NPD documents search: Váž. tr., 11 (1929)

Čís. 826.

Podloudný vývoz mincí jako takových nespadá pod zákon ze dne 18. března 1920, čís. 188 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 4. května 1922, Kr I 955/21.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl po ústním líčení zmateční stížnosti obžalovaných do rozsudku krajského soudu v České Lípě ze dne 15. června 1921, pokud jím byli obžalovaní uznáni vinnými přečinem § 2 b) zákona ze dne 18. března 1920, čís. 188 sb. z. а n., a sprostil je po této stránce z obžaloby.
Důvody:
Zmateční stížnosti obžalovaných, pokud čelí proti výroku, odsuzujícímu je pro nedovolený vývoz, pokud se týče spoluvinu na něm a opírají se o § 281 čís. 9 a) tr. ř., jsou odůvodněny. Jde v tomto případě o podloudný vývoz zlatých 10marek, pak 10- a 20korun. Zákon ze dne 18. března 1920, čís. 188 sb. z. a n., vztahuje se dle svého § 1 výhradně na předměty potřeby ve smyslu § 1 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n. K těmto však peníze, ať již papírové či kovové, ať tuzemské či cizozemské, čítati nelze. Stanovisko odchylné mohlo by přijíti po případě v úvahu, kdyby peníze prokazatelně vyváženy byly jen jako kovový materiál k účelům technickým. Že by tomu však v tomto případě tak bylo, není v rozsudku ani naznačeno, naopak důvody rozsudku ve své celistvosti podobný závěr přímo vylučují. Bylo proto v tomto směru odůvodněným zmatečním stížnostem vyhověno, rozsudek zrušen a obžalovaní v tomto bodě z obžaloby sproštěni. Tím ovšem nemá býti prejudikováno případnému potrestání administrativnímu.

Citace:

č. 826. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 248-248.