Čís. 8790

Správa pozůstalosti přísluší více spoludědicům podle pravidel o společenství statků
(§ 825 a násl. obč. zák.). Správa může býti přenechána i osobě třetí. O tom jakož i o volbě správcovy osoby rozhoduje většina hlasů spoludědiců nebo soud. Dohodli-li se všichni dědicové na tom, že správa pozůstalostního jmění má býti vedena jinými osobami než dědici, nemohlo-li však býti dosaženo shody o osobách, jimž měla býti správa svěřena, bylo věcí soudu, by osoby ty sám určil, a nelze spatřovati zmatečnost v tom, že soud neslyšel účastníka o dodatečném návrhu jiných účastníků, by byla správa pozůstalosti svěřena určité osobě jako spolusprávci.
(Rozh. ze dne 15. března 1929, R I 47/29.)
Pozůstalostní soud ustanovil v pozůstalosti po Edvínu Z-ovi Richarda H-a, Edmunda Z-a a Julia M-а správci pozůstalostních usedlostí. Rekursní soud k rekursu zůstavitelovy sestry napadené usnesení potvrdil. Důvody: Nastoupením dědictví vzniká společenství a spoludlužnictví. Nastoupením dědictví rozumí se zákonitý projev vůle povolaného dědice, že chce býti dědicem, že chce přijmouti dědictví. Toto společenství trvá po právu až do reálního dělení. Až do tohoto okamžiku platí pro toto společenství zásady 16. hlavy obč. zák. Trvá tedy společné právo, vázané až do odevzdání na soudní souhlas, nakládati s věcmi pozůstalosti a společné právo ke správě podle § 810 obč. zák. Více spoludědicům přísluší správa a používání společně podle pravidel o společenství statků (§§ 833, 836 obč. zák.). I když musí býti z pravidla dědic sám ustanoven správcem pozůstalosti, může býti správa většinou spoludědiců přenechána i cizí osobě. K věcem správy patří i rozhodnutí otázky, zda tuto správu vykonávají všichni členové bezprostředně a osobně, či zda správa má býti přenechána jednomu nebo více členům, anebo zda má býti přenesena na třetí osobu. Všem zájemníkům musí příslušeti právo, činiti disposice, čímž se odstraní nepřístojnosti při společném vedení správy, ze kterých vzniklá nejvíce sporů mezi zájemníky. Pro případ, že by se členové nemohli dohodnouti, může o tom rozhodovati většina hlasů nebo mohou se členové dovolati rozhodnutí soudu. O volbě osoby správce, ať jest jím někdo z účastníků nebo cizí osoba, rozhoduje rovněž většina hlasů, které podle § 833 obč. zák. budou počítány podle poměru podílu, pokud se týče může se strana i v tomto případě dovolati rozhodnutí soudu. A to se v projednávaném případě stalo. Většina spoludědiců, přihlásivších se k dědictví, dovolala se pozůstalostního soudu, by určil tři navržené osoby za správce, k čemuž jsou oprávněni bez ohledu na stěžovatelku (spoludědičku), a první soud ustanovil, vyhověv tomuto žádání, tři navržené osoby správci pozůstalostí. Proti osobě těchto tří správců nepřednesla stěžovatelka nic co do důvěryhodnosti a způsobilosti těchto třech osob, takže nebylo pro rekursní soud ani v tomto ohledu podnětu ke změně nebo ke zrušení napadeného usnesení.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Stěžovatelka napadá usnesení rekursního soudu podle § 16 nesp. říz. pro zřejmou nezákonnost a pro zmatečnost. Dovolací soud, přezkoumav napadené usnesení po stránce právní, neshledal, že zřejmě odporuje zákonu. Pokud jde o uplatněný důvod zmatečnosti, jest ovšem pravda, že prvý soud neslyšel stěžovatelku o dodatečném návrhu jejích odpůrců, by správa pozůstalostního jmění byla svěřena také Juliu M-ovi jako třetímu spolusprávci. Leč v tomto opomenutí prvého soudu nelze spatřovati vadu řízení, která by je činila zmatečným, neboť, když se všichni dědicové v zásadě dohodli na tom, že správa pozůstalostního jmění má býti vedena osobami jinými než samými dědici, nemohlo však býti docíleno shody ve příčině osob, jimž správa má býti svěřena, bylo věcí soudu, by osoby tyto určil sám (§ 836 obč. zák.).

Citace:

č. 8790. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 384-385.