NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 12714.

Zaměstnanci veřejní: I. * Při určování služebního pořadí podle § 37 odst. 2 č. 1 služ. pragm. (zákona č. 15/1914 ř. z. ve znění § 20 plat. zákona č. 103/1926 Sb.) není hodnostní poměr, ve kterém byl státní úředník v jiných platových stupnicích, nežli v platové stupnici — Č. 12714 —
nejblíže nižší, nikdy směrodatný. — II. Započtením legionářské služby podle čl. 1 a 3 vlád. nař. č. 151/1920 Sb. v hodnostní třídě nabyté jmenováním do služebního pořadí je výhoda propůjčená legionářům zákonem č. 462/1919 Sb. — pokud jde o určení služebního pořadí — vyčerpána.
(Nález z 9. ledna 1937 č. 4056/35-6.)
Prejudikatura: ad I. Boh. A 6735/27, ad II. Boh. A 3369/24 a 7973/29.
Věc: Ing. Max K., Ing. Karel K., Ing. František R., Ing. František J., Ing. Bohuslav K., Ing. František H. v Praze (adv. Dr. František Meisl z Prahy) proti rozh. min. obchodu v Praze z 15. května 1935 o služebním pořadí.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Ze správních spisů podává se tento skutkový děj:
1. Ing. Karel Sch. vykazuje legionářskou službu v trvání 5 roků 9 měsíců a byl jmenován komisařem IX. hodn. třídy ve stavu technických úředníků patentního úřadu v Praze, kteroužto službu nastoupil 31. října 1922. Výnosem žal. úřadu z 13. listopadu 1922 bylo mu dodatečně sděleno, že při jmenování jeho komisařem ve stavu technických úředníků patentního úřadu bylo přihlíženo k jeho legionářským letům a že byl právě proto jmenován do IX. hodnostní třídy a nikoli do X. hodnostní třídy, jak by jinak příslušelo vzhledem k obdobným případům.
2. Ing. Max K. byl jmenován komisařem-adjunktem X. hodn. třídy u téhož úřadu a nastoupil službu tu 24. března 1920. Dne 16. března 1921 jmenován byl komisařem IX. hodn. třídy u téhož úřadu.
3. Ing. Ladislav K. vykazuje službu legionářskou v trvání 5 roků 3 měsíců a byl výnosem žal. úřadu z 27. listopadu 1921 jmenován »po započtení legionářských let« komisařem IX. hodn. třídy, kteroužto službu nastoupil 3. prosince 1921. S účinností od 31. prosince 1923 byl jmenován vrch. komisařem VIII. hodn. třídy. O jmenování tom byl vyrozuměn výnosem žal. úřadu z 12. března 1924, jímž současně vzal žal. úřad na vědomí prohlášení jmenovaného z 6. března 1924, že v případě svého jmenování do VIII. hodn. třídy se vzdává svého pořadí v této hodnostní třídě ve smyslu § 38 služ. pragm. ve prospěch Ing. Maxe K.
4. Ing. Karel K. byl jmenován komisařem-adjunktem X. hodn. třídy u téhož úřadu, kde nastoupil 31. července 1920. Komisařem IX. hodn. třídy jmenován byl 22. září 1921.
5. Ing. František R. byl jmenován komisařem IX. hodn. třídy u téhož úřadu a nastoupil službu tu 27. září 1921.
6. Ing. František J. byl jmenován komisařem IX. hodn. třídy u téhož úřadu a nastoupil službu tu 24. října 1921.
7. Ing. Bohuslav K. byl jmenován komisařem-adjunktem X. hodn. třídy a nastoupil službu tu 30. listopadu 1920, komisařem IX. hodn. třídy byl jmenován od 27. listopadu 1921. — Č. 12714 —
8. Ing. František H. byl jmenován komisařem IX. hodn. třídy u téhož úřadu a nastoupil službu tu 22. prosince 1921.
Všichni shora uvedení byli jmenováni s účinností od 28. října 1924 (Ing. Ladislav K., jak svrchu uvedeno, od 31. prosince 1923) vrch. komisaři VIII. hodn. třídy, byli od 1. ledna 1926 převedeni podle plat. zákona č. 103/1926 Sb. do 6. platové stupnice, bylo jim s účinností od 31. prosince 1926 propůjčeno služební místo 5. platové stupnice s úředním titulem »vrch. min. komisař« a bylo jim konečně s účinností od 1. ledna 1931 propůjčeno služební místo 4. platové stupnice s úředním titulem »odborový rada«. Podle seznamu úředníků kategorie služby technické k 31. prosinci 1932 byli zařaděni ve 4. platové stupnici v tomto pořadí: Ing. Max K., Ing. Ladislav K., Ing. Karel K., Ing. František R., Ing. František J., Ing. Bohuslav K., Ing. František H. a Ing. Karel Sch. Podle seznamu úředníků kategorie služby technické k 31. prosinci 1933 řaděni byli ve 4. plat. stupnici v tomtéž pořadí. Konečně podle seznamu úředníků kategorie služby technické k 31. prosinci 1934 ve 4. platové stupnici řaděni byli v tomto pořadí: Ing. Ladislav K., Ing. Karel Sch., Ing. Max K., Ing. Karel K., Ing. František R., Ing. František J., Ing. Bohuslav K., Ing. František H.
Proti pořadovému seznamu k 31. prosinci 1932 a k 31. prosinci 1933 podal stížnost Ing. Karel Sch., jíž vyhověl žal. úřad výnosem z 10. února 1934 a uložil presidiu patentního úřadu v Praze, aby Ing. Karla Sch. v seznamu podle stavu z 31. prosince 1932 a 31. prosince 1933 znovu zařadilo přihlížejíc k ustanovení § 1 zákona z 24. července 1919 č. 462 Sb., po případě čl. 1 vlád. nař. ze 4. března 1920 č. 151 Sb. Rozhodnutí toto doručilo presidium patentního úřadu v Praze Ing. Karlu Sch. výměrem z 5. května 1934 a určilo vzhledem k tomuto rozhodnutí služební pořadí v hodnostním seznamu technických úředníků patentního úřadu v Praze ve 4. platové stupnici podle stavu z 31. prosince 1932, resp. 31. prosince 1933 takto: Ing. Antonín Š. . . . . ., Ing. Ladislav K., Ing. Karel Sch., Ing. Max K., Ing. Karel K., Ing. František R., Ing. František J., Ing. Bohuslav K., Ing. František H., Ing. Ludvík Š.
Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad stížnostem odborového rady Ing. Maxe K. a dále odborových radů patentního úřadu Ing. Karla K., Ing. Františka R., Ing. Františka J., Ing. Bohuslava K. a Ing. Františka H. podané do výměru patentního úřadu z 5. května 1934 do stanovení služebního pořadí podle stavu z 31. prosince 1934.
Nss uvážil o stížnosti toto:
Nař. rozhodnutí nevyhovělo stížnostem st-lů v podstatě poukazem na ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 462/1919 Sb. a čl. 1 vlád. nař. č. 151/1920 Sb. o trojnásobném započtení legionářské služby pro služební pořadí, ježto ustanovení ta platí po rozumu zákona č. 279/1934 Sb. (§ 8) nepřetržitě ode dne účinnosti shora cit. právních předpisů. Žal. úřad nepovažuje proto za opodstatněný poukaz st-lů na ustanovení § 214 odst. 1, § 20 a § 201 plat. zákona č. 103/1926 Sb., jimiž prý zrušena byla ustanovení o zápočtu doby legionářské pro pořadí, a dovozuje, že naopak bylo Ing. Karlu Sch. a Ing. Ladislavu K. službu tu při pořadí hodnotiti. Za východisko pro úpravu služebního pořadí st-lů — Č. 12714 —
a zúč. stran pokládá žal. úřad služební pořadí v IX. hodn. třídě a dovozuje, že v této hodnostní třídě je pro stanovení služebního pořadí Ing. Karlu Sch. a Ing. Lad. K. započísti i dobu legionářskou. Z výnosu žal. úřadu z 13. listopadu 1922 řízeného na Ing. Karla Sch. a ze jmenovacího dekretu Ing. Ladislava K. stran přihlédnutí k legionářské době při jeho jmenování nelze po názoru žal. úřadu dedukovati, že by výnosy ty vylučovaly zákonné právo legionářů na určení služebního pořadí, ježto zákonné právo to nemohlo by býti odňato jednostranně úřadem. Touto cestou dospívá žal. úřad k závěru, že Ing. Ladislavu K. a Ing. Karlu Sch. příslušelo po započtení služby legionářské v IX. hodn. třídě pořadí přede všemi st-li a ježto byli současně se st-li povýšeni do VIII. hodn. třídy a ježto dále při převodu do nových platů podle § 201 odst. 1 plat. zákona jim bylo služební pořadí zachováno a pak všichni byli současně povýšeni do 5. platové stupnice a posléze do 4. platové stupnice, bylo je nutno také ve 4. platové stupnici předřaditi před veškeré st-le. Pokud st-lé poukazovali k tomu, že Ing. Ladislav K. se vzdal pořadí v VIII. hodn. třídě ve prospěch Ing. Maxe K. pro případ, že by byl jmenován do VIII. hodn. třídy dříve než Ing. Max K., poukázal žal. úřad na to, že Ing. Ladislavu K. příslušelo přednostní pořadí služební již v IX. hodn. třídě. A ježto všichni st-lé a Ing. Ladislav K. a Ing. Karel Sch. byli jmenováni do VIII. hodn. třídy, resp. byli povýšeni do 5. a 4. platové stupnice týž den, nemá vzdání se pořadí vlivu k termínům shora uvedeným.
Naproti tomu tvrdí stížnost, že přihlédnutím k legionářské službě ve jmenovacím dekretu Ing. Ladislava K. a ve výnosu žal. úřadu z 13. listopadu 1922 konsumováno bylo právo legionářské na pořadí. Předpis § 201 plat. zákona, podle něhož mezi úředníky, kteří při převodu obdrželi v téže úřednické kategorii služné téže platové stupnice, zůstává služební pořadí nezměněno, znamená, že u st-lů a zúč. stran bylo služební pořadí stabilisováno a nelze proto pořadí toto měniti na základě skutečností, které se vztahují k době před platovým zákonem. Toto stabilisované pořadí jest: Ing. Max K., Ing. Ladislav K., Ing. Karel K., Ing. František R., Ing. František J., Ing. Bohuslav K., Ing. František H., Ing. Karel Sch. Na to bylo uvésti:
Služ. pragm. z 25. ledna 1914 č. 15 ř. z. stanoví v § 36 zásadu, že definitivně ustanovený úředník má nárok na hodnostní postavení přiměřené svému definitivnímu ustanovení a později na hodnostní postavení přiměřené svému poslednímu povýšení . . . . . . Která práva to jsou, jež tomuto hodnostnímu postavení odpovídají, normuje služ. pragmatika na jiných místech a zejména v §§ 37 až 39 o služebním pořadí. Podle § 37 služ. pragm. se služební pořadí určuje dobou služebního času ztráveného v témže služebním odvětví v příslušné hodnostní třídě nebo s charakterem této hodnostní třídy. Pokud již podle toho nevychází najevo určité hodnostní pořadí, jsou pro posouzení řady rozhodny následující okolnosti: 1. hodnostní poměr v nejbližší nižší hodnostní třídě, 2. délka státní služby započitatelné pro výměru výslužného, 3. doba nezapočitatelného skutečného času státní služby, 4. věk . . . . .
Ježto v daném sporu jde o určení služebního pořadí st-lů a zúč. stran jako odborových radů 4. platové stupnice ve stavu technických úředníků — Č. 12714 —
patentního úřadu v Praze k 31. prosinci 1932, k 31. prosinci 1933 a k 31. prosinci 1934, dlužno přihlédnouti i k ustanovením plat. zákona č. 103/1926 Sb., jenž v § 20 zachovává ustanovení služ. pragm. o služebním pořadí v platnosti, ale se změnou, že se služební pořadí úředníků určuje délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech téže platové stupnice. Předpisem § 20 plat. zákona byl tedy § 37 služ. pragm. změněn potud, že se služební pořadí úředníků určuje délkou služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech téže platové stupnice, pokud však již z toho nevychází najevo určité hodnostní pořadí, jsou podle § 37 odst. 2 služ. pragmatiky pro posouzení řady rozhodny následující okolnosti: 1. hodnostní poměr v nejbližší platové stupnici, 2. délka státní služby započitatelné pro výměru výslužného, 3. doba nečitatelného skutečného času státní služby, 4. věk.
V konkrétním případě vykazují všichni st-lé i zúč. strany Ing. Ladislav K. a Ing. Karel Sch. ve 4. platové stupnici téže služební třídy v téže úřednické kategorii pro určení služebního pořadí k termínům z 31. prosince 1932, 31. prosince 1933 a 31. prosince 1934 služební dobu stejně dlouhou, t. j. dobu od 1. ledna 1931. Nelze tedy služební pořadí jmenovaných určiti podle měřítka stanoveného v § 37 odst. 1 služ. pragm. ve znění § 20 plat. zákona. Pak ovšem nezbývá, než sáhnouti k dalšímu subsidiárnímu předpisu § 37 odst. 2 služ. pragm. s přihlédnutím k § 20 plat. zákona. Jde jen o to, v jakém rozsahu je měřítka stanoveného v § 37 odst. 2 pod č. 1, t. j. hodnostního poměru v nejblíže nižší platové stupnici použíti. Jak je viděti z obsahu nař. rozhodnutí vychází žal. úřad z právního názoru, že při stejné délce služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka v téže služební třídě na služebních místech nejblíže nižší platové stupnice je přihlédnouti ke služebnímu pořadí v dalších nižších platových stupnicích, resp. v bývalých dalších nižších hodnostních třídách, a že po případě je postupovati od služebního pořadí v oné bývalé nejnižší hodnostní třídě, v níž služební pořadí mohlo býti ještě určeno. Tento postup žal. úřadu neshledal však nss ve shodě ze zákonem.
Nss považuje za nutné poukázati především na nálezy Boh. A 3993/24, 6168/26 a 6907/27, v nichž bylo vysloveno, že nastane-li potřeba určiti služební pořadí v určitém roce, není směrodatným vzájemný poměr služebního pořadí v tom seskupení, jak vysvítá z dřívějších hodnostních seznamů, nýbrž že úřad si musí znovu a samostatně ujasniti, jaký je vzájemný poměr srovnávaných úředníků, ježto hodnostní seznamy mají právní účinnost pouze pro ten který rok, pro který byly vydány. Úřad není tedy vázán stavem hodnostních seznamů za roky předcházející a ani úředník nenabývá ze svého zařazení v určitém kalendářním roce co do otázky služebního pořadí žádných práv pro budoucnost, ale také není prekludován, když do minulého pořadí si nestěžoval. Zásad těchto nutno použíti i v tom případě, jde-li o určení služebního pořadí v jiné platové stupnici, takže i tu může úřad zákonné — Č. 12714 —
předpoklady pro určení služebního pořadí zkoumati znovu, nejsa vázán pořadovým seznamem, jak snad již dříve stanoven byl v nejblíže nižší platové stupnici.
Jde ještě jen o to, zda nejblíže nižší platovou stupnicí ve smyslu § 37 odst. 2 č. 1 služ. pragm. je rozuměti jen jednu nejblíže nižší platovou stupnici, či všechny nižší platové stupnice, resp. všechny bývalé nižší hodnostní třídy. Stanoví-li předpis § 37 odst. 2 služ. pragm., aby určitých tam uvedených objektivních měřítek (č. 1—4) bylo použito postupně (»der Reihe nach«), plyne z toho, že měřítka dalšího je použíti jenom tehdy, jestliže měřítko předchozí nestačí. Z doslovu ustanovení, že podle § 37 odst. 2 č. 1 je rozhodný hodnostní poměr v nejblíže nižší platové stupnici, resp. že podle původního zákonného textu byl směrodatný hodnostní poměr »in der nächstniedrigeren Rangsklasse«, pak plyne, že zákonodárce měl na mysli jen jedinou hodnostní třídu (»Rangsklasse«), ježto měřítek sub 1—4 uvedených se sice má použíti »der Reihe nach«, ale nelze dovoditi, že se ustanovení toto vztahuje i na rozsah jednotlivých měřítek a že se i při použití měřítka č. 1 má postupovati i do dalších nižších platových stupnic, resp. hodnostních tříd postupně, poněvadž text zákona mluví jen o nejblíže nižší platové stupnici, resp. o nejblíže nižší hodnostní třídě. Nss dospěl proto k právnímu názoru, že při určování služebního pořadí podle § 37 odst. 2 č. 1 služ. pragm. č. 15/1914 ř. z. ve znění § 20 plat. zákona č. 103/1926 Sb. není hodnostní poměr, ve kterém byl státní úředník v jiných platových stupnicích, nežli v platové stupnici nejblíže nižší, nikdy směrodatným (srov. Boh. A 6735/27).
Ustanovení § 201 plat. zákona nepřichází v daném případě vůbec v úvahu, ježto předpis tento se týká podle svého jasného znění služebního pořadí převedených státních úředníků, dokud nenastane okolnost zakládající samostatný důvod pro změnu pořadí, jako na příklad povýšení. St-lé a zúč. strany byli však po převodu do 6. plat. stupnice vesměs povýšeni do 5. a pak do 4. platové stupnice téže služební třídy. Ale pak nelze pořadí jejich určovati již podle § 201 odst. 1 plat. zákona, nýbrž podle § 37 odst. 2 služ. pragm. ve znění § 20 plat. zákona.
Pro měření délky služební doby ztrávené ve vlastnosti definitivně ustanoveného úředníka téže služební třídy v platové stupnici 4. a 5. nelze u zúč. stran Ing. Lad. K. a Ing. Karla Sch. přihlédnouti ke služební době legionářské po rozumu zákona č. 462/1919 Sb. a vlád. nař. č. 151/1920 Sb., a to, jak vyložil nss v nálezech Boh. A 3369/24 a 7973/29, již z toho důvodu, že započtením legionářské služby podle čl. 1 a 3 vlád. nař. č. 151/1920 Sb. v hodnostní třídě nabyté jmenováním do služebního pořadí je výhoda propůjčená legionářům zákonem č. 462/1919 Sb. — pokud jde o určení služebního pořadí — vyčerpána a pro určení služebního pořadí v hodnostní třídě později jmenováním nabyté platí všeobecné předpisy § 37 služ. pragm. Oba jmenovaní úředníci byli — jak z děje je patrno — jmenováni původně do IX. hodn. třídy, v níž jim příslušelo službu legionářskou při určení služebního pořadí zhodnotiti, kdežto služební místo 4., resp. 5. platové stupnice nebylo jim propůjčeno přímo, nýbrž povýšením ze 6. platové stupnice. Mají-li tedy jak st-lé tak i zúč. strany v 5. platové stupnici jakožto platové stupnici nejblíže nižší stejně dlouhou služební dobu, pak nelze podle toho, co svrchu bylo řečeno, určovati jejich služební pořadí podle poměrů, jaké byly v dalších nižších platových stupnicích, resp. hodnostních třídách, nýbrž nutno přikročiti k měřítku uvedenému v § 37 odst. 2 služ. pragm. na místě 2., t. j. k délce státní služby započitatelné pro výměru výslužného.

Citace:

č. 12714. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19, s. 158-164.