NPD documents search: České právo, 10 (1928)

Ze síně promoční.
Koncem minulého měsíce byla konána na právnické fakultě promoce zajímavá tím, že promotorem byl profesor fakulty, promovendem jeho syn. Promotor pronesl při tom před přijetím slibu doktorandova krásná slova, která zasluhují, aby neupadla v zapomenutí a aby si je uvědomili všichni, kdo přijímají z rukou fakulty hodnost doktora práv. Promotor promluvil v podstatě takto:
»Zvolil sis povolání právnické. I při něm může ti býti to, k čemu jsi byl doma veden, dobrým vůdcem. Zachováš-li si vždy smysl pro povinnost a odpovědnost, budeš-li vždy svědomitě uvažovati a rozhodovati, nedáš se nikdy strhnouti k nespravedlnosti a ke stranickosti, a nedáš se nikdy do služeb nepravdy a nepoctivosti. Pak najdeš, vykonávaje své povolání, vždy to pravé vnitřní uspokojení, jež člověku dává duševní klid a štěstí; a zároveň budeš míti hřejivé vědomí, že dobře sloužíš svým bližním, svému státu a lidstvu.
Povolání právnické ne neprávem bývá srovnáváno s povoláním lékařským; právník je povolán mnohdy k tomu, aby léčil zla, jimiž lidská společnost trpí a jimiž klidné a nerušené soužití její bývá ohrožováno. A jako lékař, nevystačí ani právník jen s prostředky profylaktivními, nýbrž bývá nucen užíti i prostředků chirurgických. A tu často tvrdou rukou musí zasáhnouti v životní osudy svých bližních. Uloží-li ti život jednou i tuto povinnost, nezapomínej, že to, co svou činností spoluutváříš, není něco neživého, není snad pouhým předmětem úředníbo jednání, ale měj vždy na mysli, že to je člověk jako ty, že to je tvůj bližní, v jehož život snad bolestně zasahuješ, a že s jeho životem, s jeho osudem jsou spjaty osudy jiných, kteří se nijak neprovinili. Nespokojuj se tím, že mu ukážeš jen na studený předpis toho neb onoho zákona, ale dej mu zároveň znáti, že s ním cítíš jako jeho spolubližní. Spojovat se spravedlností i lidskost, toť to pravé a krásné. Tím i svou, mnohdy velmi tvrdou povinnost ulehčíš — a snad i v tom druhém vznítíš božskou jiskru, která v koutku jeho duše zavalena dříme, vštípíš mu vědomí, že nebylo lze jinak, smíříš ho s jeho osudem a snad i obrátíš na pravou cestu, čímž prokážeš i jemu i právnímu řádu i lidstvu službu nemalou.
Nyní ještě několik slov ode mne nejen jako otce, ale také jako člena profesorského sboru naší právnické fakulty. Osvědčil jsi vědomosti potřebné pro dosažení hodnosti doktorské ... Tím přinášíš si do života nutné základy. Je to cenná hřivna, která nesmí býti zakopána. Na těchto základech nutno ti nyní sebevzděláním a bedlivým sledováním života budovati a pracovati dále tak, aby tato hřivna vydlala užitek mnohonásobný.«
V. r.

Citace:

Ze síně promoční.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1926, svazek/ročník 7, číslo/sešit 4, s. 125-126.