NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3756.

Úrazové pojišťování. — Hornictví: * Příspěvky ošacovací a chlebové, vyplácené horníkům po zavedení jednotného příplatku k cenám uhlí »na sociální zlepšení, jsou součástkou mzdy ve smyslu § 8 úraz. zákona z 10. dubna 1919 č. 207 Sb.
(Nález ze dne 16. června 1924 č. 10983).
Věc: Těžarstvo . .. v G. proti ministerstvu sociální péče (za zúčastněnou úraz. pojišťovnu dělnickou Dr. Frant. Trnka) o úrazové pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem úrazové pojišťovny dělnické v Praze z 13. března 1922 byl z podniku Uhelná těžba z dolu... v G. stanoven za příspěvková období 1919/11 až včetně 1921/11 pojistný příspěvek obnosem 15 334 Kč 67 h se 4% úroky ode dne splatnosti do 15. března per 862 Kč 39 h, dohromady 16 197 Kč 06 h kromě dalších 4% úroků z prodlení.
Proti tomuto výměru podalo . . .-ské těžařstvo v G. odpor k zsp-é v Praze uvádějíc, že opatřovací příspěvky a příspěvky chlebové neprávem byly pojaty do základu příspěvkového, ježto zaplaceny byly dělníkům ze zvláštních fondů vládou povolených a nejsou v žádné souvislosti se mzdou.
Rozhodnutím z 2 listopadu 1922 zsp odporu nevyhověla, poněvadž do započítatelné mzdy jest po rozumu úrazového zákona pojmouti veškeré požitky, na něž má pojištěnec na základě pracovního poměru právní nárok. Takovými požitky jsou též »opatřovací příspěvky«, jež se jeví býti pouhým přizpůsobením se mzdy nebo služného drahotním poměrům.
Odvolání, jež stěžující si těžařstvo proti tomu podalo, min. soc. péče v dohodě s min. veř. prací nař. rozhodnutím nevyhovělo s tím, že do započítatelné mzdy musí býti započítány i požitky a příjmy, jichž se zaměstnancům dostává od osob třetích, jako zpropitné, měřičné, šrůtky atd. a proto musí do úhrnného výdělku započteny býti i opatřovací a chlebové příspěvky poskytované ze zvláštních fondů, vzniklých z přirážek k cenám uhlí, jež neplatila firma, nýbrž konsumenti.
Stížnost u tohoto soudu podaná namítá, že nař. rozhodnutí odporuje předpisu § 8 zák. o úrazovém pojištění ve znění novely z 10. dubna 1919 č. 207 Sb., neboť počítá do mzdy, základu pro vyměření pojistného (§ 16) i řečené příspěvky, ač tyto nejsou odměnou za vykonanou práci, nýbrž poskytovány byly z důvodů veřejných a to nikoliv jen horníkům, nýbrž i členům jejich rodin.
0 stížnosti uvážil nss toto:
Jest arciť pravda, že vyplácení příspěvků, o něž jde, má svůj přímý původ v opatření vládních orgánů, které přihlížejíce k mimořádným poměrům způsobeným válkou a jejími následky, zejména ke zdražení potravin a jiných potřeb životních povolily vybírání zvláštních příplatků k cenám uhlí, jejichž výtěžek byl určen k tomu, aby se dostalo horníkům a jejich rodinám lacinější mouky, chleba a jiných životních potřeb (sr. na př. výnos min. veř. prací ve Vídni z 5. září 1918 č. 56271/ 8., výnosy min. veř. prací v Praze z 18. prosince 1920 č. 63295 a z 23. prosince 1920 č. 65058).
I když lze připustiti, že státní správa vydávajíc tato opatření sledovala i účely veřejné, zabezpečiti řádnou a možno-li zvýšenou těžbu uhlí pro potřeby veřejnosti, nelze nijak popříti, že příspěvky z výtěžku oněch příplatků vyplácené v podstatě své nebyly ničím jiným než zvýšením mzdy, která podle povahy své jest určena k tomu, aby zabezpečila pracujícímu živobytí. Nelze připustiti, že by příspěvky ty — jak tvrdí stížnost — neměly co činiti s pracovním poměrem jednotlivého zaměstnance; neboť nebyly vypláceny komukoliv, nýbrž toliko horníkům v tom kterém závodě zaměstnaným a s hlediska subjektivního byl právě dů- vodem vyplácení jich pracovní poměr k tomu kterému závodu.
Na této povaze řečených příspěvků nemůže měniti ničeho onen zvláštní způsob, jejž volila státní správa, aby docíleno bylo účelu jí sledovaného, zejména že úhrada opatřena z příplatků k cenám uhlí, že příplatky byly v zájmu podniků samých zvláště účtovány a pro celý horní revír zvláště spravovány. Zejména jasně nasvědčuji lomu události, jež předcházely vydání shora cit. výnosu min. veř. prací z 18. prosince 1920 č. 63295, jímž zaveden t. zv. »příplatek na sociální zlepšení«; mezi organisacemi těžařů a horníků z obvodu báňského revírního úřadu v K. ujednáno bylo zvýšení mezd za předpokladu, že potřeba z něho vyplývající bude kryta z příplatku k cenám uhlí, jehož povolení se organisace těžařů podáním ze 24. listopadu 1920 domáhala, a této žádosti bylo vyhověno výše cit. výnosem, čímž splněn též předpoklad zmíněného ujednání.
Rovněž jest pro posouzení povahy řečených příspěvků bez právniho významu okolnost, že příspěvky byly vypláceny nejen horníkům samým, nýbrž i členům jejich rodin; neboť vzpomenuté mimořádné poměry za války i po ní byly příčinou, že mzdy a služné postupem doby nebyly stanoveny — jako v dobách normálních — jen s hlediska pracovní výkonnosti zaměstnance samého, nýbrž ve formě různých příplatků i se zřetelem k počtu členů jeho rodiny, poněvadž jest právě účelem mzdy a služného, aby zaměstnanec z něho krýti mohl životní potřeby své i své rodiny.
Uváží-li se konečně, že účelem úrazového pojištění jest podle § 5 úraz. zák. nahraditi škodu způsobenou tělesným úrazem aneb úmrtím pojištěnce ve způsobu renty přiměřené k pracovnímu výdělku, pak jest z toho se zřetelem k předpisu cit. § 8 patrno, že do základu jak pro výměru škody tak pro vyměření pojistného (§ 16) nenáleží počítati toliko čistou mzdu (podle výkonu práce), nýbrž i veškeré příplatky k ní, kterých se zaměstnanci dostává právě proto, že jest v určitém závodě za mzdu zaměstnán, a s nimiž jako se součástkou mzdy může právem počítati.
Jestliže žal. úřad v daném případě řečené příspěvky započetl do základu pro vyměření pojistného, neshledal nss, že by nař. rozhodnutí odporovalo zákonu anebo se zakládalo na vadném řízení.
Bylo proto stížnost zamítnouti.

Citace:

č. 3756. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 113-115.