Č. 3021.

Školství. — Administrativní řízení: * Pravoplatné rozhodnutí okr. spr. komise zrušující usnesení obecního zastupitelstva o zřízení občanské školy není na závadu pozdějšímu novému usnesení obecního zastupitelstva o téže věci.
Samospráva okresní: Vládní komisař dosazený v samosprávném okresu zastává agendy okr. zastupitelstva až do skutečného
147* ustavení nového zastupitelstva bez ohledu na to, zda zachována byla lhůta § 81 zák. o okr. zastup. o volbě nového zastupitelstva.
(Nález ze dne 22. prosince 1923 č. 21460.)
Věc: Jan R. v L. proti zemskému správnímu výboru v Praze o zřízení občanské školy.
Výrok: Stížnost se zamítá dílem jako nepřípustná, dílem jako bezdůvodná.
Důvody: Vládní komisař samosprávného okresu nymburského rozhodnutím z 3. července 1922 pro ten čas odepřel souhlas k závazku, který na sebe vzala obec L. usnesením svého zastupitelstva z 25. května 1922 o zřízení občanské školy v L. z prostředků obecních nákladem číselně rozpočteným, čímž zároveň vyhověl rekursu Jana R., statkáře v L. a společníků, vznesenému do řečeného usnesení zastupitelstva. Stalo se tak z důvodů, že zřízení občanských škol a úhrada nákladů s tím spojených řešena jest právě projednávanou osnovou zákona, ve které se projektuje, aby povinnost nesly všecky obce, které k obvodové škole občanské budou připojeny, že dále finanční základ obce L. není takový, aby mohl nerušený chod školy býti zabezpečen, ježto nejsou zabezpečeny místnosti pro školu, kteréž má dát velkostatek, a ježto definitivní stavba občanské školy vyžadovati bude nákladů, které nebyly vzaty v úvahu.
Když si po té obec L. smluvně zajistila od velkostatkáře Alexandra Th. pro účely občanské školy stavení čp. — v L. s příslušenstvím k bezplatnému užívání na 20 let, vymohla na živnostnících snížení podrobně sestavených rozpočtů adaptace budovy a obdržela od velkostatkáře T. darem ovocný sad, usnesla se obecní rada dne 12. srpna 1922 předložiti zastupitelstvu k schválení návrh, aby adaptována byla zapůjčená budova pro měšťanskou školu a vybaveny byly učebny nábytkem i kabinety učebnými pomůckami nákladem 123200 K, jehož úhrada podrobně byla rozpočtena. Toto usnesení bylo veřejně vyhlášeno. V sezení z 20. srpna 1922 finanční komise tento návrh schválila, načež po vyhlášení programu na obecní desce s označením »zřízení občanské školy« ve schůzi z 31. srpna 1922 usneslo se zastupitelstvo, konstatovavši předem výslovně, že se od prv zmíněného jeho usnesení způsobem svrchu vytčeným změnily poměry a podmínky pro úhradu nákladu velice příznivě pro obec, povoliti rozpočet na zřízení občanské školy, t. j. adaptaci budovy, vybavení učeben nábytkem a kabinetů učebnými pomůckami. — — —
Když ode dne 8. do dne 22. září 1922 bylo na obecní desce vyhlášeno, že zastupitelstvo ve schůzi z 31. srpna 1922 učinilo usnesení, v jehož protokolární osvědčení možno nahlédnouti v místnosti obecního úřadu, obecní úřad požádal osk-i v N. za svolení k použití vyznačeného v usnesení kmenového jmění a také kontrahování výpůjčky; vládní komisař zastupitelského okresu nymburského, přihlížeje k tomu a rozhoduje spolu o rekursu Jana R. i spol. do uvedeného usnesení ob. zastupitelstva, nálezem z 10. října 1922 zamítl uvedený rekurs, posuzuje jej jakožto rekurs do usnesení ob. zastupitelstva, povoliti zřizovací náklad na obecnou občanskou školu, a v základě § 23 fin. novely schválil použití položek kmenového jmění i povolil zásadně, aby obec L. uzavřela výpůjčku as 35000 K u místní záložny za obvyklých podmínek úrokových se splatností nejdéle ve 40 letech. Další rekurs Jana R. a společníků zamítl zsv nař. rozhodnutím — — —.
Rozhoduje o stížnosti uvážil nss takto:
1. Stížnost především namítá, že v druhé instanci rozhodl vládní komisař, ustanovený k prozatímnímu vedení agendy okr. zastupitelstva, ač ode dne jeho ustanovení byla již uplynula lhůta předepsaná ve třetím odstavci § 81 zák. o zastupitelstvu okr. z 25. července 1864.
Námitka tato uplatňující zmatečnost z důvodů, že ve druhé stolici rozhodl orgán nekompetentní, k čemuž poslední stolice měla přihlížeti, jest bezdůvodná, neboť cit. zákonné ustanovení pouze nařizuje, že nejdéle v šesti nedělích po rozpuštění zastupitelstva má býti (budiž) rozepsáno nové volení, avšak z poslední věty cit. § 81 je zřejmo, že nařízené provisorium trvá po zákonu platně tak dlouho, až se ustaví nové zastupitelstvo. Spočívalo-li v tomto případe provisorium v dosazení vládního komisaře, jest zřejmo, že přísluší vládnímu komisaři zastávati agendu okr. zastupitelstva tak dlouho, až se skutečně ustaví nové zastupitelstvo, a to bez ohledu, zda snad úřad (§ 25 cit. zák.) opomenul zahájiti včas (§ 81) volbu nového zastupitelstva, neboť zákon nestanoví, že by též již takovýmto opomenutím zanikla působnost provisoria.
2. I další námitka stížnosti, že prý byla přítomná záležitost pravoplatně vyřízena již rozhodnutím vl. komisaře z 3. července 1922 v ten smysl, že náklad na zřízení školy se nepovoluje, a poněvadž okolnosti se nezměnily a nové okolnosti nenastaly, měla věc býti považována za »res judicata«, jest bezdůvodná.
Neboť předmětem dovolávaného staršího rozhodnutí nebyl výrok, že nesmí se stavěti škola, nýbrž byl jím toliko výrok, že nelze schváliti ono původní usnesení zastupitelstva, zbudované arciť na poměrech tehdy směrodatných, kdežto předmětem výroku nyní nař. jest nové usnesení zastupitelstva, tedy zcela jiný právní akt. Nejde tu tedy o »eadem res«, nehledíc ani k tomu, že původní konečné rozhodnutí druhé stolice i výslovné odepření souhlasu slovy »pro ten čas« omezilo se na dobu původního usnesení zastupitelstva. — — —

Citace:

č. 3021. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1273-1275.