Trestní statistika z republiky Československé v letech 1923 až 1927.

Československá statistika, svazek 49. Praha 1931. Str. 400. Cena 65 Kč.
Tento svazek Československé statistiky navazuje na období předcházející, přináší však na rozdíl od předchozích publikací také některá data ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. Při sbírání materiálu bylo již využito reformy trestního rejstříku.
Není možno podávati na tomto místě rozbor dat, která jsou bohatou studnicí pro kriminologická studia a která vynikají proti dřívějšku účelným uspořádáním i bohatostí. Musíme se spokojiti stručným naznačením výsledku, které jsou obsaženy v části textové, zpracované vrchním odborovým radou Dr. J. Stehlíkem. Z ní seznáváme, že trestní řízení na východě republiky trvá průměrně déle než na západě a že během pozorované doby jsou trestní případy stále rychleji vyřizovány. Počet souzených osob proti dřívějšímu období stoupl a to vzestupem kriminality přestupkové, kdežto počet osob souzených pro zločiny poklesl. To třeba do značné míry vysvětliti zvýšeným užíváním § 9 zák. č. 471/21, který umožnil posuzovati velkou část zločinů proti majetku jako přestupky. Skupina majetkových deliktů, početně nejsilnější, vyznačuje se v pozorovaném období poklesem počtu odsouzení pro krádeže a vzestupem odsouzení pro jiné, rafinovanější formy zločinnosti tohoto druhu. Delikty proti majetku ustupují pak vůbec v tomto období deliktům proti životu a tělu, proti státu a mravnosti. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi je potud rozdíl, že tam neubývá krádeží. Jinak označuje textová část zločinnost této východní oblasti republiky jako daleko nižší nežli zločinnost oblasti západní. Zločinnost žen sice daleko poklesla pod úroveň předcházejícího období, převyšuje však dosud značně předválečnou výši. Zločinnost žen projevuje se především delikty méně závažnými. Smutným zjevem jest vzrůst zločinnosti dětí od 10 do 14 let. Menšiny náboženské i národnostní vykazují z velké části nižší zločinnost než ostatní obyvatelstvo. Nejmenší zločinnost mají obce do 5000 obyvatel, ale v největších městech je zločinnost poměrně menší než ve městech střední velikosti. Nejvíce zločinů bylo spácháno v měsících letních a podzimních, nejméně v měsících zimních a jarních. Jakkoli nejsou data o vlivu alkoholismu na zločinnost úplná, není pochybnosti o jeho neblahém vlivu. Během pozorovaného období klesá počet osob zachovalých mezi odsouzenými a stoupá počet osob již trestaných. Zajímavá jsou též data o podmíněném ß
odkladu trestů, z nichž je mimo jiné patrno, že pro povolování odkladu byl pro soudy rozhodným vedle zachovalosti v první řadě mladistvý věk odsouzených osob.
Solnař.

Citace:

LAŠTOVKA, Karel. Mýta. Slovník veřejného práva Československého, svazek II. I až O. Brno: Nakladatelství Polygrafia – Rudolf M. Rohrer, 1929, s. 701-705.