Čís. 812.Pod pojem zprznění ve smyslu § 128 tr. zák. spadá jakékoliv zneužití těla dítěte, jakmile jest způsobilé, by vedlo k pohlavnímu ukojení, ba i jen k podráždění pachatele. (Rozh. ze dne 24. dubna 1922, Kr I 823/21.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku zemského trestního soudu v Praze ze dne 27. května 1921, pokud jím stěžovatel uznán byl vinným zločinem zprznění dle § 128 tr. zák. Důvody: Zmateční stížnost obžalovaného brojí jen proti odsouzení pro zločin dle § 128 tr. zák. z důvodu § 281 čís. 9 a) tr. ř. dovozujíc, že pouhé ohmatávání stehýnek dítěte, při němž se ani přirození jeho nebylo dotknuto, neopodstatňuje předpokladů § 128 tr. zák. a mohlo by nejvýše, při velmi přísném posouzení věci, spadati pod § 516 tr. zák. Než napadené odchylné právní stanovisko rozsudku vyhovuje zákonu; § 128 tr. zák. omezuje necudnou činnost pachatelovu záporně jen potud, že nesmí jíti o pohlavní zneužití dítěte rázu, uvedeného v § 127 tr. zák., ježto by pak v úvahu přišel tento, těžší tresty ukládající předpis zákonný. Jinak opodstatňuje skutkovou podstatu zločinu dle § 128 tr. zák. každá, za účelem pohlavního ukojení předsevzatá činnost pachatelova, jež vůbec spadati může pod pojem pohlavního zneužití. Sem však spadá každé za uvedeným cílem předsevzaté zneužití těla dotyčné osoby ve věku dětském, jakmile vůbec jest způsobilé, aby vedlo k pohlavnímu ukojení, ba i jen k podráždění. Netřeba proto, by zneužití stalo se přímo na pohlavním ústroji oběti, stačí i každý jiný, dle zkušenosti témuž cíli sloužící dotek těla, tedy i v tomto případě zjištěné ohmatávání stehen okolo přirození. O pouhém přestupku dle § 516 tr. zák. nemůže tu býti více řeči, tento mohl by po případě se zločinem dle § 128 tr. zák. jen konkurovati.