, že se dosud vybírá stát. poplatek 2 Kč za 1 vozík a 2 500 kg, sdělil žal. úřad výnosem z 22. září 1928 jmenovanému celnímu úřadu mimo jiné, že poplatek z jednoho vagonu s naloženým množstvím 25 q kamene činí 5 Kč; dále udělil stát. úřad stát. různé pokyny manipulačního rázu.
Na to byl stěžující si společnosti doručen výměr vedlejšího celního úřadu II. tř. v M. tohoto znění: Z nařízení stát. úřadu stát. v Praze z 22. září 1928 vyzývá se správa kamenolomu, aby dnem 1. října 1928 postupovala dle výše uvedeného nařízení a aby z jednoho vagonu s naloženým množstvím 25 q kamene zapravila ve statistických známkách 5 Kč. V opačném případě bude postupováno podle trestního ustanovení § 21 o statistice zahraničního obchodu.
O stížnosti nss uvážil: — — —
Z povinnosti úřední a k vývodům odv. spisu žal. úřadu bylo se nss-u zabývati otázkou, lze-li výnos žal. úřadu z 22. září 1928 pokládati za rozhodnutí neb opatření ve smyslu § 2 zák. o ss, a v kladném případě, šlo-li o rozhodnutí konečné (§ 5 zák. o ss). — Č. 8642 —
Dle § 9 zák. č. 235/22 rozhodne, vznikne-li pochybnost, zdali podle tohoto zák. se má statistické hlášení učiniti nebo statistický poplatek platiti čili nic a v jaké částce, s konečnou platností stát. úřad stát. — Z ustanovení tohoto plyne, že stát. úřad stát. jest povolán rozhodovati s konečnou platností ve všech případech, kde vzejde nějaká pochybnost o ... výši poplatku; není tedy stát. úřad stát. povolán k rozhodnutí toliko tehdy, když strana sama se tohoto rozhodnutí dovolá, nýbrž i tam, kde úřady v § 3 jmenované si vyžádají od stát. úřadu stát. autoritativní výklad předpisů zákona resp. prov. nař. č. 328/22. Nehledě ani k tomu, že zákon sám užívá výrazu »rozhodne«, plyne i z povahy výroku v uvedeném směru učiněného, že se jím upravuje v určitém směru právní posice strany, povinné k zaplacení stát. poplatku, a že tudíž jde o rozhodnutí v techn. slova smyslu. V důsledku toho nutno každý výrok stát. úřadu stát., učiněný za tím účelem, aby byly odklizeny pochybnosti nastalé u úřadů v § 3 jmenovaných, resp. aby byla odstraněna nesprávná prakse těchto úřadů, kvalifikovati za rozhodnutí ve smyslu cit. § 9 a to za rozhodnutí konečné, ovšem v poměru vůči určité straně jen potud, pokud byl výrok takový straně doručen. — — —
Z uvedeného jde, že žal. úřad chtěl nař. výnosem odstraniti vzešlé pochybnosti stran výše poplatku, resp. že chtěl upraviti dosavadní praksi po jeho názoru nesprávnou, čili že použil pravomoci mu §em 9 k rozhodování dané, při čemž jest lhostejno, jaká byla stilisace tohoto výnosu, kdyžtě jedině záleží na právní povaze tohoto výroku v oné formě, v jaké vůči straně byl vydán a jí doručen.
Má-li žal. úřad za to, že o rozhodnutí ve smyslu § 2 zák. o ss lze mluviti jen tehdy, byla-li určitá záležitost vznesena stranou in judicium, jest na omylu, neb nehledě ani k tomu, že textace § 9 zák. č. 235/22 dle shora uvedeného in concreto takovýto výklad vylučuje, může i výrokem učiněným z moci úřední, tedy bez podnětu strany, býti založena neb určena právní posice strany a tím zasaženo do právní sféry její, jak to právě § 2 zák. o ss předpokládá.
Jde tudíž v daném případě o rozhodnutí stát. úřadu stát. ve smyslu cit. § 9, jež jest konečné, a je proto stížnost přípustná.
Ve věci shledal nss bezdůvodnou námitku stížnosti, opírající se o mezinárodní smlouvu mezi Maďarkem a Československem, poněvadž smlouvy mezinárodní nejsou — jak nss ustáleně judikuje — samy o sobě základem práv jednotlivců, nýbrž k tomu, aby jednotlivci mohli opírati svoje subj. práva o předpisy mezinárodních smluv je zapotřebí zvláštního vnitrostátního aktu, jímž se taková úmluva prohlašuje a stává součástí právního řádu vnitrostátního; ostatně by st-lka nemohla z obsahu této smlouvy vůbec nic dovozovati pro své stanovisko, poněvadž dle čl. 11 dovolávané smlouvy jest vybírání statistického poplatku výslovně připuštěno, aniž co do jeho výše a modalit vybírání jest něco zvláštního stanoveno.
Obě strany vycházejí z toho, že pro vznik povinnosti, platiti z dopravovaného kamene statistický poplatek, je rozhodující jeho doprava přes státní hranice, jak se děje ve vlacích zvláštní úzkokolejní polní dráhy, složených z parní lokomotivy a určitého počtu vagonetů, z nichž — Č. 8642 —
každý obsahuje ca 2 500 kg kamene. Mezi stranami jest také nesporno, že kámen, o jehož vývoz jde, spadá pod věci hromadné ve smyslu § 45 odst. 2 a) γ prov. nař. č. 328/22, které jsou z ustanovení předchozího odstavce α aβ vyjmuty. Pro tyto věci stanoví cit. nařízení statistický poplatek na 5 Kč »za každých 10 tun zásilky (§ 18 nař.), ze zbytku převyšujícího 10 tun anebo jich násobek jest zapraviti stát. poplatek 1 Kč za každých 1 000 kg nebo jich část, nikoliv však více než 5 Kč«. Spor jde tudíž v daném případě jen o to, co jest rozuměti výrazem »zásilka«.
Dovolávaje se definice dané v § 18 bodu b) cit. nař., že totiž »za zásilku se pokládá množství zboží, které při vývozu se jen s jedním nákladním dokladem odevzdá dopravnímu podniku k přepravě nebo dodá výstupnímu celnímu úřadu k výstupnímu celnímu řízení,«328/1922 sb., § 18.lit.b dospívá žal. úřad vzhledem k okolnosti, že jde o soukromou železnici, kde se vůbec žádné nákladní dokumenty nevyhotovují a tudíž chybí základní kriterium, k tomu, že nutno pomocí analogie vykonstruovati pojem zásilky takto: Kdyby úzkokolejná dráha přes státní hranici byla drahou veřejnou/musely by se pro zboží po této dráze dopravované vyhotovovati nákladní listy a to pro každou vagonovou zásilku s nákladem kamene zvláštní nákladní list, a tvořil by pak jeden vagon jednu zásilku, z něhož by se vybíral stát. poplatek ve smyslu § 43, 2 a) γ ve výši 5 Kč, při čemž jest nerozhodno, že váha zboží jednoho vagonu nedosahuje 10 tun. Stížnost naproti tomu hájí stanovisko, že celou vlakovou soupravu nutno pokládati za jednu zásilku ve smyslu § 18, takže z každých 10 tun této zásilky jest platiti 5 Kč stát. poplatku.
Žal. úřadu jest přisvědčiti potud, pokud vychází z toho, že s definicí »zásilky«,uvedené v § 18 cit. nař. nelze v daném případě vystačiti, poněvadž žádné z kriterií zde vytčených se na sporný vývoz kamene nehodí. Avšak závěr žal. úřadu z této okolnosti čerpaný neuznal nss správným.
Cit. § 18 nedefinuje pojem zásilky dle nějakých objektivních znaků, nýbrž operuje s určitou pomůckou, fikcí, uváděje, že za zásilku pokládá se ono množství zboží, které při dovozu nebo průvozu dodá se celnímu úřadu k celnímu odbavení s jedním celním dokladem (bod a]) a při vývozu se jen s jedním nákladním dokladem odevzdá dopravnímu podniku k přepravě nebo dodá výstupnímu celnímu úřadu k výstupnímu celnímu řízení (bod b]). O kvalifikaci »zásilky« ve smyslu tohoto nařízení rozhoduje tudíž, nehledě k ostatním případům, které zde nepřicházejí v úvahu, ten konkrétní fakt, že dotyčné množství zboží bylo odevzdáno s jedním nákladním dokladem dopravnímu podniku k přepravě nebo dodáno výstupnímu celnímu úřadu k výstupnímu celnímu řízení, a jen v tomto případě jde o zásilku, jakou má na mysli § 18 bod b). Ježto vl. nař. pojem zásilky v bodě b) určuje výslovně jen pro případ, kde se vyhotovuje nákladní doklad, nelze definici »zásilky« danou jen pro jeden druh případů upotřebiti analogicky také na případy jiné, kde nákladní doklad se nevydává.
Nevystačí-li se však s definicí »zásilky« obsaženou v § 18, nutno tam, kde nesporně jde o vývoz hromadného zboží podléhající statistickému poplatku, vykládati výraz »zásilka« dle běžného významu tohoto — Č. 8643 —
slova. Tu však znamená tento výraz ono množství určitého zboží, které jako jeden celek najednou jest dopravováno.
V daném případě jest nesporno, že stěžující si společnost přepravovala kámen přes hranice ve vlacích pozůstávajících z většího počtu malých vagonů (t. zv. vagonetů) naložených kamenem; ve smyslu hořejších výkladů nutno tedy v daném případě pokládati za »zásilku« vždy celý takovýto »vlak«, zároveň dopravovaný a odevzdaný celnímu úřadu k celnímu řízení.
Jestliže tedy žal. úřad vycházel z opačného názoru, že totiž za »zásilku« nutno analogickým použitím ustanovení § 18 cit. nař. pokládati každý jednotlivý vagonet takového »vlaku« polní dráhy st-lčiny, posoudil věc po stránce právní nesprávně, pročež bylo nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 8642. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 852-855.