Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 65 (1926). Praha: Právnická jednota v Praze, 704 s.
Authors:
= Právník, 65 (1926)
PDF

Kolem reformy trestního práva.

 V referátu o »Přípravných osnovách trestního zákona o zločinech a přečinech zákona přestupkového« (Sborník věd právních a státních 1926, str. 232 n.) klade Scholz uskutečnění tohoto zákonodárného díla prognosu velmi nepříznivou. Dospívá na základě zkušeností z ciziny »ke střízlivému mínění, že velké, radikální reformy v oboru trestního práva nemají velkých vyhlídek na brzké uzákonění a že bude nutno i u nás velmi svědomitě uvážiti, jsou-li tu předpoklady a podmínky zdárného uskutečnění reformy.« Máme za to, že zkušenosti z ciziny Scholzem uváděné nebyly voleny právě nejštastněji — pokud jde o Švýcarsko, je na snadě námitka, že důležitou překážkou reformy, jež by byla zároveň unifikací, je tu kantonální patriotismus, po válce znovu oživší nebývalou měrou, kdežto u nás naopak je unifikace hybnou silou reformy, pokud pak se týče Italie, tu nedoufali snad vážně v uskutečnění osnovy Ferriho z r. 1921 ani její autoři. Leč sdílíme přece pochybnosti Scholzovy, »jak dalece je osnova za daného stavu věcí a prostředky, které v dohledné době budeme míti po ruce, uskutečnitelná«. Toto hledisko vyslovuje nepřímo i předmluva k vydání osnov zdůrazňujíc, že jde o práci užší komise pro reformu trestního zákona a že na obsah osnov nemělo ministerstvo spravedlnosti vlivu, chce pak z nich a z posudků, které o nich dojdou, získati teprve materiál pro vládní osnovy. Tento názor budí ovšem pochybnosti o tom, byl-li postup přípravných reformních prací účelný a plánovitý. Unifikace trestního práva je naléhavá, na neblahé důsledky právní duplicity v tomto oboru upozornil i loňský právnický sjezd v Brně. Je-li správná diagnosa Scholzova, málo by prospěla osnova, kterou by bylo možno, alespoň z části »považovati toliko za program, který vytýčila věda zákonodárci pro doby příští«. — Úvahy o proveditelnosti a rozsahu reformy měly práci předcházeti a doporučovalo se vypracovati na jejich základě hned s počátku reformní program, jehož provádění by bylo justiční správou všestranně připravováno; reforma trestního práva je totiž jen z menší části otázkou zákonodárnou a z části daleko větší otázkou osob a zařízení, kterých nelze vybudovati bez mnohaletého úsilí. Zde by bylo na místě uvésti vzor švýcarský a upozorniti, s jakou důkladností tam byla na př. studována otázka, stačí-li zařízení výkonu trestu trestním opatřením, která osnova navrhovala.
Citace:
Kolem reformy trestního práva.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1926, svazek/ročník 65, číslo/sešit 14, s. 487-488.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).