NPD documents search: Zprávy Právnické jednoty moravské, 17 (1908) - Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.

Právník = P. — Právnické Rozhledy = P. R. — Allg. österr. Gerichtszeitung — G. Z. — Příloha k min. věstníku — off. — Juristische Blätter = J. B. Österr. Richterzeitung = R. Z., příl. A.-H., Notariatszeitung: N. Z. — Gerichtshalle = G. H. (Připojená čísla znamenají stránky dot. časop., u min. věstn. běžná čísla rozhodnutí.)

A. Z práva občanského.

15. § 63. obč. Složení slavných slibů řeholních činí manželství i tehdy neplatným, jestliže dotyčný z řádu vystoupil a své náboženství změnil (z 19. února 1907, č. 2055, Z. B. 69 z r. 1908).
16. § 64. Neplatnost manželství uzavřeného mezi křesťankou-Rakušankou a židem-cizozemcem, mělo-li býti v manželství v tuzemsku pokračováno (z 8. října 1907, č. 11581, Z. B. 43 z r. 1908).
17. § 111. Jestliže manželství dvou rakouských příslušníků-katolíků v tuzemsku uzavřené bylo rakouským soudcem od stolu a lože rozvedeno, rozvedená manželka pak stala se uherskou státní občankou a uherskými soudy si vymohla rozloučení svého prvního manželství a pak zase v Uhersku za uherského příslušníka-katolíka za živobytí svého prvního manžela se provdala, jest druhé manželství i v Rakousku platné (z 17. prosince 1907, č. 15469, J. Bl. 81 z r. 1908).
18. § 143. Subsidiární povinnost matky, resp. děda a báby, starati se o výživu a vychování dětí, může nastati již tehdy, snaží-li se otec proti právu této povinnosti se zbaviti (z 19. června 1906, č. 10227, off. 1022).
19. § 469. Odvolávání se na § 469. jest vyloučeno jak v případě § 308. ex. ř. tak i v případě § 316. ex. ř. (z 8. května 1907, č. 2957, J. B. 94 z r. 1908).
20. § 550. Jde-li o zažalování pohledávky pozůstalostní, jež vyšla na jevo až po odevzdání, může každý jednotlivý spoludědic sám žalobu podati (z 4. června 1907, č. 7082, P. 649).
21. § 565. Výhrůžka, již učinil syn měsíc před zřízením poslední vůle, že zůstavitelka nebude míti pokoje v hrobě, neodkáže-li mu jistou sumu, může zakládati důvod neplatnosti pořízení pro donucení (z 17. dubna 1907, č. 3205, P. 798).
22. § 932. Přiznal-li prodavatel třeba z omylu na reklamaci kupitelovu vady domnělé, jest práv ze škody, jakoby tu vady skutečně byly (§ 876. ob. z. — z 6. srpna 1907, č. 10352, P. 19 z r. 1908).
23. § 1152. Pro posouzení nároku na mzdu, který schovanka o námezdní smlouvu mlčky uzavřenou opírá, jest důležito, zda-li měla v domě pěstounů postavení služky a nikoliv člena rodiny, dále zda-li hospodářské poměry pěstounů vůbec vyžadovaly neb připouštěly, aby služka skutečně byla držena, placena a pracovní síla byla využitkována (dv. dekr. z 1. dubna 1813, sv. 40., č. 32 pol. sb. z. — z 12. listopadu 1907, č. 14053, J. B. 69 z r. 1908).
24. § 1327. Ustanovením tohoto § nejsou nuzní rodičové usmrceného vyloučeni z nároku na náhradu (z 19. června 1906, č. 7169, off. 1021).
25. § 1431. Byly-li peníze, jako domněle povinnému příslušící u třetí osoby přes jeho odpor zabaveny a vymáhajícímu věřiteli vydány, přísluší vlastníku právo, žádati vrácení jich po vym. věřiteli (z 15. října 1907, č. 9918, Z. B. 51 z r. 1908).
26. Ručení dráhy. Dráha neručí za poškození cestujícího které si způsobil z vlastní neopatrnosti přivřením dveří (z 10. července 1907, č. 9217, Z. B. 66, z 22. října 1907, č. 11333, Z. B. 67 z r. 1908). Podle § 10. lit. b) min. nař. z 14. září 1854, č. 238 ř. z. jsou železniční podniky povinny hraditi toliko škodu způsobenou stavbou dráhy, nikoliv ale ztrátu výhod a faktických prospěchů, jaké spočívají v intensivnějším využitkování majetků sousedů a súčastněných (z 4. ledna 1907, č. 20348, P. 839).

B. Z práva směnečního, obchodního, konkursního a společenstevního.

7. čl. 22. obch. z. Nepřípustno jest převésti firmu dosud v obchodním rejstříku nezapsanou (čl. 16. a 24. obch. z. — z 10. prosince 1907, č. 15524, J. B. 107 z r. 1908).
8. čl. 228. K obchodnímu rejstříku odštěpného závodu akc. společnosti přihlásiti jest jak členy představenstva spolu s podpisem jich, znamenáním firmy i legitimací jich zřízení, tak i každou změnu ohledně členů představenstva nastalou (čl. 212. obch. z. — z 28. prosince 1906, č. 20585, P. 613 z r. 1907), rovněž i prokuru (z 3. září 1907, č. 11332, Z. B. 75 z r. 1908).
9. čl. 356. Náhradu škody pro neplnění nelze žádati bez předchozího poskytnutí dodatečné lhůty a oznámení volby ve smyslu čl. 355. obch. z. (z 12. listopadu 1907, č. 11994, Z. B. 76 z r. 1908).
10. § 58. konk. ř. Uvalil-li příslušný soud konkurs na veškeré allodní jmění dlužníka, vztahuje se konkurs ten i na jeho jmění firemní, třeba v obvodu jiného soudu se nalézající (z 18. června 1907, č. 8172, P. 842).
11. § 189. Konkurs na jmění společenstva s neobmezeným ručením uvalený lze zrušiti, i když repartiční řízení dosud nebylo skončeno (§§ 61. až 70. zák. o společenstvech, z 17. července 1906, č. 12005, off. 1027).

C. Z řízení sporného a exekučního.

26. § 1. jur. n. O povinnosti děda a báby vyživovati vnuky dlužno rozhodovati officiosním řízením (z 19. června 1906, č. 10227, off. 1022).
27. § 51. Žaloby na úhradu škody způsobené neoprávněným zabavením pro zasahování do práva na známku nepatří před soudy obchodní (zák. z 6. ledna 1890, č. 19 ř. z., ze dne 20. června 1906, č. 10160, off 1023).
28. § 71. Ku prohlášení nezletilé osoby moci otcovské podrobené za mrtvou, příslušným jest sborový soud první stolice, v jehož obvodu se posledně zdržovala, nikoliv soud dle § 66. a 71. c. ř. s. určený (§ 1. zák. z 16. února 1883, č. 20 ř. z. — ze dne 12. února 1907, č. j. Nd 273/7 P. 687).
29. § 76. Tuzemské soudy nejsou příslušný k rozhodování platnosti manželství, které cizozemci v cizozemsku uzavřeli a to ani tehdy, měli-li tito před i po uzavření sňatku své řádné bydliště v tuzemsku (§ 42. j. n. — z 16. května 1907, č. 3545, J. B. 83 z roku 1908).
30. § 88. Při jednotném obchodě stačí k odůvodnění soudu faktury, jestliže faktura s první částečnou dodávkou zaslána a doložkou dle § 88., odst. 2. j. n. opatřená od odpůrce bez námitky byla přijata a sice i pro další částečné dodávky; znění těchto posledních faktur jest nerozhodným (z 12. listopadu 1907, č. 14372, J. B. 70 z r. 1908).
31. § 101. Zákonným splništěm dle § 35., odst. 1. uherského zákona LIV ex 1868 jest při placení kupitelem místo obchodního závodu neb bydliště věřitele (prodávajícího) (§ 88. jur. n. — z 3. září 1907, č. 10651, J. B. 107 z r. 1908).
32. Otázka jazyková. Všechny soudy v Čechách jsou povinny přijímati podání v obou jazycích zemských a vyřizovati je v jazyku podání (z 21. ledna 1908, č. R. II. 20/8, P. 101).
33. § 45. c. ř. s. Exekventa stihnou útraty žaloby exscisní i tenkráte, když exscindent ani před žalobou ani v žalobě neuvedl, ač k tomu byl vyzván, právního důvodu, na jehož základě předmětů těch nabyl a exekvent při prvním roku nárok žalobní uzná; stačí, když žalobce před podáním žaloby označí vymáhajícímu věřiteli předměty, jež vindikovati hodlá s vyzváním, aby od vedení exekuce na ně upustil (z 19. února 1907, č. 1959, P. 717).
34. § 54. Odpůrce odvolatelův, jenž nepodal sdělení dle § 468., odst. 2. c. ř. s. nemůže žádati náklady řízení odvolacího, bylo-li odvolání zamítnuto v sezení neveřejném; analogie § 484., odst. 3. c. ř. s. neplatí (z 4. června 1907, č. 7608, P. 71 z r. 1908).
35. § 106. Chyby, jež sběhly se při doručení žaloby a předvolání k roku, činí rozsudek pro zmeškání jen tehdy zmatečným, když učinily straně nemožným projednávati před soudem; ani doručení k vlastním rukám není tedy naprosto nutným požadavkem platnosti řízení (§ 477., odst. 4. c. ř. s. — z 17. dubna 1907, č. 3205, P. 798).
36. § 227. Žádání za rozvod manželství a za poskytování výživy lze spojiti v jednu žalobu (z 8. ledna 1907, č. 21347, P. 615).
37. § 233. Žalobu o rozvod manželství z viny druhého manžela nelze proto zamítnouti, že jest již spor zahájen o žalobě tohoto manžela o rozvod z viny manžela nyní žalujícího (z 28. prosince 1906, č. 20646, P. 720 z r. 1907).
38. § 235. Změna žádání o prohlášení neplatnosti celého posledního pořízení v prosbu, aby pořízení to pouze ohledně peněžitého odkazu stanoveného pro žalovaného bylo prohlášeno neplatným, není obmezením, nýbrž změnou žaloby (z 17. dubna 1907, č. 3205, P. 798).
39. § 398. Ve sporech o rozvod manželství lze vyhlásiti rozsudek pro zmeškání následkem nepodání odpovědi na žalobu (§ 6. dvor. dekr. ze dne 23. srpna 1819, č. 1595 sb. z. s. — z 27. srpna 1907, č. 10987, P. 682).
40. § 409. Také pro povinnost vnuceného správce, zaplatiti dluh z výtěžků správy, dlužno v rozsudku stanoviti lhůtu 14denní (z 15. června 1906, č. 9839, off. 1020). 41. § 524. Předpis § 524. o neodkládacím účinku rekursu platí i pro rekursy, které podány byly podle § 55. c. ř. s. proti rozhodnutí o nákladech rozepře, obsaženému v rozsudku (§ 409. c. ř. s., z 30. dubna 1907, č. 5662, P. 689).
42. § 553. Ze zrušení směnečného platebního rozkazu na námitku rei judicatae, třeba toto zrušení vysloveno bylo ve formě rozsudku, lze podati pouze rekurs a nikoliv odvolání; ku stížnosti odpůrce odvolatele lze prohlásiti odvolání za nepřípustné (ze 6. listopadu 1907, č. 1399, J. B. 95, Z. B. 254 z r. 1908).
43. čl. IX., č. 10 uv. z. k ex. ř. Při vyšetření toho, jaká část platu obchodního cestujícího jest z exekuce vyloučena, sluší hleděti též na jeho cestovní diety (z 19. září 1906, č. 15639, P. 836 z roku 1907).
44. § 10. ex. ř. Ohledně passivní legitimace při žalobě dle § 10. viz rozh. z 24. května 1907, č. 6407, P. 691.
45. § 113. Další výlohy vzešlé vnucenému správci teprve po skončení vnucené správy, jež mají svůj původ ve vedení správy, dlužno mu nahraditi z přebytků správy, byly-li v čas, t. j. nejpozději při stání k rozvrhu přebytků položenému ohlášeny (z 31. července 1907, č. 10000, J. B. 71 z r. 1908).

D. Z řízení nesporného a knihovního.

4. § 130. nesp. říz. Prohlášení pozůstalosti za kudukční předpokládá souhlas finanční prokuratury (dv. dekr. z 12. října 1835, č. 90 sb. z. s. a z 18. května 1825, č. 170 sb. z. s. — z 20. února 1907, č. 1831, N. Z. 203 z r. 1907).
5. § 9. knih. z. Závazek, kterým se vlastník domu vzdává nároku na náhradu škody dolováním způsobené, lze do knih zapsati; jest to obmezení vlastnického práva (§ 358. a 307. obč. z. — z 31. července 1907, č. 10017, P. 866), jest to služebnost (§ 472. a 482. obč. z. — z 10. září 1907, č. 11852, P. 869 z r. 1908, Z. B. 51 z r. 1908).
6. § 37. zák. ze dne 5. prosince 1874, č. 92 z. z. pro Čechy. V řízení za účelem doplnění pozemkové knihy nelze soudním opatřením odporovati rekursem; pouze praesidium soudu má je z úřední povinnosti přezkoumati (z 7. května 1907, č. 5927, N. Z. 218 z r. 1907).

Citace:

Přehled civilních rozhodnutí c. k. nejvyšš. soudu v jiných časopisech uveřejněných.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1908, svazek/ročník 17, číslo/sešit 2, s. 117-121.