NPD documents search: Boh. adm., 15 (1933), sv. 1

Č. 5014.

Jazykové právo: I. V otázce jazykového práva menšinového podle § 2 jaz. zák. nerozhodují poměry soudního okresu, v němž strana bydlí, nýbrž onoho okresu, v němž v konkrétním případě vzešel důvod příslušnosti úřadu. — II. Zda úřad právem či neprávem založil svoji příslušnost na tom kterém důvodu, nemůže býti řešeno ve sporu jazykovém při tom vzniklém. — III. § 2 jaz. zák. má na zřeteli soudní okresy, jak v době, o niž v určitém případě jde, jsou platně zřízeny.
(Nález ze dne 14. října 1925 č. 18889.)
Prejudikatura: Boh. 4585 adm. a j.
Věc: Luisa E. v N. proti ministerstvu spraveďnosti (min. místotaj. Dr. Jan Srb) o jazykové právo.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V trestní věci proti st-lce pro pokus zločinu podle § 65 tr. z. a § 2, odst. 2 zákona na ochranu republiky, vedené u sedrie v Bratislavě, podala strana vyšetřujícímu soudci sedrie v Bratislavě podání v jazyku maďarském. Výrokem z 20. prosince 1923 vyšetřující soudce toto podání odmítl a vrátil z toho důvodu, že v této věci není podle jaz. zák. maďarský jazyk přípustným, neboť příslušnost sedrie v Bratislavě dána jest tím, že jeden z trestných činů, jenž založil příslušnost sedrie v Bratislavě, spáchán byl v městě Bratislavě, tedy v soudním okrese, jenž nevykazuje maďarské jazykové menšiny kvalifikované podle § 2, odst. 2 jaz. zák. Strana učinila sice podání jazykem státním, zároveň však si stěžovala k sedrii v Bratislavě proti výroku vyšetřujícího soudce vytýkajíc, že podání nemělo býti in merito odmítnuto, nýbrž nejvýše vráceno k předložení v jazyku státním. Dne 21. ledna 1924 sedrie vyřkla, že vyšetřující soudce podle jaz. zákona správně z formálních důvodů podání odmítl a vrátil, aby předloženo bylo v jazyku státním.
Kromě toho stěžovala si strana proti výroku vyšetřujícího soudce k předsednictvu sedrie v Bratislavě, odvolávajíc se hlavně na to, že bydlí v menšinovém okrese maďarském a že podle jaz. zákona sluší posuzovati jazyková práva strany podle jejího bydliště, nikoli podle náhodné okolnosti, v obvodu kterého okr. soudu byl trestný čin spáchán. Předsednictví sedrie v Bratislavě zamítlo stížnost rozhodnutím z 2. ledna 1924, zdůrazňujíc, že podle jaz. zákona nezáleží vůbec na bydlišti strany, nýbrž na tom, v kterém soudním okrese byl spáchán trestný čin. Ježto v případě stížnosti po této stránce je rozhodný soudní okres bratislavský, nelze jazyk maďarský v této trestní věci pokládati za přípustný.
Strana obrátila se na představenstvo soudní tabule v Bratislavě stížností, v níž popírala, že by bratislavská sedrie v její věci vůbec byla kompetentní. Předsednictvo soudní tabule v Bratislavě rozhodnutím z 15. ledna 1924 stížnosti nevyhovělo, potvrdivši názor předchozích rozhodnutí, že jazykovou otázku v této věci sluší posuzovati podle soudního okresu bratislavského, který nemá menšiny maďarské, a zdůraznivši, že při řešení jazykového sporu ve smyslu § 7 jaz. zák. nemohou správní stolice řešiti otázku soudní kompetence.
Další stížnost, odvolávající se na předchozí vývody, zamítlo min. sprav. nař. rozhodnutím z těchto důvodů: 1. Jazykovou otázku sluší posuzovati podle jazykových poměrů soudního okresu, v němž zmístněn jest důvod soudní příslušnosti, nikoli podle soudního okresu, v němž jest bydliště strany. 2. V případě st-lčině jest soudním okresem rozhodným podle zásady ad I. vyslovené soudní okres bratislavský. 3. Soudní okres bratislavský nevykazuje 20% menšiny maďarské, a neize tudíž ve věcech, při nichž jazykovou otázku posuzovati sluší podle tohoto okresu, používati maďarského jazyka. 4. Orgány dohlédací nemohou se při řešení sporu dle § 7 jaz. zák. obírati otázkou příslušnosti soudu ke stihání trestného skutku.
Proti tomuto rozhodnutí čelí stížnost, o níž nss uvažoval takto:
ad 1. Nss již častěji měl příležitost vysloviti právní názor (srovnej Boh. 4585 adm.), že pro řešení otázky jazykového práva menšinového podle § 2 jaz. zák. jsou jazykové poměry soudního okresu, ve kterém bydlí st-l, naprosto nerozhodné, nýbrž že rozhodnými jsou poměry toho okresu soudního, v němž vzešel v konkrétním případě důvod příslušnosti úřadu nebo soudu. Na názoru tom setrval nss i v tomto případě, neshledav ničeho, co by správnost jeho mohlo uvésti v pochybnost.
ad 2. a 4. Není sporu o tom, že sedrie v Bratislavě založila svoji příslušnost na předpokladu, že trestný čin spáchán byl v obvodu okr. soudu v Bratislavě, v němž podle posledního sčítání lidu nesporně neobývá aspoň 20% státních občanů jazyka maďarského. Pro otázku, ve kterém okresu soudním v konkrétním případě důvod příslušnosti úřadu nebo soudu vzešel, je rozhodno, na kterém důvodu úřad neb soud svou příslušnost založil. Zdali právem či neprávem, nemůže býti řešeno ve sporu jazykovém, neboť v tomto sporu má procesní skutečnost, na jakém důvodu úřad neb soud svou příslušnost založil, funkci skutkové podstaty, na kterou jest nss dle § 6, odst. 1. zák. o ss zásadně vázán. Nemohl se tedy žal. úřad v řízení podle § 7 jaz. zák. a nemůže se také ani nss k stížnosti st-lčině zabývati námitkami jejími, jimiž tato kompetence je popírána.
ad 3. Ani tu nelze námitky st-lčiny uznati za důvodné. Ústavní listina ani jazykový zákon nevyslovily nikde — jak st-lka mylně za to má — zásadu, že soudními okresy, o kterých je řeč v § 2, odst. 2 jaz. zák., rozuměti jest okresy soudní v té podobě, jak existovaly v době vzniku mezinárodní smlouvy z 10. září 1919 v St. Germainu nebo v čas vzniku jaz. zákona t. j. (dle udání st-lčina) dne 10. září 1919 resp. 29. února 1920. Naopak jaz. zákon mluví v cit. § 2, odst. 2 zcela všeobecně v přítomném čase o soudech, jichž působnost se vztahuje na okres soudní podrobněji naznačené kvalifikace (ústavní listina — § 129 — vůbec v tom směru žádného ustanovení nemá), i nutno míti za to, že má na zřeteli soudní okresy v absolutním smyslu, to jest tak, jak v té které době, o niž v určitém případě jde, budou právě platně stanoveny. Že pak by obsah smlouvy St. Germainské samé, i kdyby skutečně obsahovala ustanovení, o jakých se st-lka zmiňuje, nemohl míti pro subjektivní jazyková práva stran v republice čsl. žádného rozhodujícího významu, vyslovil nss již častěji (srovnej na příklad nález Boh. 786 adm.) St-lka připouští, že v soudním okrese bratislavském v onom rozsahu, jak je zřízen podle vlád. nař. z 19. prosince 1921 č. 456 Sb., vstoupivšího v platnost ještě před vznikem tohoto jazykového sporu, neobývá podle posledního sčítání aspoň 20% státních občanů jazyka maďarského — nemá tedy nárok její na používání jazyka maďarského ve věci v tomto okrese vzešlé v § 2, odst. 2 jazyk. zák. opory.
Zamítavý výrok žal. úřadu nepříčí se tedy zákonu, a bylo stížnost proti němu podanou zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 5014. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 319-321.