NPD documents search: České právo, 13 (1931)

— 362 —

Praktické případy.

K výkladu §§ 293., 294., 297. ob. z. obč. o příslušenství.
V ex. záležitosti obč. záložny v R. proti M. P. o 6000 korun, vyhověl rekursní soud stížnosti firmy F. J. K. do usnesení soudu I. stolice a změnil naříkané usnesení v ten smysl, že motor na nassávaný plyn, odhadnutý na 9000 K a opatřený tabulkou, že jest až do úplného zaplacení majetkem stěžovatelky, netvoří příslušenství mlýna čís. 108 v S. do dražby vzatého.
Odůvodnění:
Jest nesporno, že stěžovatelka si vyhradila na motoru, o nějž tuto jde, právo vlastnické až do úplného zaplacení kupní ceny, byla tu tedy mezi stěžovatelkou jako prodatelkou a mezi dlužnicí jako stranou kupující uzavřena smlouva pod odkládací podmínkou, dle níž vlastnictví k motoru touto podmínkou obmezené přejde na kupitelku teprve tehdy, až bude kupní cena úplně zaplacena. Jelikož se dosud tak nestalo a jelikož ustanovením § 1063. ob. zák. obč. není vyloučeno, že prodatel může sobě do úplného zapravení kupní ceny vyhraditi vlastnické právo ku věci prodané a kupiteli odevzdané, jest firma F. J. K. dosud vlastnicí sporného motoru.
Hledíc k ustanovení § 294. ob. zák. obč., bylo by lze jen tehdy pokládati tento motor za příslušenství mlýna dlužnice M. P., kdyby
1. týž již dle povahy své trvale byl určen k účelům mlýna, a sice bud zákonem, neb vůli vlastníkovou, a
2. kdyby byl s mlýnem spojen.
Předpoklad ad 1. uvedený v našem případě není dán, neboť ve směru tom už padá na váhu zjištění obsažené v protokole odhadním, že tohoto motoru se užívá též ku pohonu mlátícího stroje, který vedle mlýna venku stojí, ale dle udání není ani vlastnictvím dlužnice. — 363 —
Již tím samostatná bytnost motoru oproti mlýnu jest nesporně konstatována.
Faktické spojení motoru s mlýnem nestačí samo o sobě k pojmu příslušenství ve smyslu právním; a nestačí na to ani ta okolnost. že mlýn bez motoru přestává býti mlýnem.
Dle § 294. ob. z. obč. jest ještě třeba, aby buď zákonem, anebo vůlí vlastníkovou byl motor ten určen k trvalému užívání mlýna.
Náhled I. soudce, že v takovém případě výhrada práva vlastnického nic neznamená, nesdílí soud rekursní, neboť pouhé faktické spojení — byť i bylo sebe těsnější — nemění na právním stavu ničeho, jak již z ustanovení § 414. a 415. ob. z. obč. se podává. A po této stránce jest jisto, že není žádného zákonného předpisu, dle něhož by motor následkem toho. že byl spojen pevně s budovou, stal se jejím příslušenstvím. Ani firma F. J. K. — dosavadní vlastnice motoru — neměla vůle, aby spojen byl její motor s mlýnem dlužnice trvale. Z okolnosti, že snad montér dotyčné firmy s vědomím a z nařízení této poslednější při montování, tedy při spojení motoru s mlýnem byl spoluúčastem nelze usuzovati, že firma ta vzdala se svého práva vlastnického a že svolila, aby motor stal se příslušenstvím mlýna.
Tím, že na smontovaný motor byla upevněna tabulka, hlásající, že motor zůstává až do úplného zaplacení jeho kupní ceny vlastnictvím prodatelky, projevena jasně vůle firmy F. J. K., že spojením motoru s mlýnem otázka vlastnictví jejího nedoznala změny.
Výrok znalce v usnesení prvého soudce uvedený, dle něhož motorové zařízení jest organickou součástkou mlýna, který by po jeho odstranění stal se neúplným a k řádnému výkonu neschopným, jest nerozhodný a nemůže měniti ničeho na tom, že vlastník motoru ho věnoval účelům mlýna jen s tou výhradou, že může po případě uplatniti své právo vlastnické způsobem účinným, a že ho může si vzíti zpět.
Poněvadž pak dle těchto úvah zájem hypotekárních věřitelů není při posuzování otázky sporné směrodatným, bylo dlužno stížnosti firmy F. J. K. vyhověti.
Dovolacím stížnostem obou stran, jakož i hypotekárních věřitelů Dra. R. a pana J. S., c. k. nejvyšší soudní dvůr nevyhověl.
Důvody:
Dovolací stížnosti nejsou oprávněny. Nutno naopak v plné míře přisvědčiti náhledu soudu rekursního, že za daných poměrů nemůže býti plynovému motoru, o který tu jde, přiznána povaha příslušenství v právním smyslu, byť i byl pevně spojen s budovou mlýnskou zacementováním a přišroubováním. — 364 —
Neboť příslušenstvím ve smyslu §§ 293., 294. a 297. ob. z. obč. vyrozumívati jest věci tělesné, jež nejsouce částmi věcí jiných, uráčeny jsou vlastníkem k trvalému a stálému užívání věci hlavní a za tím účelem uvedeny byly v náležitý stav ku věci hlavní. Konstitutivní element příslušenství spočívá tedy ve vůli vlastníkově, resp. toho, kdo oprávněn je věcí nakládati, a kdo, pokud jde o Skutečnost vzniku resp. zániku vlastnosti příslušenské, ustanovuje zcela suverénně, má-li určitá věc státi se nebo zůstati příslušenstvím věci jiné.
Tu pak je dle konaných šetření jisto, že si firma F. J. K. vyhradila vlastnictví prodaného plynového motoru až do úplného zaplacení ceny kupní a že cena ta dosud úplně zapravena nebyla. Vyhraditi si vlastnictví věci je dle platného práva (§ 1063. ob. z. obč.) nesporně přípustno a právní účinek výhrady takové je ten, že předmět koupě zůstává až do zaplacení kupní ceny vlastnictvím prodatelovým a přejde ve vlastnictví kupcovo teprve, když cena kupní úplně byla zaplacena (§ 696. ob. z. obč.). Vzhledem k tomu nutno též předpokládati, že vůle obou stran smluvních nesla se k tomu, aby podle smlouvy plynový motor spojen byl s mlýnem teprve tehda trvale a na stálo, až zaplacena bude jeho kupní cena, kdežto v případě opačném prodatel oprávněn je motor si zase vžiti. Z toho plyne, že faktické spojení plynového motoru s mlýnem samo o sobě nemá významu založení práv a že nemůže tedy činiti pochybným vlastnictví firmy F. J. K. k tomuto motoru, neboť toto spojení stalo se, jak řečeno, právě jen s tou výhradou, že prodatel oprávněn je uplatňovati své vlastnické právo a motor si vžiti, nedojde-li ku splnění stanovené podmínky.
Třebas byl tedy plynový motor potřebný k nerušenému provozování mlýna a třebas by této věci hlavní nedalo se užívati bez řečené věci vedlejší, nelze přece pokládati plynový motor za příslušenství mlýna, kdyžtě nebyl za ně určen vlastníkem, jakož vyžaduje § 294. ob. z. obč., i nemůže tedy motor ani sdíleti právní osud mlýna.
Tuto dovoděnému právnímu stanovisku hovící rozhodnutí soudu rekursního, k jehož případným důvodům jinak se odkazuje, odpovídá tedy stavu věci i zákonu; dlužno mu konečně přisvědčiti také v tom, že při zkoumání přítomné otázky musí zůstati úplně stranou zájem věřitelů hypotékárních.
(Rozh. ze dne 22. září 1914, R III 334/14.) A. K.

Citace:

Žaloba podle § 823 obč. zák. (příslušnost). Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1938, svazek/ročník 77, číslo/sešit 5, s. 315-315.