Čís. 3510.


Odvolání do výroku o podmínečném odsouzení, jež nebylo přiznáno proto, že od odsouzení obžalovaného pro trestný čin spáchaný z pohnutek nízkých a nečestných neuplynulo dosud 10 let (§ 2 zákona čís, 562/1919), jest nepřípustné.

(Rozh. ze dne 5. června 1929, Zm I 686/28.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamitl v neveřejném zasedání zmateční stížnost obžalované do rozsudku krajského soudu trestního v Praze ze dne 8. října 1928, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem veřejného násilí podle § 85 a) tr. zák.; odvolání obžalované do výroku o podmínečném odsouzení odmítl z těchto
důvodů:
Odvolání obžalované do výroku, jímž jí nebyl povolen podmíněný odklad trestu, je nepřípustné. Podmíněný odklad trestu shledal soud vyloučeným vzhledem k tomu, že obžalovaná byla odsoužena mimo jiné též pro krádež, spáchanou z pohnutek nízkých a nečestných a od výkonu trestu neuplynulo ještě 10 let. Zmateční stížností obžalovaná těmto výrok rozsudkový nenapadá. Odvolání je nepřípustné a bylo je proto odmítnouti.
Citace:
Čís. 3510.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1930, svazek/ročník 11, s. 354-354.