Čís. 144.Podnikatele staveb považovati jest za obchodníka podle čl. 271 č. 1 a 272 č. 1 obch. zák. (Rozh. ze dne 23. dubna 1919, R I 159/19.)Rejstříkový soud (krajský soud v Jičíně) vyzval zednického mistra A, by vzhledem k tomu, že stavební živnost jeho přesahuje meze řemesla, svou firmu opověděl k zápisu do obchodního rejstříku. — Rekursní soud (vrchní zemský soud v Praze) rekursu A-ovu nevyhověl. Důvody: Soud rekursní připojuje se úplně k názoru a vývodům v plenissimárním usnesení bývalého nejvyššího soudního dvoru ze dne 27. dubna 1915 pres. 151/15 čís. 1645 úř. sb. obsaženým, dle nichž podnikatele staveb jest považovati za obchodníka ve smyslu, čl. 271 č. 1 a 272 č. 1 obch. zák. Poukazujíc k těmto vývodům připomíná se jen toto: Zákon vyžaduje v čl. 272 č. 1 pouze zpracování movitých věci pro jiné, bez ohledu na to, jestli věc ze zpracování pak vzniklá jest movitou či nemovitou. Provádění staveb pro stavebníka na jeho pozemku z jeho materiálu spadá tudiž pod ustanovení čl. 272 č. 1 obch. zák. Provádí-li se to po živnostensku a přesahuje-li provozování živnosti té meze řemesla, jde pak o obchod. Avšak i tehdáž se jedná o obchod ve smyslu obchodního zákona, pakli stavitel stavby z materiálu jim dodaného na pozemku stavebníka provádí a odměnu za stavbu celkově účtuje. Podnikatel kupuje právě stavební hmoty, tedy zboží aneb jiné movité věci k tomu účelu, by je ve stavu zpracovaném (ve stavu provedené stavby) zcizil. Činnost jeho v tomto případě spadá pod čl. 271 č. 1 obch. zák., neboť nevyžaduje zákon nikterak, by věc kupovaná při zcizení byla věcí movitou. Ježto stěžovateli dle výkazu okresního hejtmanství ze živnosti na dani výdělkové jest předepsáno 73 K 29 h, vzešla tím jeho povinnost, by svou firmu do rejstříku opověděl (§§ 7, 10 uvoz. zák. k obch. zák. a čl. 19 obch. zák.). Rekursu nebylo tudiž vyhověti.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu A, protože tu není podmínek, za kterých dle § 16 cís. pat. ze dne 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. souhlasná rozhodnutí obou soudů nižších v odpor bráti jest přípustno.