Čís. 8618.

Vydražitelův nárok na odevzdání a vyklizení vydražené nemovitosti patří na řízení exekuční, pořad práva jest nepřípustný.
(Rozh. ze dne 17. ledna 1929, R I 1026/28.)
Žalobce, vydraživ v exekuční dražbě nemovitost žalovaných a splniv dražební podmínky, domáhal se žalobou na žalovaných vyklízení a odevzdání nemovitosti. Procesní soud prvé stolice uznal rozsudkem pro zmeškání podle žaloby. Odvolací soud zrušil napadený rozsudek i s předchozím řízením pro zmatečnost a odmítl žalobu. Důvody: Podle § 41 j. n. jest soudce povinen, by sám od sebe zkoumal žalobu v tom směru, zda jest k rozhodnutí příslušným, a by podle výsledku tohoto zkoumání žalobu podle ustanovení § 42 poslední odstavec j. n. odmítnul, když jest pořad práva vyloučen, zejména, když nutno věc vyříditi podle předpisů zákona v řízení nesporném a podobně. Odvolatelé, žalovaní tvrdí, že touto žalobou domáhá se žalobce rozsudku, by bylo uznáno právem, že jsou povinni z domku se vystěhovati, domek vykliditi a žalobci odevzdati, poněvadž domek právoplatným usnesením žalobci byl přiklepnut v exekuční dražbě do vlastnictví, žalobce splnil dražební podmínky, že pro něho vlastnické právo vtěleno a že žalovaní bez jakéhokoliv právního důvodu, jak žalobce tvrdí, v domku bydlejí. Poněvadž jde o vyklizení vydražené nemovitosti dlužníky, tvrdí odvolatelé, že vydražitel, žalobce, jest jen oprávněn exekucí podle § 156 a 349 ex. ř. domáhati se vyklizení domku proti nim, nikoliv však žalobou. Tento názor odvolatelův jest správný. Jde o řízení exekuční, ve kterém žalobní nárok, vyklizení vydraženého domku dlužníky po splnění dražebních podmínek má býti vymáháno, toto řízení však jest v podstatě řízením nesporným a proto vyloučeno rozhodnouti o nároku pořadem práva. Odporovalo by zásadám procesní hospodárnosti, kdyby pořadem práva, sporem, měl býti dobýván nárok, který jiným způsobem daleko rychlejším a v zákoně výslovně ustanoveným, v tomto případě podle zásad exekučního řízení může býti vymožen, an o exekučním návrhu v tomto případě rozhoduje soudce na základě exekučních spisů bez slyšení stran. Názor odpůrcův, že žalobci jako vlastníku přísluší právo, kterou cestu chce voliti k dosažení práva, není v tomto případě správným, poněvadž exekuční řád v § 156 a 349 ex. ř. ustanovuje postup, jímž žalobcův nárok má býti vymáhán, by vyklizení vydraženého domku žalovanými jako dlužníky bylo provedeno. Poněvadž v tomto případě jest pořad práva nepřípustným, bylo o odvolání žalovaných rozhodnuto jak uvedeno podle ustanovení § 478 prvý odstavec c. ř. s., rozsudek a řízení předcházející počínajíc vyřízením žaloby zrušeny pro zmatečnost.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Rekursu nelze přiznati oprávnění. Nepřípustnost pořadu práva po rozumu § 477 čís. 6 c. ř. s. jest tu nejen, když věc vůbec před soudy nepatří, nýbrž i, když jest nárok vyříditi v jiném řízení než v řízení podle civilního řádu soudního. Pořad práva jest tedy též vyloučen, jde-li o nárok, který jest vyříditi v řízení exekučním. V projednávaném případě jde o takový nárok. Rekurent domáhá se žalobou na dřívějších vlastnících domku jeho odevzdání a vyklizení z důvodu, že jest vydražitelem domku, že splnil dražební podmínky a že žalovaní následkem toho jsou povinni domek mu odevzdati a vykliditi. Podle § 156 druhý odstavec ex. ř. vykoná se po splnění dražebních podmínek odevzdání vydražené nemovitosti s případným jejím vyklizením podle ustanovení § 349 ex. ř. Vydražiteli po splnění dražebních podmínek přiznává se tu vykonatelný nárok. Zažalovaný nárok patří na řízení exekuční a pořad práva jest nepřípustný.

Citace:

8618. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 55-56.