Pojistka.
221

Pojistka

(police).
1.

Pojem

.
Pojistka je listina, v níž určena jsou bližší ustanovení smlouvy pojišťovací. Podle toho, zda pojištění odnáší se proti ohni, krupobití, či na život, úraz na suchu nebo na moři, proti moru nebo jinakým úrazům osob a věcí, různí se pojištění na několik druhů.
Mylný jest náhled, že ku platnosti smlouvy pojišťovací nutným jest písemné její sdělání; toto má jen zpravidla místo, pokud pojištěnému musí býti vyhotovena k jeho žádosti dotyčná listina (pojistka) obsahující hlavní body smlouvy. Smlouva může však již dříve ústní úmluvou nebo tím státi se hotovou (perfektní), že písemný pojišťovací návrh pojištěným pořízený pojišťovatel výslovně nebo mlčky přijme. Tato forma smlouvy pojišťovací vešla tak do zvyku, že nejvyšší dvůr soudní v jednom rozhodnutí ze dne 20. prosince 1864 (časop. »Ger. Halle« r. 1865 č. 74) vyslovil se v ten smysl, že G. H. X (1865), č. 74. Tak jest tomu ovšem všude tam, kde sluší smlouvu pojišťovací pojímati jakožto obchod, a kde zachování zvyklosti obchodní zákon sám předepisuje. Jinak však věc se má v případu, kde není obchodu (jako při vzájemném pojištění, rozh. ze dne 30. března 1881, Kn. judik. č. 110) a kde zvyklosti obchodní na váhu nepadají. Zde rozhodnou jest toliko shoda slibu a přijetí jeho bez ohledu na formu projevu (§§ 861—863 o. o. z.). Proto pouhé vyplacení a přijetí premie ještě nestačí ku platnosti smlouvy (rozh. ze dne 20. prosince 1864 č. 8843 (časop. »Ger.-H.“ č. 74). Není úplně správným názor, jakoby smlouva pojišťovací uzavřena byla teprve doručením pojistky straně (cit. rozh. ze dne 20. prosince 1864). I v tomto případu měla by dotyčná Pojistka.
zvyklost význam jen při ryzích obchodech. Při jednáních, která jen dle občanského práva lze posuzovati, bude možno souditi na dobu uzavření smlouvy jedině z obsahu učiněné úmluvy. Obsahuje-li již ústní úmluva mezi stranami oprávněnými k uzavření jejímu podstatné kusy smlouvy a nevyhradí-li se ani výslovně ani mlčky (třeba poukázáním na platné statuty) písemná forma, lze smlouvu uzavříti též ústně. Závazným jednáním na straně pojišťovny jest předchozí usnesení a nikoli jeho notifikace (rozh. ze dne 17. ledna 1878 č. 10093).
V praxi stanoví se — aby zachována byla stejnoměrnost při posuzování momentu uzavření smlouvy — modus procedendi při uzavírání obyčejně stanovami; podle těch má podati obyčejně pojištěný písemný návrh, ve kterém se již předem podrobuje všem předpisům stanov, a jímž tak dlouho jest vázán, dokud ho pojišťovatel nepřijme nebo nezamítne. Přijme-li pojišťovatel předem již nebo později teprve návrh ten, jest smlouva platně uzavřena, při čemž pojištěnému přísluší nárok na vydání pojistky jakožto písemného důkazu. Slibuje-li pojištěný již v návrhu svém podrobiti se statutárním ustanovením, tvoří tato ustanovení integrující část uzavřené smlouvy (vydané pojistky), která váže pojištěného, ježto jeho povinností jest poučiti se o obsahu těchto stanov. V statutárních ustanoveních společností pojišťovacích bývá též zhusta stanoveno, že výtah z ustanovení nebo všechna ustanovení statutární mají býti pojata do pojistky. Neobsahuje-li pak pojistka všech statutárních ustanovení a není-li ani v návrhu vysloveno, že pojištění má se státi ve smyslu stanov, ani v pojistce samé není poukázáno na to, že stanovy zavazují pojištěného, lze za to míti, že jen ona ustanovení jsou rozhodna která uvedena jsou v pojistce samé. Aby nebylo nijakých pochybností v tomto směru, mají ústavy pojišťovací předem postarati se o jasná ustanovení, kdežto pojištěný má se již předem důkladně poučiti o dosahu svých povinností a práv.
2.

Převod pojistky

.
Je-li pojistka listinou znějící na určitou osobu, jest převod její vyloučen. Zní-li pojistka na doručitele a není-li převod její výslovně zakázán, nevadí převedení pojistky nijaká zákonná překážka. Pojistky vydané o obchodech rovnati sluší obchodním papírům dle čl. 301— 305 obch. zák. a posuzovati je dle dotyčných ustanovení zákonných. Pokud přecházejí práva a povinnosti z pojistky plynoucí na dědice majitele pojistky, posuzovati jest dle zásad občanského práva a rozhodnouti dle toho, co majitel pojistky pořídil. Ve příčině ztráty pojistky viz čl. Amortisace listin.
3.

Právo poplatkové

.
Pojistky podléhají právu poplatkovému dle výše sumy, na kterou se stalo pojištění, a to dle stupnice II. (p. s. 57, F., popl. z). Pojišťovací ústavy mají měsíčně dodatečně zapravovati přímo poplatky z pojistek, ze všech dávek se opětujících a pojištěním vymíněných, ze všech náhrad škody a ze všech jiných dávek, který musí poskytnouti následkem události, u nich pojištěné. Poplatek sluší vyměřovati podle obnosu jednotlivé poplatné položky příjmu a vydání. Jedině vzájemným ústavům a podnikům zabývajícím se výlučně nebo nad to pojištěním dopravním (těmto podnikům jen ve příčině pojištění dopravního) dovoleno jest vyměřovati poplatek dle úhrnného obnosu všech praemií. Pojištění ústavů zaopatřovacích (t. j. opatřujících pohřby, podpory, péči o nemocné, invaliditu), pokud nesměřují ústavy tyto zároveň ku docílení zisku, jsou prosty poplatků co do prémií pojistek, prvních vkladů, opětujících se dávek a dávek takových, které nastávají, přihodí-li se událost, proti níž pojištěno bylo (p. s. 57, F. pozn. popl. zák.). Směnky o prémiích pojistek sluší jakožto samostatné listiny podrobiti poplatku; prosty jsou však poplatku jiné úpisy obsahující pouhé doplnění smlouvy pojišťovací (rozh. fin. min. ze dne 13. května 1879 č. 8318). Smlouvy o zajištění sluší zvláště podrobiti poplatku (nál. spr. soud. dv. ze dne 15. června 1878 č. 286). Pojišťovací ústavy mají poplatek zapravovati dle stupnice II. nikoli ze salda při zúčtování pohledávek a dluhů vzniklého, nýbrž z každé položky příjmu a vydání (rozh. spr. s. dv. ze dne 13. června 1882 č. 1443). Smlouvy o pojištění a o intercessi, kteréž jsou spojeny v jedné listině, podléhají pro sebe poplatku zvláštnímu (rozh. spr. s. dv. č. 3145). Pro povinnost poplatkovou jest bez významu, zda vyjednáno bylo pojištění za určitou cenu či vymíněna-li repartice její (rozh. spr. s. dv. ze dne 30. dubna 1887 č. 3512). Zvláštní ustanovení co do druhu a způsobu seznamenání poplatků při ústavech pojišťovacích obsahuje rozhod, min. fin. ze dne 28. dubna 1866 č. 18840 u p. s. 57 popl. zák.
Viz prof. Dra. Talíře Poplatky a kolky v Rakousku, Praha, 1896 (§ 52). Viz čl. Pojištění na život, Pojištění hospodářská.
Citace:
VESELÝ, František Xaver. Pojistka. Všeobecný slovník právní. Díl třetí. Padělání peněz - pych vodní. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1898, svazek/ročník 3, s. 237-239.