NPD documents search: Váž. civ., 14 (1932), sv. 1

Č. 9032.

Samospráva obecní: 1. Proti změně hranic, vyslovené zsv-em podle § 4 obec. zříz. česk., jest obec oprávněna se brániti jen potud, pokud by změnou hranic byla ohrožena její způsobilost plniti úkoly, zákonem na obec vznesené. — 2. Je rozhodnutí vlády, kterým nebyla povolena změna hranic obce podle zák. č. 117/21 a 406/22, schopno materielní právní moci?
(Nález ze dne 3. února 1931 č. 1537.)
Věc: Obec V. (adv. Dr. Jos. Čížek z Náchoda) proti zemskému správnímu výboru v Praze o změnu obecních hranic.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Podáním z 2. října 1923 žádala obec P. na základě § 4 obec. zříz. o povolení změny hranic mezi obcemi P. a V. v tom smyslu, aby parcely katastru v.-ského č. kat. ... byly z katastru obce V. vyloučeny a přiděleny do obvodu obce P. Tomuto podání předcházelo usnesení schůze obecního zastupitelstva a svolaného valného shromáždění občanů z P. z 27. července 1923 toho obsahu, aby se v záležitosti změny hranic, která byla výnosem min. vnitra ze dne 23. června 1923 vyřízena negativně, dále pokračovalo.
V řízení zahájeném o řečené žádosti prohlásila obec V., že nesouhlasí se změnou hranic, o niž obec P. žádá, a poukázala na to, že žádost obce P. je opakováním žádosti o změnu obecních hranic, která byla již pravoplatně zamítnuta výnosem min. vnitra z 23. června 1923, podle něhož vláda svým usnesením ze 14. června 1923 podle § 1 zák. č. 117/21 ve znění zák. č. 406/22 nevyhověla žádosti o změnu hranic vyloučením týchž pozemků, o něž jde nyní, poněvadž pro toto opatření není závažných důvodů. Jde tudíž o věc pravoplatně vyřízenou a poměry se od uvedeného rozhodnutí nezměnily. V dalších vývodech poukázáno mezi jiným také na to, že obec V. má vyšší přirážky než obec P. a odloučením části území by na své poplatní síle jistě utrpěla, neboť pak by občané v-ští platili z lesů, o něž jde, přirážky obci P.; pozemková daň z lesa, o nějž jde, činí 309,14 Kč.
Podle usnesení zsv v Praze z 9. ledna 1928 konáno pak dne 20. ledna 1928 místní šetření, v němž starosta obce P. se souhlasem ostatních přítomných zástupců této obce prohlásil, že obec P. trvá na své původní žádosti, dovolal se na doklad toho posledního usnesení obecního zastupitelstva z 12. ledna 1928, které zsv-u předloží do 8 dnů, a prohlásil, že obec P, jest ochotna v případě povolení žádané změny hranic odškodniti obec V. za ztrátu na přirážkách základně celkovým obnosem 6000 Kč. Starosta obce V. jménem této obce prohlásil, že trvá na původním naprosto odmítavém stanovisku v této věci. Obecní zastupitelstvo v P. se pak ve schůzi konané dne 25. ledna 1928 po projednání věci obec. fin. komisí a obecní radou usneslo, aby bylo obci V. dáno odškodné ve výši 6000 Kč. Obecní rada ve V. ve schůzi dne 12. února 1928 a obecní zastupitelstvo tamže ve schůzi dne 28. února 1928 se usnesly na žádanou změnu hranic nepřistoupiti a odškodnění nabízené obcí P. nepřijati.
Zsv pak nař. výnosem povolil se souhlasem zsp-é podle žádosti obce P. změnu hranic této obce s obcí V. způsobem vyznačeným ve vyjádření archivu map katastrálních z 25. května 1925 a za předpokladu, že podmínce obsažené v odst. 3 dotyčného vyjádření archivu map katastrálních bude vyhověno. Obec P. je podle usnesení svého zastupitelstva z 25. ledna 1928 povinna poskytnouti obci V. odškodné v částce 6000 Kč.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané obcí V. uvážil nss takto:
Ve stížnosti se na prvém místě namítá, že zsv znovu rozhodl ve věci, která byla již pravoplatně rozhodnuta usnesením vlády ze 14. června 1923, jež bylo intimováno výnosem min. vnitra z 23. června 1923. Tato námitka jest, — i kdyby se mohlo připustiti, že výrok, kterým se odepírá žádaná změna hranic, je vůbec schopen materielní právní moci — bezdůvodná již proto, že nař. rozhodnutí bylo vydáno za jiného právního stavu, t. j. podle § 4 česk. obec. zřízení, kdežto usnesení vlády spočívalo na výjimečných zák. č. 117/21 a 406/22, takže již z tohoto důvodu nelze o právní moci mluviti. Rovněž bezdůvodná je další námitka, že zsv nemohl povoliti změnu hranic, když nejvyšší správní orgán státu, totiž vláda, uznal změnu tu dříve neodůvodněnou. Jsa podle platného právního stavu povolán jako příslušný úřad rozhodovati o změně hranic obcí, má zsv stejné právní postavení jako za účinnosti cit. zákonů vláda, která rozhodovala právě také jen jako příslušný správní úřad, a není předpisu, podle něhož by zsv ve výkonu své kompetence byl nějak vázán dřívějším usnesením vlády.
Bezdůvodnými shledány též námitky, že nebyl prokázán souhlas majitelů pozemků, jichž se změna hranic dotýká, a že nebylo tu souhlasu obou zúčastněných obcí, jak je prý předpisem § 4 obec. zříz. odůvodněno. Pro souhlas stížností požadovaný není v předpisu § 4 obec. zříz. opory, neboť předpis ten povolení změny hranic na souhlas majitelů pozemků změnou hranic dotčených neváže, a na případ, že zúčastněné obce nebudou se změnou hranic srozuměny, zákon přímo pamatuje v odst. 2 § 4 zvláštním kompetenčním ustanovením.
Konečně vytýká stížnost, že nař. rozhodnutí není opatřeno důvody. K této námitce stačí poznamenati, že obec je oprávněna brániti se proti jednostranné změně hranic pouze potud, pokud by tím byla ohrožena její způsobilost plniti úkoly zákonem na obce vznesené, a že tudíž také jenom v tomto rozsahu jí příslušejí práva procesní (srov. Boh. A 8549/30). Stěžující si obec ani v adm. řízení netvrdila ani nyní netvrdí, že by změnou hranic byla ohrožena tato její soběstačnost, a zejména také nenamítá, že by nedostatkem důvodů nař. rozhodnutí byla její obrana právě v tomto směru ztížena; pak je však i tato námitka bezdůvodná.

Citace:

č. 11591. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 485-486.